Toy Story 2: Příběh hraček

Vojáčci jsou zpátky!!!! To sice není ani zdaleka to nejdůležitější, ale proč to nezmínit? Humor je trochu víc zaměřený na starší publikum, něčemu se prostě děti zasmát nemohly. Nikdy nezapomenu na to jak se jednomu fórku o otcovství smála jenom parta pošuků, která do toho sálu plného dětí věkově opravdu moc nezapadala:) Shreka (prvního) mám sice radši, ale i tak dávám druhé Toy Story stejně vysoké hodnocení jako jedničce - a to je 90%. (30.01.2003)

Opět jedna výjimka potvrzující pravidlo, že druhý díl nemůže ve svých kvalitách předčit svého předchůdce... Druhý příběh hraček totiž nabízí všechno, co nabízel díl první, ale přidává navíc špetku geniality ke každé jeho složce. Hudba je rozvernější i napínavější zároveň, děj už není tak mravokárný a naučný, jak tomu bylo v díle prvním, což otevírá dveře i zbytku dospěláckého publika a přibyly i další postavy, které jsou snad ještě zábavnější než ty původní (štěně, druhý Buzz, Zurg...). Absolutním vrcholem pak jsou nepovedené záběry, které oživují větší polovinu závěrečných titulků - u nich jsem se už smíchy opravdu válel po podlaze. Čtyři a půl. [únor 2007] (05.02.2007)

Hmm, tušil jsem sice že Toy Story 2 nebude nic moc, ale tohle moje očekávání ještě dalece předčilo. V celém filmu jsem se zasmál jen u dvou scén, a to u velmi zábavného prvního výstupu perverzního hračkofila (jeho úvodní osahávání plyšového kovboje bylo opravdu.... zajímavé) a pak ještě u vcelku podařené parodie na StarWars. Zbytek filmu je jen velká nuda a šeď. A novou, příšerně otravnou a uječenou, postavu kovbojky Jessie bych nejradši nejen že zavřel do sklepa, ale ještě ten sklep zalil betonem, zavezl hlínou a nad ním postavil sklad jaderného odpadu. Jednoznačně nejhorší Pixarovský film jaký jsem zatím viděl. A to se mi jednička poměrně líbila :-( (12.01.2007)

Todle bylo ono! První díl byl skvělý, ale tohle bylo ještě lepší. Rakeťák Buzz a Woody bok po boku, stále pohotový Pan Brambůrek, nevlezlý humor, z kterého si každý odnese něco a nové hračky na scéně ("Jsem ženatý, jsem ženatý, jsem ženatý..."). Animaci se moc vytknout nedá. Nenudil jsem se ani chvíli, až mě fascinovalo, že takto fantasticky renderované scény patří do minulého tisíciletí. Podoba opraváře hraček mi dala vzpomenout na Gerri's game. Zlatokop tak zvrácený, jak má být. O něco více "zla" oproti jedničce, což dělá film ještě napínavějším. Sláva Pixaru. (18.08.2010)

Jednotka ma bavila viac, pretože v nej lepšie fungovalo kúzlo oživlých hračiek. Dvojka mi príde, ako keby bola viac cielená na rodičov, aby sa ani oni v kine nenudili (odkazy na dospelácke filmy, ktoré deti ťažko poberú). Zároveň celá tá dejová linka ohľadne Zlatokopa a jeho party ma nudila. Čo najviac chválim je fakt, že dvojka zavítala do najlogickejšieho miesta, teda do hračkárstva. Tam to sršalo nápadmi (Barbie party a podobne). Nebolo to špatné, stále obstojné v porovnaní s konkurenciou, ale všetko to mestské dobrodružstvo zabilo čaro pôvodnej detskej izby. Stal sa z toho ľahko zameniteľný animák. Do príbehu ľahko zasadíte iné postavy typu zvieratá/príšerky idúce zachraňovať kamaráta zo spárov zberateľa/lovca a vyjde to narovnako. (31.08.2019)