Valachiho svědectví

Gangsterka o jedné kryse. V porovnání s Scorsesiho brilantními kousky je tahle gangsterka spíše druhá liga. Zub času na ni taky nechal nejeden šrám (třeba zvukové efekty jsou otřesné). Navíc v podání DeNira , Pesciho a dalších mi gangsteři připadají uvěřitelnější. Podle skutečnosti a to se cení, navíc skutečnost odráží docela věrně. Ventura v druhé části filmu perfektně ztělesní mafiánského bosse. Bronson mi naopak neseděl vůbec, nejen že mi do filmu nepasuje, ale má jen pramálo společných rysů se skutečným Josephem Valachim. 3/4* (18.08.2015)

Vcelku dobře zpracovaná exkurze Cosy Nostry se všemi významnými milníky. Když si k tomu vezmete knihu o organizovaném zločinu, zjistíte, že se velmi drží faktů, a to je asi hlavní plus snímku, společně s protagonistou. Zkratkovitost a neproniknutí do hloubějších motivací charakterů i událostí pak film sráží v očích diváka jen na zmíněnou exkurzi. (02.04.2010)

Tři hvězdičky a víc ani ťuk. A nejspíš je to tím, že podobné mafiánské kousky jsem viděl a byli tisíckrát lepší. Charles Bronson mě také moc nepřesvědčil. Navíc ani dabing tomuto filmu úplně nehraje do karet. Jediná sranda jsou ty automobilové honičky, které jak kdyby vzešly z kdejaké francouzské kriminálky sedmdesátých let, jen s tím rozdílem, že se po Paříži neprohání Citroeni, Yuga a Renaulti, ale po New Yorku se prohání Hispano Suizy a jiný krasavice. Ty smyky na štěrku s nimi pak vypadají trošku naivně. Dneska by si to už nikdo nedovolil :-) (23.11.2020)

Nahý ženský, lesbismus, kastrace, velké množství krve, sem tam sprostý slovo... A za mě v podstatě stejný problém jako pozdější Klansman - silné téma, dobře zpracované, ale režijně uondané, pomalé. Co mě absolutně zaráželo byla postava Jill Irelandové, která, když hrála postavu o třicet let starší, měla na sobě jenom šedivou paruku a bylo jasně vidět, že herečce jí není ani čtyřicet. 3,5* (12.01.2011)

Filmy stejně jako lidé stárnou, v případě Valachiho svědectví naštěstí důstojně. U některých ohlédnutí do filmové historie mám pocit hořkosti a bolestného zklamání, tady se nic podobného nestalo. Ne, že by všechno šlapalo tak, jako v době vzniku, ale nadprůměrné herecké obsazení leccos zachraňuje. Jen je vidět, jaký je rozdíl mezi skutečným hereckým esem, za jakého považuju Lino Venturu, a mezi Charlesem Bronsonem, který, ať se na mě nikdo nezlobí, v mých očích je jen charismatickým typovým hercem, kterému nejvíc sluší role mlčenlivých zabijáků s minimální mimikou. Tady se po něm po hříchu požaduje charakterové herectví a Bronson někdy nestačí. Na nejlepší žánrovky své dekády Valachiho svědectví určitě nemá, ale pořád je to obstojná zábava. Celkový dojem: 70 %. (15.08.2015)