Království nebeské

Bombastická agitka za světový mír. Vážně. Po G.I. Jane a Black Hawk Down bych něco tak podnětného a hlubokého od Scotta nečekal. Podle mého asi nejlepší způsob, jakým se nějaká kulturní osobnost vyjádřila k Bushově politice. Milé překvapení, které s Gladiátorem vlastně nemá - vyjma kulis pro meče a sandály - mnoho společného. (22.04.2005)

Čekal jsem nějaký pořádný bitvy, jak už to v podobných historických filmech bývá, ale bohužel se jich tady moc nedostává a když se nějaká objeví tak za moc nestojí a to závěrečný obléhání Jeruzalému se sice vydařilo o trochu líp, ale rozhodně se to nemůže řadit mezi výborný bitvy. Co se týče Orlanda Blooma, tak ten se opravdu na rytíře nehodí a jeho burcování armády je až trapný a i další herci nestojej za nic a v nudným ději se pěkně rychle stratěj a největší hvězda filmu Liam Neeson umře hned nazačátku a ještě k tomu film docela často nudí. Nebýt toho, že film má slušnou výpravu, tak bych snad nedal ani ty 3* (26.08.2005)

Scénář: William Monahan .. "Bože, proč? Vím, že jsi to tak musel chtít, ale kurwa proč? Jestli je tohle království nebeské, tak jsem rád, že do nebe nepůjdu.." (ironická citace, ke které dodávám, že v žádné náboženství nevěřím..). Ridley Scott to dokázal - natočil nejslabší historický film poslední doby, respektive zpracoval slabý, velice slabý scénář, plný klišé a trapností. Nezastírám, že obsahuje spoustu silných myšlenek o (ne)smyslnosti války a (ne)toleranci náboženství, ale ta prostota okolo nejde přehlédnout. Herecké výkony jsou na dobré úrovni, tedy ty vedlejší, ten hlavní "kovář" na to zatím nemá utáhnout celý film! Abych také přidal svoje srovnání s Troja - ta byla tak o 30% lepší!. Za co Ridley Scott musím pochválit je zpracování obléhání města a závěrečná bitva - tedy druhá polovina filmu (ale u vytržení jsem nebyl, vím, že je to těžké se po skvostu LOTR nějak předvést..). Přesto doufám, že tohle byl načas poslední historický epos!!! Jejich kvalita čím dál více klesá a nechci se dočkat nějakých skutečných "odpadních perel". (01.06.2005)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)

V kino verzi bylo až příliš znát, že střihačova ruka mocně úřadovala. V ní je totiž Balianův růst na žebříčku společenské prestiže až příliš uspěchaný. Jakoby změna z bezvýznamné kovářské nicky v člověka, který se stane královým oblíbencem a jemuž se v závěru klaní celý Jeruzalém a ve svých těžkých chvílích ho poslouchá na slovo, byla tak jednoduchá. Bohužel ani o téměř hodinu REŽISÉRSKÁ VERZE, která se mi právě dostala do rukou, v tomto ohledu příliš dojem nenapravila. I tak ale díky přidaným scénám působí film celistvějším a mnohem emocionálnějším dojmem, především díky přidané dějové linii onemocnění a smrti Sibylliina syna a následníka trůnu, která se je zcela zásadní pro vývoj děje. Moc pěkná je i přidaná scéna s hořícím keřem, plná symboliky podstaty válečných sporů na Blízkém východě. Naopak některé scény nemají pro vývoj děje přílišného opodstatnění. A celkové resumé - Scottův magnus opus NENÍ STRHUJÍCÍ film, ale je duchaplný a přemýšlivý, s ambicí něco sdělit a to se cení. A závěrečná mírová dohoda Baliana se Saladinem, křesťana s muslimem, musí být doslova pohlazením pro každého mírotvorce na této zemi :o) (15.12.2006)