Zimní víla

Velmi hezká pohádka s nádhernou hudbou pánů Marka Štiftera, Pavla Fanty a texty Kryštofa Hanzlíka (ano, režiséra tohoto snímku). Dlouho jsem nic takového neviděl. Myslím tím něco s nízkým rozpočtem tak perfektně udělaného. Mimochodem, hle, jaký že to nesmysl čteme v textu oficiálního distributora, který se nebohému divákovi snaží namluvit, že Kateřinu zachránili vojáci. Není tomu tak. Byl to Janův důstojník a byl sám. Doporučuji tomu, kdo psal onen text pustit si laskavě snímeček v oné inkriminované pasáži. Konkrétně je to 21. minuta. *** A PŮL (16.08.2019)

To už si scénárista nemůže ověřit, že titul knížete v době pozdní gotiky (anebo rané renesance, odhaduju podle kostýmů) patřil jen vládci a že si lidé nevykali? Titul "kníže" se rozšířil až po třicetileté válce. Text písní je mi odkudsi povědomý, ale nedokážu určit zdroj. Anebo jde o velice těsnou inspiraci jinými písněmi? Navíc používání současných slov "zfalšovala list" se do historizující pohádky nehodí. Ale když se podívám na seznam režisérových počinů, mám dojem, že by se měl věnovat jiné činnosti. Hvězdičku zaslouží kostyméři a výtvarníci - včetně volby exteriérů. (26.12.2009)

Herci zajímaví/netuctoví. Pohádka má i velmi příjemnou "dobovou" atmosféru a je hudebně krásně podbarvena. Mně se naopak ty přirozené/nepřehnané herecké výkony zdály mnohem příjemnější, než například výkony herců z Troškových princezen ze mlejna, o kterých si myslím, že jsou výrazně horší než tato pohádka, která má z pro mně nepochopitelných důvodů nižši hodnocení. Několik nepovedených okamžiků tam bylo, ale rozhodně nepůsobily rušivě. (10.10.2010)

Hospoda na samotě mezi lesy, v ní zlá vdova - hospodská, její nevlastní dcera, kterou nenávidí a zavírá ve sklepě a mladý kníže, který se zamiluje...Taková obyčejná pohádka, která ale má všechno, co má mít a v necelé hodince nám nabízí víc, než většina výpravných slátanin z poslední doby s mnohonásobným rozpočtem. 60%. (13.01.2016)

Pohádka, jíž chybí kouzla a čáry, těžko uspěje jako pohádka. Jednoduchý příběh lásky vychází z předlohy Boženy Němcové, ale přes snahu zasadit děj do hospody, na hrad, do přírody, výsledek působí těžkopádně. Chybí lehkost, a to i v hereckém podání. Herci (Votočková, Taclík, Ševčíková, Geislerová i třeba Menzel) jsou vhodně vybráni, ale působí téměř staticky, jako by nevěděli, co hrát. Občas zaujmou lyričtější pasáže v baladicky laděné romanci. Ale stojí za to vydržet do závěrečných titulků, protože znovu zazní píseň, k níž napsal sám Kryštof Hanzlík slova. Zpěvem potěší Zbyněk Fric a Soňa a Lenka Tomečkovy. (22.01.2011)