Závrať naruby

Předně nesouhlasím s Exvizitorem: Brooks svoje hitchcockovské citace filtruje do komické absurdnosti ještě před tím, než je zasadí do relativně všedního kontextu, ne naopak. Přiznávám, že zejména v první půlce film trochu dojíždí na herecké pitvoření a odfláklou realizaci té fyzičtější komiky, nicméně nikdo bez „gulí“ a bránice nemůže neocenit vichr, který do druhé půlky vnáší Madeline Kahn s unikátním mixem sex-appealu a (vtipně) afektovaného výrazu. Navíc Brooks třeba v nádherně subtilním sinatrovském čísle nebo při vertigovské pointě dokazuje, že pokud netlačil příliš na pilu, byl jedním z čelních komediografů druhé poloviny minulého století. (13.10.2006)

Mel Brooks úspěšně paroduje slavné Hitchcockovy scény - předtím byly strašidelné, nyní se jim smějete. Ale na paškál si nevzal nejen Hitchcocka, ale i další známé filmové tvůrce (třeba jsem postřeh Antonieho Zvětšeninu). Některé scény jsou na zábavu dosti chabé, jiné naopak pobaví až až.. celkově to Brooks zvládl velmi dobře a opravdu je na co koukat - pokud navíc znáte mistrovy filmy, budete se bavit ještě více.... 7/10 (21.01.2008)

S Melem Brooksem, resp. s jeho tvorbou jsem měl, mám a budu mít jeden zásadní problém. Nebohý Mel musel mít v životě smůlu na nechápavé lidi, kterým nestačí naznačit, nasměrovat a naťuknout a tak se naučil ty nebožáky pořádně nakopávat a podávat jim to pěkně po lopatě. Řada jeho vtipů má slušný potenciál, jenže je podává tak přehnaně, že pro mě ztrácejí veškerý půvab. Nedokáže vystihnout tu jemnou linii mezi parodií a křečí. Ale možná je chyba ve mě a tu hranici mám nastavenou příliš vysoko. V Závrati, kde si bere na mušku nebohého Hitchcocka, se ještě drží zpátky a netlačí na pilu tak, jako nedej Bože v Drákulovinách, jenže ani tak to nevytáhnu na výš, než 40 % celkového dojmu. (19.08.2008)

Nový poměrně hloupý ředitel staré psychiatrické léčebny poblíž LA mívá skutečnou Závrať naruby, High Anxiety, což jediné ho odlišuje od jejích ostatních poměrně hloupých zaměstnanců, kteří se ho snaží poměrně hloupě zbavit. Scenáristé Rudy De Luca, Barry Levinson a též režírující Mel Brooks jim navíc kladou do cesty roztodivné poměrně hloupé překážky včetně jedné krásné poměrně hloupé blondýnky a všechno proto dopadne dobře až nakonec. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj. www.macguffin.cz (19.07.2021)

Mela Brookse mám rád, ani tentokrát mě nezklamal, ale ani neohromil. Vtipné to sice je, ale připadalo mi, jako by tomu chyběl dech. Asi jako když přespolní běžec dorazí do cíle, ale loudá se při tom jako šnek. Na druhou stranu minimálně díky parodiím na Ptáky a Psycho a přednášce za účasti dětí stojí za to film vidět. 60%. (08.10.2006)