Horská hlídka

Kekexili je náhorná plošina medzi Tibetom a Čínou, ktorá je zároveň domovom aj vzácneho druhu antilop. V roku 1983 ich počet presahoval 1 milión. O desať rokov neskôr vďaka ilegálnemu lovu zo strany pašeráckych bánd, ktoré antilopy zabíjali kvôli ich vzácnej srsti, klesol počet antilop na necelých 10.000 kusov. Preto bola v roku 1993 zostavená dobrovoľná "horská hliadka", ktorá si za cieľ vytýčila boj s ilegálnymi lovcami. A práve o tomto boji je aj príbeh filmu vychadzajúci zo skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v roku 1996. Lenže pozor! Kekexili našťastie vôbec nie je film v intenciách hollywoodských konvencií akčných orgií. Forma paradokumentu doslova vykosťuje príbeh od zbytočných vedľajších odbočiek a destiluje nám stopovanie pašeráckej bandy zo strany horskej hliadky. Dokonca aj zábery na prekrásne exterierové scenérie nemajú slúžiť ako lacný výpredaj exotického prostredia, ale plne dokresľujú príbeh, a umožňujú nám tak pochopiť to hlavné - spôsob života a pravidlá daného územia. Postupne tak spoznávame život jednej aj druhej komunity a zisťujeme, že nič nie je čiernobiele. Tvorcovia filmu sa totiž našťastie vzdali lacného rozdelenia na stranu "dobro" a zlo", ale skôr ukázali že obidve strany majú k sebe v tomto nehostinnom prostredí miestami až príliš blízko. Práve táto snaha o realitu, kde smrť prichádza nečakane a jej zobrazenie je prosté akýchkoľvek pátosových manierov dala nakoniec vzniknúť veľmi silnému filmu, ktorý je rovnako chladný ako tamojšie podnebie, drsný ako život v tejto oblasti ale zároveň aj divácky veľmi "príťažlivý" ako vykúrená horská chata v nedoziernej, vetrom a snehom bičujúcej planine. A "happye-endové" informácie obsiahnuté v záverečných titulkoch emočnú silu filmu u mňa iba podtrhli. (07.03.2005)

Obětovat svůj život ve prospěch přírody a záchranu antilop – to je smyslem jejich života. Jediné co jim pomáhá je naděje, odhodlání, protože to ostatní nemají. Peníze, porozumění, oporu – to vše jim chybí. Naděje svitne až v okamžiku, kdy se do jejich hlídky přidá nový člen v podobě novináře, který má za úkol napsat článek o jejich „povolání“ a možná jim tak i pomoci a částečně se podílet na záchraně toho, co z této krajiny ještě zbylo. Nikdo z nich však netuší, že se chystají na výpravu, kde bude potřeba i obětí, aby jejich přání a prosby byly vyslyšeny Syrový snímek, založený na základě skutečných událostí, vás možná přiměje zamyslet se nad hodnotami lidského života a určitě ve vás zanechá spoustu smíšených pocitů. (28.01.2006)

Polodokumentární záležitost, která ale nevyužívá toho, že je a není dokumentem, tak, jak by mohla. Pár úchvatných záběrů přírody (ale ty bych v Tibetu určitě očekával), jednoduchý scénář využívající v široké míře neherců (hrajících opět dobře, tak jak bych očekával), kamera, střih, občas silný dialog - ať už slovní nebo jen tak, řečí těla a tváře, zápletka nalinkovaná jak podle pravítka - všechno je to dost dobré, ale ne o moc lepší, nezlobte se na mne. Ale jedna silná hvězda navíc za něco zcela originální a v našich zeměpisných šířkách neviděné - za prostou vitální radost z těch krásných, zde tak řídkých, okamžiků v životě, které stojí za to. (07.10.2007)

Horskou hlídku si umím představit jako hranej dokument v rámci festivalu Jeden svět. Kdyby byla tak natočená a koncipovaná, fungovala by jako pocta svérázným asijským ochráncům přírody a jako zprostředkování zážitků a situací, který jsou pro Evropana skoro nepředstavitelný, navíc z míst, "na kterých máte docela velkou šanci, že budete první člověk, který na ně od počátku světa vstoupil. Bohužel, režisér Chuan Lu se pokusil tohle všechno sdělit ve formě "opravdickýho" filmu se vším, co k němu patří, jenže zřejmě není dost dobrej nebo snad zkušenej filmař na to, aby to dokázal v tak těžkých podmínkách, ve kterých musel natáčet. Nezdála se mi ani zvolená forma vyprávění plná nezručně použitých a průhledných schémat, práce s (ne)herci... S žádnou postavou jsem se nesžil, žádná na mě nezapůsobila, a na konci jsem necítil skoro žádný emoce, přestože právě o ně tady hodně šlo... (01.07.2007)

Scénář: Chuan Lu .. Kekexili, to jest tibetsky „Krásné hory a dívky“. Pro nezúčastněného pozorovatele lze opravdu spatřit v těchto vysoce položených horských planinách určitou surovou krásu, ovšem jinak se jedná o převážně nehostinné a kruté místo, kde především platí zákony přírody. A to i v době, kdy přirozený kolorit naruší člověk a jeho honba po penězích. Polodokumentární formou zahalený konflikt dobra se zlem - skupinou lovců na straně „zlých“ versus samozvanou horskou hlídkou na straně „dobrých“. Vedle nich stojí ústřední postava děje - novinář, následný to zprostředkovatel hrůzných událostí okolnímu světu, který tvoří samostatnou třetí stranu. Ve spojení s neovladatelnou přírodou je vyprávěný příběh krutý a ne ke všem spravedlivý. Rozhodně však zajímavý, nejen pro zapřísáhlé ochránce přírodního dědictví. (16.03.2007)