Sbohem, Sabato

Třetí díl sabatovské série. Odehrála se tu podstatná změna: Lee Van Cleefa nahradil Yul Brynner. Těžko říci, kdo byl lepší, vychází to asi na remízu. Yul je o dost lepším hercem, ale s Van Cleefem možná bylo více srandy. Každopádně z předchozích dvou dílů bylo převzato tak 80% - příběh o honbě za hromadou zlata, Sabatův nespolehlivý "kamarád", šílený zloduch, s nímž se Sabata vypořádá klasickým způsobem. Něco se ale změnilo - film má o dost propracovanější a především uchopitelnější příběh, hudba je uměřená, prostředí je klasicky spaghetti - westernové; snímek se tak rozloučil se starým Sabatou a stal se klasickým a nadprůměrným zástupcem italo-westernu. (01.08.2006)

V treťom diely Cleefa nahradil Yul Brynner. Vraj z toho súčasť série urobili až dodatočne po natočení. Ak je to pravda, tak je to vtipné, lebo hlavná zápletka a aj rozloženie postáv je identické ako v ostatných dieloch. Akurát je zápletka obohatená o motívy povstalcov a tentoraz tu je našťastie minimum humoru. Ale v centre deja je aj tak kopa zlata o ktoré ide jak našej nesúrodej bande tak bande rakúskych zloduchov. Brynner je tu za drsniaka ako má vo zvyku a s tou špeciálnou flintou odbachne každého. Objavil sa tu znova Bud Spencerovský poskok a nesmie chýbať aj nejaký ten akrobat a hlavne nespoľahlivý spojenec, ktorý chce zlato pre seba a ako v každom diely sa mu podrazáctvo nevyplatí. Akcia je najveľkolepejšia, ale pripadala mi najfádnejšie natočená. Tento diel je v každom ohľade taký solídny nadpriemer na jedno pozretie, ktorý v ničom nesklame ale ani nenadchne. 6/10. (05.11.2021)

Výmenu Lee Van Cleefa za môjho obľúbenca Yula Brynnera vnímam jednoznačne pozitívne, inak však záverečný diel Sabatovskej trilógie v podstate nemá diváka čím obzvlášť nadchnúť či prekvapiť. Brynner je samozrejme OK, zopár prestreliek a hudba od Bruna Nicolai takisto ujdú, inak však ide o tradične naivný a povrchný spaghetti western. Každopádne sa mi však Adios Sabata páčil predsa len o čosi viac, než druhé pokračovanie s názvom Návrat Sabatu. (20.05.2011)

Pre mňa prvé stretnutie so Sabatom a veľké prekvapenie. Také menšie DOBRÝ, ZLÝ A ŠKAREDÝ. Zaujímavé postavičky a prehnité charaktery, skvelá hra s relikviami (malé pištole, nože, napalm :-)), originálna téma na pozadí (Rakúšania), celkom slušný parkour a skvelý hudobný doprovod (i keď netvrdím, že neznie akosi morriconeovsky). Yul Brynner bol zaškatuľkovaný ako Chris zo SEDEM STATOČNÝCH, preto si potom vyberal úlohy trochu netradičných pištolníkov, a tu to vyšlo značne lepšie ako pri POZVÁNKE PRE PIŠTOLNÍKA... Rozhodne dám šancu aj ostatným dielom trilógie... (07.01.2013)

Tohle mi nějak unikalo, takže do třetice...všeho zlého. Překvapivě nejméně důležitou mi tu přijde ústřední postava třásnatého Indio Blacka (tedy Sabata Yul opětovně mučený Soukupem), Sanchez ve víru podivně zapletené revoluce už přímo vybízí k zabití a jeho málomluvní přátelé (tanečník flamenga a Sal Borgese s fetišem z hodinek plus mnozí jiní) doplňují ansámbl. Kdyby však byla zdánlivě málo sranda, tvůrci se rozhodli za záporáků udělat Rakušany (nic vtipnějšího, než německy nadávající záporáci v čele s aktivním Brunem Corazzarim a pasivním Gérardem Herterem zřejmě být nemůže) a hlavní postavu Blonďáka z Deana Reeda. Jeho vymydlený frajer nad věcí, jemuž dabing a zjev dodává nádech jisté přiteplalosti a který diváka po celý film nutí doufat, aby mu už někdo naládoval broky do zadku, je zkrátka otřes. Sabata se nijak neprojeví, záporáků bude v průběhu tohoto díla bez určitelného děje dle náročných Paroliniho nároků rozmetáno na stovky, Dean dopadne dle tradiční Sabatovské šablony, jinak ucházejícně ztmelená hudba se nějak vytratí a ze všeho jsou cejtit prachy na sto honů. Až teď zjišťuji, jaký že to byl první Sartana majstrštyk a prvního Sabatu zřejmě za pana Kramera točil nějaký osvícenec. A ten Reedův deník, to musely být zápisky... (26.02.2013)