Smrtihlav

Musím priznať, že kedysi dávno ma film viac menej sklamal a už som ho nechcel vidieť znovu. Bola by to chyba. Proyas je na scifi macher a vie vhodne narábať aj s nižším rozpočtom. Je to výrazný autorský režisér s vlastným cítením, ktoré sa podľa mňa najviac prejavilo v tomto lahôdkovom scifi s myšlienkou. Ak ste fanúšikovia žánru a Davida Cronenberga zároveň, budete tento film milovať. Mierne mi Smrtihlav pripomenul aj Hellraisera. (25.06.2012)

Hodně depresivní sci-fi, která v lecčems připomíná Matrix (nebo spíše Matrix připomíná Smrtihlava, protože Smrtihlav je starší). Alex Proyas je velký vizuální machr a navodit si atmosféru mu taky nedělá problémy. Vše doplněno přesnou hudbou. Rufus Sewell se role zhostil fakt dobře, Jennifer Connely je tam na ozdobu, Keifer Sutherland přehrává a všichni herci co hrajou ufony by zasloužili Oscary. Pro fanoušky divných filmů bude tohle bašta. (08.11.2005)

Zatraceně temným retro-prequelem k Matrixu se vydáte po svých vlastních stopách, až na dno ztracené duše. Nebo jen zapomenuté? (Bylo mi povědomé to sklepení s akvárii – jako bych tam už někdy byl.) Je to divné. Slunce se někam ztratilo. Bloudím tímhle zšeřelým městem (a filmovou databází) už mnoho týdnů, "jsem vzhůru celou věčnost, ale noc dosud neskončila." Asi bych taky potřeboval „vyladit“. A hodinky s dvacetičtyřhodinovým cifrerníkem, abych nemusel pořád řešit, jestli je právě AM či PM. Taky listuju svým deníčkem, ale jsou tam jen samé bílé listy. Ovšem tu barovou zpěvačku, Murdochovu manželku Emmu (již brzy Annu), tu si pamatuju! Kdysi dávno jsem ji totiž tajně miloval. A vzadu ve skladišti za restaurací Fat Moe jsem ji šmíroval, když vložila desku do gramofonu, při hudbě nacvičovala baletní krůčky a nakonec se z těch baletních šatů převlékala. Věděla, že ji šmíruju, ale stejně mi dovolila, abych na okamžik zahlédl její nahé tělo. Bylo nám oběma čtrnáct roků... Na tu chvíli si vzpomínám jasně a zřetelně, i po třech desítkách let. Pořád jsem to přece já! (Jsem?)        Pane Alexi Proyasi, vaše Vrána mi kdysi úplně rozklovala duši, ale teď, v Dark City, teď jste mě vážně vyladil! A kdybyste si odpustil ten finální telepatický pingpong, a film skončil po slovech doktora Schrebera: „Přijdeme na to Johne. Možná, že jednoho dne pro tebe budu pracovat“, bylo by to vyladění stoprocentní. Takhle jen za 90%. (16.10.2013)

6 / 10 Proyasova onánia nad tmavým celuloidom vyzerá vo výsledku rovnako rozpačito, ako pubertiak nachytaný s rukou v nohaviciach. Smrtihlav je film, ktorý drží diváka pri živote jedine neuveriteľne našliapnutým úvodom, v ktorom sa načrtne hneď niekoľko záhad a tajomstiev čakajúcich len a len na to, kým ich hlavný hrdina rozlúskne. O čo väčšie však bude vaše sklamanie, keď koniec toho všetkého nebude ani zďaleka taký uspokojivý, aby prekričal všetky tie hluché a nezáživné miesta, ktoré mu predchádzali. A nezachraňuje to ani obstojná réžia umne vykrádajúca Scottovho Blade Runnera, či slušné herecké obsadenie; tomu totiž vládne (aspoň podľa miesta v titulkoch) Rufus Sewell, ktorého nevýraznosť sa smie porovnávať snáď len s jeho nesympatickosťou. Škoda, tak zaujímavý námet by si zasluhoval trochu lepšie zaobchádzanie. (18.02.2006)

Pro mnohé kult, pro mě místy nesnesitelná záležitost. Naštěstí Proyas z námětu vytěžil maximum a hlavně jeho neotřelý vizuální styl a do extrému dovedená depresivní atmosféra tu a tam přikovávají. Je to ale zvláštní, že jsem hned od začátku tušil, že něco není v pořádku a že si mě Smrtihlav jednoduše nezíská. Holt přes nesporné filmařské kvality je myšlenkově i emocionálně mdlý, a to bude asi ten zásadní problém. Bohužel.. (01.07.2011)