Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrají:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (více)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
Stejnojmennou knížku od známého beatnického gurua jsem kdysi několikrát odhodil pro její nečtivost, takže jsem rád, že jsem se s ní díky Cronenbergovi mohl seznámit aspoň takhle zprostředkovaně, vizuálně, zjednodušeně. A Cronenbergův bizarní vizuál je taky to hlavní, co mě na filmu zaujalo. Pro surreálné a paranoidní feťácké vize moc porozumění nemám a náklonnost k nim nechovám, jednak mi stačily moje problémy s chlastem, druhak v rámci americké subkultury 50.-70.let radši hrábnu po přímočařejší a srozumitelnější četbě, jako třeba po Kerouacovi, Bukowském, nebo i Learym. Ovšem život "starouše Bulla" by myslím stál za nějaký důkladný, objektivní a nekomerční životopisný film. ()
"Těžkotonážní", ale jeden z nejlepších výplodů Cronenbergovy tvorby... Pro většinu diváků zřejmě naprosto nepochopitelný zmatek a bizardní chaos. Čtenářům literární předlohy je jistě stravitelnější. Já jsem knihu nečetl, ale film se mi opravdu líbil a i když to je, jak jsem již uváděl, neuvěřitelně těžké dílo, pokud člověk přijme systém "hry", tedy filmu, není to tak strašné a provokující, jak se původně zdá. Film pojednává v jednoduchosti o drogové závislosti a následné toxické psychóze, která se v běžné skutečnosti projevuje podobně jako schizofrenní onemocnění. Přechody z "reálu" do bludů hlavního hrdiny se při pochopení tohoto vzorce stávají pochopitelnější a jasnější. Jedná se o prostý rozpad psychiky a osobnosti drogově závislého člověka, jehož mozek vytváří nový, únikový svět. Výtvarně, herecky a atmosféricky výborně pojaté. Navrch k tomu pak ještě skrytá, ale jasná kritika společnosti, ale zejména jejich rozhodujících, vládnoucích a ovládajích složek. ()
Na některé filmy se podívám proste z čiré zvědavosti, ale v tomhle podniku jsem si připadal, tak trochu jako exot. K beatníkům mám všeobecný respekt, ať už byli jacíkoliv. Croenbergovi jsem se zatím vyýbal a asi dále budu. Do tohohle filmového kroužku nepatřím, takže si mě klidně vylučte. K dobru filmu přidávám opravdu sugestivní režii a fakt, že ač jsem se celou dobu ošíval nad tím vším, co jsem viděl, tak Nahý oběd dokázal udržet celou dobu moji pozornost, a to se cení. Asi půjdu o dům dál, tohle není pro mě. ()
W.S.Burroughs byl opravdový génius a pokud bych měl tenhle film hodnotit jako jeho nejslavnější dílo převedené do filmové podoby, musel bych hodnotit hodně nízko, protože zdaleka nevyužívá všech motivů, možností, detailů a vůbec celého potenciálu knihy. Naopak si spooustu věcí úplně zbytečně vymýšlí(dějovou linku, bizarní scény, postavy.....) Na druhou stranu, Cronenberg je opravdový filmový masér s obrovskou, podivínskou fantasií a-i když genialitě Burroughse se nevyrovná-jeho snímek, sám o sobě, bez pojítka s knihou, funguje velmi dobře. =Námět mu slouží jako odrazový můstek pro všechny ujetosti, proměny, deformace v neburroughsovském ale stylově čistě Cronenbergovském duchu-tak jak to od něj známe a jak to milujeme.----------------------------Pro Javerta : Co já vím,tak BIll tohle viděl a nadšený teda rozhodně nebyl :( ()
[8,5/10] (Film Trustees, Nippon Film Develop. and Finance, RPC, The Ontario Film Develop. Corp., Téléfilm Canada) (Barevný /// Produkce: Jeremy Thomas /// Scénář: David Cronenberg podle románu Williama S. Burroughse /// Kamera: Peter Suschitzky /// Hudba: Ornette Coleman, Howard Shore /// MFF v Berlíně: David Cronenberg (Zlatý medvěd)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galerie (53)
Zajímavosti (16)
- Polopásové vozidlo, které v závěru filmu řídí Bill Lee (Peter Weller), je kanadský Bombardier B-12. (KM Phoenix)
- Úvodní titulky jsou kompletně dílem storyboardisty Saula Basse, který tvořil titulkové sekvence i svá zásadní grafická díla v padesátých letech. (Othello)
- Veškerá filmová poušť byla vytvořena pomocí 700 tun písku ve starém muničním skladu. (Othello)
Reklama