Něco jako láska

----- "Nemůžeš ztrácet body před tím, než začneš hrát …“ ----- Rozjezd je velice osvěžující a extravagantní - škoda, že druhé polovině snímku výška nastavené laťky dělá čím dál větší obtíže … Příběh postupně ztrácí svou originalitu s stává se sice vcelku milou, ale zároveň i tuctovou love story, která nepřináší nic mimořádného, co by nějak zvlášť stálo za pozornost. (21.02.2011)

Ze začátku velmi příjemné, uvěřitelné a dokonce i osobní, ale postupem času se dostaví klišé, vtip ustoupí a s ním i jakákoli specifičnost. A zůstaneme u předvídatelné romantiky, která sice donutí k úsměvu, ale ke druhému zhlédnutí nebo milým vzpomínkám ani ne... Ale díky nahotě v úplňku nebo kytaře nakonec vše odpuštěno ke smířlivým 60%. (22.07.2005)

Takový prapodivný film, který bych komedií nenazval. Námět je už mnohokrát obehraná písnička. Nicméně, tady trošku netradičně pojatá. Hlavní hrdinové mají takový prazvláštní vztah, který je v životě v podstatě možný. Nicméně, co mi nějak ve filmu chybělo byly emoce. Nevím, asi je to jen můj pocit, ale nějak jsem neviděl tu "osudovou" lásku mezi hlavními postavami. Nějak mi to nepřišlo. Nicméně, je to prostě takový průměrný romantický film. Jak jsem psal, komedie to není, zasmál jsme se 3x. Prostě romantika - ale pozitivum, že ne příliš přeslazená. Průměr. Howgh! (20.02.2011)

Nebyl jsem zklamán ani extrémě nadšen. Romantický film (trochu) odlišný od ostatních. Nic mě v něm nevyvedlo z míry a čas mi příjemně uběhl, otázkou zůstává zda je dobře, že mě nic tak extra nezaujalo?! Ústřední dvojce vypadala celkem zajímavě a nutno podotknout, že já se zamiloval do očí Amandy Peet! Laská zde pro mě vygradovala asi v půlce filmu pak to bylo slabší, asi to bylo tím, že jsem už byl spokojen a nic jsem nečekal. Já nevím můj komentář je stejně zmatený jako já sám! Dávám velmi slušné 3*, ale v podstatě nevím za co. (20.08.2011)

Potřebuji se ospravedlnit. Nechápejte mě špatně. Ty dvě hvězdičky jsou jen za Kathryn Hahn. Obvykle za herce dávám i víc, ale tady by to vypadalo špatně. Jelikož u dvou hlavních herců se o nějakém hraní nedá mluvit. Amanda Peet dělala stále stejné obličeje, prostě se urputně šklebila do kamery, Ashton se to snažil uhrát na svou hezkou tvářičku a tělíčko. Dobře, je sice pravda, že jsem byla šťastná ze San Francisca, protože je to mé vytoužené město, chytám každé informace, které jsou o tomto městě známy. Film je určitě zajímavý, že skáče mezi roky a mezi městy, ale tady by to nezachránil ani příjezd mimozemšťanů. K dobru dávám samozřejmě skvělou Kathryn Hahn, hluchého bratra a počkat, když nad tím přemýšlím, tak už nic nevymyslím... To byla světlá stránka, teď k té druhé (nebo ji mám nazvat temnou?). Herci (hrozní), fotoaparát (Canon není fotoaparát!), dialogy (nudné), scénář (o čem že to bylo??), fotky (to nebyly fotky, to byly barvy ve čtverci, které postrádaly smysl), námět (vážně začínám nesnášet romantické komedie), hudba (falešná), vtipy (ani za mák nebyly vtipné, ale pokud vám připadá vtipné, že někdo narazí do skla, tak prosím). To nebyla láska. To nebyla romantika. To nebylo něco. To bylo nic... (09.02.2012)