Casablanca

As time goes by... Ta nejkrásnější osudová žena a ten nejcharizmatičtější cynik na sebe narazili jednou a došlo k událostem, které změnily jak svět kolem nich, tak svět v jejich nitrech. A když se ukázalo, jak dokáže být celá zem osudově malá, nebyly následky o nic méně závažné. Chci zažít svou vlastní Casablancu a chci se stát součástí přesně takové nadčasové dvojice. I když nikdy nebudu Bogart a nikdy nebudu moci prokázat odvahu a lidskost tak zásadně. Takže si nadávejte na klišé jak je libo. Všechna totiž mají svůj počátek a ten je právě tady. V Casablance, kam utíkají za druhé světové války uprchlíci ze všech koutů světa... (03.06.2005)

Ha tak jsem to konečně viděl ani mi to nikdo nemusel cpát do výzvy. A resumé? těžce průměrná ukecaná a kapku přeslazená záležitost o lidech co se chtějí dostat z bodu A do bodu C a uvízli v bodě B konec dost naivní a Čechoslovák se jménem Viktor Laszlo? to jako vážně??? takže mě to nestrhlo, ale jednou se to vidět dá.50% (26.02.2017)

Klasika, která větší legendou než by měla být. Nežiji v době vzniku, neviděl jsem tento film v sále plném lidí, pro které byl Humphrey Bogart a Ingrid Bergman symboly a modlami. Proto můj pocit z filmu trochu pokulhává za jeho legendárností hlavně na americkém kontinentu. Příběh je vsazen do poutavého prostředí, které si prakticky prohlédneme jen díky několika exteriérům a jinak si musíme vystačit s postřehy postav a interiéry baru, hotelového pokoje apod. Ingrid Bergman pro mě naplňuje to, čím nikdy Lauren Bacall nebude a to krásnou ženou, pro kterou by se dokázal muž obětovat. Casablanca s odstupem času působí až ikonicky. Její kvality se nedají popřít. Vystavění základů dramatického příběhu s láskou v zádech a dokonalou hlavní postavou "hrdiny" jsou věčné. (03.02.2007)

Švédka Ingrid Bergmanová, Angličani Claude Rains a Sydney Greenstreet, Němci Conrad Veidt, Peter Lorre a Hans Heinrich von Twardowski, Ital Paul Henreid (hrající Čechoslováka s maďarským jménem), Francouzi Madeleine Lebeau a Marcel Dalio... a mnozí další pod vedením maďarského režiséra Manó Kertésze Kaminera. Co může být hollywoodštější klasikou? Papírem šustící romance, která si díky osudu stala něčím mnohem víc. Snad právě pro ten paradox, jakým se exulanti zamíchali do příběhu o exilu. (04.02.2009)

Kultovní, skvělé a troufám si tvrdit, že i nestárnoucí válečné romantické drama s charismatickým a vynikajícím Humphrey Bogartem v hlavní roli. Za pozornost však stojí také půvabná Ingrid Bergman a nezaměnitelná atmosféra tohoto snímku, na kterém se dle mého zub času pěkně obrousil, ne-li přímo zlomil. Casablanca mi přišla i po těch letech atraktivní svým komornějším zpracováním (film Mít a nemít z roku 1944 je ještě mnohem komornější a tento Curtizův počin mi jej hodně připomínal), napětím, ale i romantickou linií a drobnými dějovými zvraty - ať jsou předvídatelné více či méně. Být Casablanca barevná, tak pro mě možná ztratí jedno ze svých velikých kouzel. (29.12.2011)