Videodrom

Toto už je klasický Cronenberg so všetkým čo od neho čakám (aj dobrým aj zlým), neistotou čo sa vlastne deje, zobrazením pomätenosti a naturálne nechutnými a na tú dobu jednoduchými ale pôsobivými scénami vkladania mechanizmu do ľudského tela (čo ma dostalo aj teraz) a jeho kombinácia. Špecialitka vo forme vybuchnutého TV prijímača s vychrstnutými ľudskými pozostatkami a s peknou záverečnou scénou ku koncu s rozkladajúcim sa človekom na javisku. (19.09.2008)

Typický Cronenberg v nejlepší formě (a jeho oblíbená témata - transformace, manipulace, odcizení) - rozhodně to není film pro každého, ale jednou za čas si dát něco silně nekonvenčního rozhodně neuškodí. Poprvé mě tenhle snímek vyděsil kdysi v začátcích vysílání Novy a v souvislosti s jeho tématem mi to teď příjde jako úsměvné. Řekl bych, že dnes by to tahle televize nevysílala. Tak bacha, ať se vám nestane to, co hlavnímu hrdinovi! :o) (08.08.2005)

David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... (05.10.2008)

Z počátku jsem se naivně domnívala, že Woods se vymanil ze své škatulky podivných mužů s revolverem. Nikolivěk. Skvělé je, že všichni kolem něj jsou obdobně tajemní a záhadní. Nejúžasnější podivín je Harlan. Cronenberg míchá svět reality s tím televizně pokřiveným jako zkušený alchymista. K dokonalosti pomáhá zakřivení analogových obrazovek. Z Videodromu zřejmě nejednou čerpal Tarantino, který se pravděpodobně stejně jako já namlsal četných vizuálních vychytávek. Videodrom je skvěle propracovanou alegorií na závislost lidstva na moderních technologiích. Cronennberg v roli vizionáře předkládá dost smutný obraz budoucnosti, v němž digitální závislosti zcela rozkládají osobnost. V kontextu dnešní doby se ukazuje, že rozhodně nebyl daleko od pravdy. (12.02.2023)

Nikdy ho nelákaly sekery v hlavách obětí nebo uječené polonahé modelky, na které za rohem číhá smrtelné nebezpečí. Kanadský (úchylný) klenot David Cronenberg – jiný a tolik se lišící od většiny ostatních – má raději genetické nebo technologické kolapsy, ze kterých pramení psychický rozpad člověka. Stejně jako v jeho kultovní Mouše i tady dominuje záplava práce maskérů a trikařů v souvislosti s postavou ředitele kontroverzního televizního kanálu plného erotiky a násilí, který se propadá do světa, v němž realitu nahrazují divoké vize. Aneb jak se pohledem vizionářského tvůrce mění James Woods prostřednictvím vývoje moderních technologií. Dráždivý autor s citem pro úchylné detaily opět šokoval. (14.07.2019)