Reklama

Reklama

Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

Mrkvič 

všechny recenze uživatele

Den po přečtení knihy jsem se musel vrhnout na film. Takže už od asi páté minuty i nadával, co všechno ve filmu bude chybět. Několik věcí bych bez knihy těžko pochopil, protože byly naznačeny, ale ne už úplně vysvětleny. Těžko hercům vyčítat herectví, které bylo tenkrát holt jiné, ale rozpočet hlavně na akční scény asi nebyl kdo ví jaký. Z předlohy jsou tak vzaty spíš jen ty komornější scény a témata, takže být někdy nová verze, nezlobil bych se. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Zručně natočené historické kostýmní drama podle známé knižní předlohy s podtitulem "15 knih ze života lékaře", ale v tomto případě šlo už o starověké staroegyptské literární dílo "Povídka o Sinuhetovi", film už tak známý není. Ještě do nedávna však jsem ani netušil, že se ze starého Egypta něco podobného natočilo. Příběh se odehrává z období někdy koncem 18. dynastie za vlády pacifistického faraona Achnatona, který zbožňoval kult slunce, a jeho krásné manželky Nefertiti, která ve filmu ale moc vidět nebyla. Je to kus dějin, podaných v tomto filmu, poměrně přesně i co se týče některých historických souvislostí, byla tu i taková maličkost jako první použití železných zbraní, v tomto případě Chetity. Některé postavy včetně titulní byly sice fiktivní, některé zcela chyběly, ale ve 140 minutách , oproti obsáhlé knize, co by jsme chtěli.. Výprava, kostýmy, hudba, kamera, ale i styl vyprávění z pohledu zavrženého lékaře, to byly asi hlavní držáky filmu. O moc pozadu však nestály ani herecké výkony jednotlivých protagonistů, z nichž bych vyzdvihl hlavně herečky. Především krásnou, ve filmu sice milující, ale na druhou stranu bohužel i nešťastnou, zklamanou a posléze na pár let i opuštěnou Jean Simmons (Merit), dále, jak už bylo napsáno, nový filmový objev Bellu Darvi v roli tajuplné mstící a intrikářské kněžky Nefef s jejím uhrančivým pohledem, sváděcími metodami, které jistě nenechaly chladným nejednoho muže. Třetí do počtu byl ovšem muž, nikoliv však hlavní románový hrdina lékař Sinuhet (Edmund Purdom) ani velitel egyptského vojska Horemheb (Victor Mature, známý z jiných history filmů Demetria nebo Roucha), ale k nepoznání ušmudlaný a špinavý, ale hlavně prostořeký a lišácky mazaný sluha Kaptah (opravdu skvělý a hlavně vtipný Peter Ustinov). Moc pěkný film, natočený v barvě a technikou CinemaScope,film plný nečekaných zvratů, odplat, odpuštění. Film, při kterém možná nejen na konec uroníte i nejednu slzu. Egypt tehdy se svými monumentálními stavbami a třpytivým leskem svých paláců musel být opravdu senzační stát (potažmo civlizace).. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na Egypťanovi je vynikající, že jej lze vnímat jako další stupeň rozvoje historických spektáklů, které Michael Curtiz, tehdy ještě jako Michael Kertész, točil už v Rakousku ve 20. letech, jeho velkofilmy jako Sodom und Gomorrha, Harun al Raschid nebo Die Sklavenkönigin předcházely Sinuhetovi tak přirozeně, jak jen si je možné představit. Waltariho proslavený román je ideální materiál pro epický CinemaScope v barvách De Luxe. Příběh je velkolepý, zábavný, poučný, má všechny předpoklady stát se nesmrtelným a takovým se i stává. Herecky vyniká tradičně Ustinov, ale výborný je i Victor Mature, s jehož výkonem v Samson and Delilah jsem se nicméně ještě nevyrovnala. Ze sošných Egypťanek (které jsou ve skutečnosti děvky babylónské) vládne mému srdci Bella Darvi. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Vyborne filmove spracovane staroegyptskeho Egyptana Sinuheta. Kulisy su staroegyptske a genialne, dialogy mimoriadne kvalitne -fakt, tak perfektne rozhovory som uz dlho nepocul. Tematicky Egyptan Sinuhet uzsko suvisi s vladou Amrnhotepa IV /1353 - 1335 pred Kristom/ a faraonmi Ajem a Haremhabom - vsetci faraoni boli z 18. dynastie . Jean Simmons ako merit bola vyborna, roly Baketamon sa bravurne zhostila Gene Tierney. Achnatona /Amenhotep IV/ si zahral Michael Wilding - asi aj jeho najslavnejsia rola. Achnaton bol nebezpecny blazon a sialenec, Wildingovo sialenstvo bolo zahrane fakt na urovni. No a samotny Egyptan Sinuhet bol zahrany Edmundom Purdomom. Fakt vynimocny, a u nas hodne neznamy film. Legendarna Kleopatra z roku 1963 vsak bola o cosi vyssie, chybala mi tu scena ako z Kleopatry, povedzem prichod do Rima. Keby tu take nieco dali, dam aj plnu palbu . 89 % ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Barvotisková ilustrace knihy  1)  na pomezí laciné červené knihovny a pseudohistorické pohádky je výpravná, poplatná době vzniku a navzdoru atraktivnímu tématu poměrně nudná._____ 2)  Román jsem četl a jeho fantasii podněcující náladě jsem snadno podlehl. U filmu se mi to nestalo. Podrobnější zfilmování rozsáhlého eposu by vyžadovalo dlouhý seriál. Nicméně tvůrcům se nepodařilo přenést do filmu ani atmosféru knihy, ani její poselství. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (6)

  • O úlohu Nefer sa zaujímala Marilyn Monroe, ale producent Darryl F. Zanuck ju rezervoval pre svoju vtedajšiu milenku Bella Darvi. (Michal74)
  • Po skončení natáčania filmu sa štúdio 20th Century Fox snažilo rýchlo získať časť nákladov rozpredaním rekvizít. Tie získal Paramount a použil ich pri výrobe snímky The Ten Commandments (1956) režírovanej Cecilom B. DeMille. (beso74)

Reklama

Reklama