Portrét šílenství

volnej pád v podání excelentního macyho. ten chlap nemusí hrát. stačilo by mu se producírovat před kamerou, ale on přesto hraje... a skvěle. tam, kde douglas střílí, tam macy hledá kreditku a diví se zkaženosti světa. tam, kde by každej druhej přehrával, tam si vystačí jen svym útrpnym pohledem. a poslední část z kriminálu-knír a vykérovaná slza pod okem+lovestory-herdek filek-je prostě zásadní v jeho filmografii.RESPEKT (06.02.2012)

Edmond Burke (William H. Macy) se jednoho dne po cestě z práce zastaví v obchůdku z číslem 115 - u kartářky, která mu sdělí, že asi není na svém pravém místě. Edmond o tom začne přemýšlet, a při tom nastoupí na dráhu, které z výšin normálního života vede až do policejní cely 115 - přes návštěvy pánských klubů, podříznutí starého fěťáka až po vraždu mladé sympatické servírky (Julia Stiles)... Jen málokdo ví (snad jen Michael Douglas ve filmu Volný pád), jak strmý může být pád mezi spodinu společnosti. Ze strany Williama H. Macyho sice brilantně sehrané, ale samotný scénář nebyl nikterak zajímavý ani zábavný (a opět ve srovnání s výše zmíněným). Člověk se jen ptá - proč? Jakej smysl tento film měl? Pobavit? To se moc nepovedlo. Poučit ? Možná ano, děti, nezabíjejme servírky, jinak nás ve vězení ojede velkej černoch.. Ještě že to celé zachraňuje délka (spíš krátkost) filmu - těch necelých 80 minut to lze vydržet a Macy byl fakt dobrej... (16.07.2008)

Je to trochu rozporuplný film. Na jednu stranu dobře zahranej (Macy) a promyšlenej. Myslím, že duševní onemocnění obvykle začíná ztrátou odstupu, tak jako tady. Ať už je to příčina, nebo důsledek. A ať už příčina toho je jakákoli. Prostě a jednoduše, když vám kartářka řekně, že "nejste tam, kam patříte", a vy cítíte, že je to pravda, tak v případě příčetnosti nejprve začnete přemýšlet, kde se stala chyba a jak z toho ven. Nepošlete hned manželku do prdele a nepůjdete za děvkama proto, že vám to řekl nějakej filosofovožrala v baru. A přesně takovej odstup hlavní postava postrádá. Ale je to obchodník a z businessu by se pomátnul kdekdo. Ten film je podle mě dobrej a realistickej. Ta realističnost je ale asi jeho největší problém. Divák chce prostě víc. Z toho důvodu přimhouřím oko a přikloním se k trochu lepšímu hodnocení, když už jsem na vážkách. PS: Happyend už mě dlouho takhle nepobavil. V souladu s finální filosofo-debatou, osud ho prostě dovlek tam, kam patří. Akorát ta mrtvá holka to holt odnesla. Ale když si tahá domu magory... Tak je vlastně asi taky tam, kam patří. (21.10.2019)

No čo dodať? Thriller je príliš silné slovo, nazvala by som to maximálne čiernou komédiou, už pre ten rozhovor s černošským "spolubývajúcim" v cele. Koniec ma úplne rozsekal, aj keď zrejme každý kto vo filme hral, bol totálny idiot s IQ pod 80. Nevadí, pobavil, nenudil a síce nie je nijako hlboký, avšak mne v inkriminovaný večer proste sadol. (15.08.2016)

Edmond Burke je.... Odchází od ženy a po rozhovoru s jiným bílým límečkem v baru, který mu zadarmo poskytne moudra, jenž by se dala shrnout slovy, už si ho nehoň sám, se vrhá do víru velkoměsta, aby konečně ulevil tomu hučení. Těžko se však zbavuje svých (zřejmě civilizačních) návyků a jeho finanční sadomasochismus (pro korunu vrtáme svá kolena) mu brání ten přetlak uvolnit. A tak se v tom plácá a plácá a volným pádem (nebo Volným pádem?) směřuje k nezvratnému osudu. Výstřiku toho pravého šílenství se pak kupodivu dočkáme až po výstřiku řekněme uvolňujícím a v této chvíli jsem Edmondovi přestal definitivně rozumět. A tak mě dnes trezorový závěr s černým ptákem v bílé kleci vlastně docela potěšil. Edmond Burke je totiž debil. Hodně užvaněný a taky hodně prázdný film, trochu tuším, že o té prázdnotě měl i být, ale i příběh debila se dá vyprávět s jistou nonšalancí. Snad tu autobiografii tedy někdy dopíšu, zbývají mi poslední dvě kapitoly. (07.05.2021)