Plynové lampy

Výborná Bergmanová a především výborný Boyer. Role téměř šílené ženy se dá uchopit lehce, ale u Boyera jsem si všiml něčeho zvláštního. Po tomhle filmu toho herce nenávidím a to jsem prosím pěkně žádný jiný film s ním neviděl! Tomu se říká herecké umění. Jinak film samotný je takový malý klenot. Vsadím se, že si ani pět minut před koncem nebudete jisti, kdo je vlastně blázen a kdo je úplně normální. Kdo chce koho zabít, kdo koho okrást a kdo má ty nejčistší úmysly. Myslím, že by to fungovalo i v současném filmu. O filmu více než šedesát let starém ani nemluvě. (23.07.2006)

Dlho som premyslal nad hodnotenim a vobec nad vsetkymi tymi noirovkami, ktore som videl hlavne v rokoch 2008 a 2009 a nakoniec som sa predsa len rozhodol navysit hodnotenie aspon na 4 hviezdicky, pretoze aj napriek tomu, ze som moc nadseny nebol, ma tento film svoje caro hlavne na tie roky a divat sa na herecke vykony psychopata Charlesa Boyera a labilnej Ingrid Bergmanovej predsa len stalo za to vidiet. Ked si predstavim, ze som videl aj omnoho slabsie filmy zo styridsiatych rokov, ktorym som mozno vtedy tiez dal z urciteho respektu 4 hviezdicky, tak nemozem dat tomuto len 3. Taktiez atmosfera bola zaujimava a temna, hlavne v noci pri nocnych lampach v londynskych uliciach v tme a v hmle. Len som cakal, kedy odniekial vyskoci z tiena znamy vrah Jack rozparovac, no ten sa tam sice neukazal, ale uplne mi postacila postava tajomneho a chladneho Gregoryho Antona. Nakoniec herec, ktory ho stvarnil bol nominovany na Oscara za hlavnu ulohu, avsak sosku mu vtedy vyfukol Bing Crosby za komedialnu dramu FARAR U SVATEHO DOMINIKA (1944). Vacsie stastie uz mala Ingrid Bergman za hlavnu ulohu, ktora si svojho Oscara pravom zasluzila, avsak v kategorii najlepsi film, v ktorom sa ocitli aj Plynove lampy zvitazila uz spominana drama FARAR U SVATEHO DOMINIKA. Priznam sa, ze ma trochu rozculovali tie schovavacky a rozne hry na to, kto je a nie je blazon, pretoze keby som bol na mieste Pauly Alquist, tak by som tomu Gregorymu taku vrazil, ze by mu stena dala druhu :-) V podstate som vdacny uzivatelke Madison, ze som tento film videl, pretoze mi ho odporucila a nakoniec sme si ho pozreli spolu a takto ma o nieco viac bavil. A este mala poznamka: cely film som premyslal nad tym, odkial mi bola znama ta sluzka menom Nancy, ked som sa jej dival do oci a az neskor som zistil, ze je to ta Angela Lansbury, ktora si zahrala v znamom seriali TO JE VRAZDA, NAPISALA (1984). __________ Charles Boyer - (Gregory Anton) +++ Ingrid Bergman - (Paula Alquist) +++ Joseph Cotten - (Brian Cameron) +++ Dame May Whitty - (Pani Thwaitesová) +++ Angela Lansbury - (Nancy) +++ Barbara Everest - (Elizabeth) +++ Emil Rameau - (Maestro Guardi) +++ Edmund Breon - (Generál Huddleston) +++ Terry Moore - (Paula Alquist - 14 ročná) +++ Produkcia: Arthur Hornblow Jr. +++ (17.09.2012)

Viděno v kině, kde mohly na velkém plátně vyniknout všechny kvality tohoto skvělého snímku. Výtečná je kamera, scénář i herecké obsazení: Ingrid Bergman je tady kouzelná a Charles Boyer - který mi mimochodem strašně připomínal Michaela Caina za mlada - zcela famózní. Vysvětlení Gregoryho motivace mi ovšem přišlo poněkud překomplikované a moje mírná rozladěnost s celkovým rozuzlením je hlavním důvodem, proč nakonec nehodnotím plným počtem. (29.04.2012)

Jeden z mnoha filmů, které odmítla Hedy Lamarr a Ingrid Bergmanová na nich vyrostla (ikonicky se doplňující s Casablancou). Inu, proč ne, tehdy módní žánr se zdál na papíře velice tuctovým a skutečně ho mohly povznést jen dobře zvolené herecké kreace. Nicméně Hedy už s Charlesem Boyerem pracovala na Alžíru, tak by jí to nepřineslo nic nového. A Angela Lansbury si na Hedy počkala až do Samsona a Delily, takže nakonec všechno dopadlo tak, jak mělo. A také Hedy nakonec podlehla trendu a natočila Experiment Perilous. Čili co nám zbylo z Plynových lamp dnes? Typický hollywoodský výrobek, kde Francouz a Švédka hrají podle divadelní hry v kulisách Londýna zdařilý thriller, který jen místy nabourává systém šťastných náhod, glycerinových slz a překotného rozuzlení. Proto pak zrcadlo tohoto příběhu nenalézáme nikde jinde, než v Pytlákově schovance aneb Šlechetném milionáři. Samozřejmě na velkém plátně je pošušňáním sledovat byť jen ty nejmenší pohyby v tváři toho dokonalého direktivního manipulátora Gregory Antona, který to vše ve skutečnosti dělá pro svou manželku v Praze. (16.03.2012)

Dokonale promyšlená koncepce, která je názorným příkladem režijního a scenáristického mistrovství klasického Hollywoodu, zejména žánru noir. Motivačně neobyčejně dotažený snímek, kde oslní hlavně přesně zvolené úhly kamery, typizované herectví hlavních protagonistů nebo dusná atmosféra nejistoty, navazuje na tradici paranoidních Hitchcockových thrillerů jako Podezření nebo Ani stín podezření. Tam paradoxně hlavní zápornou roli (podobnou té Boyerové) ztvárnil Joseph Cotten, který si o rok později v Plynových lampách zahrál zapáleného detektiva. Možná sice trochu šablonovitý, ale neuvěřitelně nadčasový snímek, jehož odkrývání jednotlivých motivů a odhalování perfekcionistické dějové výstavby mi činilo nebývalé potěšení. Nehledě na to, že je to prvotřídní psychothriller, i po skoro sedmdesáti letech. (29.05.2012)