Režie:
Peter YatesScénář:
John MortimerKamera:
Gayne RescherHudba:
Quincy JonesHrají:
Dustin Hoffman, Mia Farrow, Michael Tolan, Tyne Daly, Olympia Dukakis, Cleavon Little, Kristoffer Tabori, Carl Parker, Hy Anzell, Alix Elias, Richard Clarke (více)Obsahy(1)
Je sobota ráno, kdesi v New Yorku. V malém mládeneckém bytě spí mladá dvojice. Seznámili se včera večer v přeplněném baru, když se spolu dali do řeči o právě uváděných filmech. Strávili spolu sice noc, ale ještě o sobě nic nevědí, dokonce ani neznají svá jména. Jako první se probudí dívka- Mary. Prohlédne si byt, snaží z něj poznat co nejvíce o jeho majiteli a mimo jiné si všimne, že mladík má, nebo měl, dívku jménem Ruth. Chlapec - John se mezitím také probudí a nenápadně pátrá po totožnosti dívky, se kterou právě spal. Také on zjistí, že dívka má nebo měla partnera, o mnoho staršího ženatého boháče Jamese. Pomalu se dávají do řeči a přestože se dívka po snídani chystá domů, nakonec zůstane, protože to, proč vlastně k Johnovi šla, byly gramodesky. Poslouchají a přitom si o sobě povídají další drobnosti, vzpomínají na své bývalé partnery, oba však zůstávají ve střehu, protože mají pocit, že by z toho setkání neradi dělali něco víc než jen pouhou náhodu.
Přesto se pozvání na snídani postupně mění v pozvání na oběd a další neurčité plány. A přestože se nakonec pohádají a rozejdou, je jisté, že dlouho bez sebe nevydrží a než se den nachýlí ke konci, opět se sejdou.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (84)
Jemně intimní a vypovídající film o niterném světě obou mladých lidí. Anonymní sex střídá zvědavost, kdo je ten druhý zač. Svět žen a mužů autor vystihl velmi dobře. A ty soudy a otázky, které si kladli oba hrdinové v duchu, to nemělo chybu. Mia Farrow byla neskutečně nádherná, Dustin Hoffman neodpovídal klasickému typu muže, co spí s ženskými na potkání. Navíc jeho byt skýtal tolik prostoru a atypických koutků, že by se tam vlezla spousta ženské krásy. Což ovšem naplnila zcela a beze zbytku Mia. Jejich partneři jim nemohli dát to, co si mohli dát sami sobě. A to souznění a skromnost. Na to, jak je film starý, námět je stále aktuální. Lidi se trápí a milují stejně. Zkrátka nadčasovka. ()
Rozosmievala ma skutočnosť, že pri pohľade na čudáckeho Hoffmana sa mi v predstavách vyrojil Elvis Presley so svojím originálnym imageom, drásajúcimi pohybmi a zvodným pohľadom, preto som túto dramatickú podpásovku nedokázala vnímať vážne, pričom to komický presleyovský doplnok ani nemohol zachrániť. Dvaja ľudia, v jednom byte, v jednu noc - odhalia si trpké pravdy minulého života a očakávajú, že divák im za to divadlo bude vďačný. Postavy - nie herci - mi boli vyslovene proti srsti, scenár to isté a, bohužiaľ, nudila som sa k zblázneniu. Nečakala som, že mi môj milovaný žáner či duchaplné conversations urobia za hodinu a pol zo života vyslovené peklo. ()
Náhodní milenci z baru se ráno probouzejí vedle sebe jako "tabula rasa." Až při společném brunchi opatrně a zlehounka vybrušují svou vlastní tvář prostřednictvím několika klíčových střípků, vzájemného a nesmělého oťukávání. Dějová linka naplněna střihovým dialogem vchází do mysli pomocí vzpomínkových útržků, bloudí v přemýšlení o uvadlých snech a kotrmelcích svých dřívějších životů v odlehčeném partu, vnitřní konverzace mapuje možné argumenty přítomnosti, obrysy budoucnosti se vydávají do končin hodných fantazijní filozofie. Nezávazné důvěrnosti ostražitě hlídají onu pověstnou jiskru, která nevyprchala ani s ranním kuropěním. Oba, ač by se vyslovili nahlas, chtějí z lásky na jednu noc, udělat daleko více. Ani malá roztržka mezi nimi však nezabrání tomu, aby polibek na rozloučenou, byl tím posledním. Jména mladého páru jsou odtajněna jeden druhému až v těsném závěru, jak příjemná, symbolická tečka sladkého happy endu. Komorně rozkošné, obyčejně vytříbené, kaskádovitě zkoumavé, křehce čisté. Á propos hnědovlasý Dustin Hoffman ve svém ateliérovém "mezonetu" je tak gentlemansky roztomilý a kouzelně šarmantní. ()
Tento film, jehož celý děj je v podstatě založen na konfrontaci dvou osob, je sám o sobě docela průměrný, avšak Dustin Hoffman a Mia Farrow ho povznášejí o stupínek výše. Je zajímavě zpracován, prolínají se zde vzpomínky, reálné dialogy a scény, s fantazijními představami a nevyřknutými myšlenkami obou hlavních hrdinů. Nejvíce se mi líbila závěrečná scéna, kdy Dustin jezdí po městě v taxíku a hledá "tu klidnou ulici, kde se děje tak nejvýše jedno ubodání týdně." "Kámo, přiznej se, že ty vlastně nevíš, kam chceš jet? Tak pojedem domů, jo?" ()
Malý snímek o nemnoha scénách a postav v nich obsažených. Převážný filmový dialog se odehrává mezi postavou Hoffmana a Farrowové (oba skvělí), mimo přímé diskuse doplněný o vnitřní domněnky a odhady, které se trefně prolínají. Mimo to je film tu a tam proložen ztvárněnou představou třeba charakterového rysu, což komorní náladu tohoto zajímavého a nenápadného počinu rošťácky naruší a oživí. Celkově film působí jako promyšlená kompozice. 80% ()
Galerie (34)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (1)
- Dustin Hoffman byl za svou roli nominován na Zlatý Glóbus, stejně jako Mia Farrow. (Elisebah)
Reklama