Land of Plenty
Land of Plenty
Krajina hojnosti
Režie:
Wim WendersScénář:
Wim WendersKamera:
Franz LustigHudba:
ThomHrají:
Michelle Williams, John Diehl, Shaun Toub, Wendell Pierce, Richard Edson, Burt Young, Gloria Stuart, Bernard White, Christa Lang, Golan Ramraz (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Umaštěná Michelle Williams kouří American Spirit a po večerech rozmlouvá s Bohem, její strýc (John Diehl) zase v alkoholovém oparu loví teroristy v ulicích L.A. Místy je to docela vtipné, ale jestli to mělo mít nějaké poselství tak bylo absolutně mimo nebo o ničem. (Každopádně to má dobrý soundtrack) ()
Z cyklu "Lesk a bída USA" je to ta druhá epizoda a první polovina lehce dokazuje relativitu času, ani v druhé se, až na pár zajímavě nasnímaných detailů, nedočkáte zlepšení. Totálně jalový, mezikomunitně usmiřující snímek na objednávku, kde se v každičkém filmovém okénku nachází podprahové upozornění na jeho nezávislost, až dostanete chuť zchroupat kbelík popcornu a všechno to spláchnout půllitrem coly. ()
Snímek se pomalu rozjíždí, ale to je pro Wenderse celkem typické. Musíte přečkat úvodní vykreslení postav a situace, až po zastřelení Araba to nabere grády. Vynikající jsou zejména dialogy a emotivní atmosféra, výbornou práci odvedl také kameraman Franz Lustig. Krásnou tečkou za filmem je potom titulní píseň z desky Ten New Songs od Leonarda Cohena. Pro diváka, který hledá ve filmu víc než jen trochu vzruchu na páteční večer, je to ideální volba. ()
Dobre odvedená práca, z ktorej som nevytušil aký je vlastne Wendersov názor. Wim má na Ameriku svoj vlastný pohľad a aj v tejto "kritike Ameriky" ostáva verný svojmu "sedeniu na dvoch stoličkách". Hudba, herci, kamera je ako vždy fajn, len film ma nechytil tak ako Nechoť klopať. Rozhovor o dvojičkách a nenávisti voči Amerike bol najsilnejší moment filmu, ale gauču v NECHOĎ KLOPAŤ NA DVERE sa nevyrovnal. Skrátka Wenders ostáva verný sebe samému a záleží len na vašom názore na USA, ako si vysvetlíte tento film... ()
Čtyři hvězdy s odřenými slechy. Vše, co je pro Wenderse typické, můžeme najít i v tomhle filmu. Nádherné záběry, skvostně zvolená hudba, pomalé tempo filmu, důraz na vykreslení jednotlivých postav. Vyznění snímku je nejednoznačné, což je dobře. Jen ať si divák sám vybere na kterou stranu se přikloní. Wenders mu v tom totiž moc nepomůže. Já osobně jsem měl k hlavnímu mužskému hrdinovi docela ambivalentní pocity. Chvíli jsem se jeho přehnanému vlastenectví až za hrob a jeho paranoie usmíval, chvíli mi ho bylo líto. A tak to vlastně bylo až do konce filmu. Jeho ženský protipól měl naproti tomu moje sympatie hned od začátku a tření mezi těmito dvěma hlavními postavami dodávalo celému filmu zvláštní filosoficko-politický nádech, který nutil člověka přemýšlet. V čem se podle mého Wendersovi tenhle film povedl, krom výše zmíněného, je jeho téměř dokumentaristické reflektování americké společnosti a její pozářijové atmosféry bez toho, aby zajímal a vnucoval divákům nějaký svůj postoj. A když k tomu přidáme nádherně nasnímanou poslední scénu s jednou z nejlepších písní Leonarda Cohena za poslední dobu - Land of Plenty, který je sarkasticky dojemný, musím dát čtyři hvězdičky. Sice ne úplně čisté, ale nešť... ()
Reklama