Reklama

Reklama

Krásná cikánka a nešťastný Quasimodo – nesmrtelný příběh Victora Huga... Středověká Paříž. Krásná cikánka Esmeralda, svobodná, volnomyšlenkářská dívka, je jako čarodějnice pronásledována rozvášněným davem. Útočiště nalezne v pevných zdech chrámu Notre-Dame. V temných chodbách a zákoutích žije alchymista Frollo, který k sobě připoutal znetvořeného zvoníka Quasimoda. Frollo potlačuje svou vášeň k Esmeraldě, Quasimodo se k ní bojí pro svou ošklivost přiblížit. Esmeralda má však oči jen pro krásného Phoeba, avšak velká láska končí tragédií. Stejnojmenné drama Victora Huga odehrávající se v době vlády Ludvíka XI. v roce 1482 bylo několikrát zfilmováno. Francouzský režisér Jean Delannoy si pozval ke spolupráci známého spisovatele a scenáristu Jeana Aurenche a básníka Jacquese Préverta. (Česká televize)

(více)

Recenze (75)

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Nejspíš nejpovedenější filmová adaptace slavného románu Victora Huga. Gina je nejlepší Esmeraldou, kterou filmové plátno spatřilo. Ať už jde o její pohybový talent nebo vzhled. Jedinečný je též výkon A. Quinna v roli Quasimoda. Provedení snímku je samozřejmě ovlivněno rokem výroby, takže celá scéna působí značně kulisově, místy až divadelně. Tep života dobové Paříže je tak stěží slyšitelný. Za největší klad lze považovat úspěšné převedení všech stěžejních prvků románu. Romantismus tak mohl znovu ožít a divák si může prožít tragédii příběhu nenaplněné lásky, který dojímal generace čtenářů před námi. Je to příběh, který bude lidi dojímat znovu a stále, neboť pravdivě vystihuje skrytá zákoutí lidské duše. 78% ()

Prochy38 

všechny recenze uživatele

Říká se, že jde o nejlépe zpracovanou adaptaci a já tomu celkem věřím. Knihu jsem sice nečetl, ale něco málo o tom vím... Gina je opravdu nádherná žena, ale že by nějak krásou převyšovala ostatní, to se mi zase moc nezdálo. A. Queen byl geniální. Příběh známe, takže žádné velké překvapení. Kostymy i kulisy na úrovni. Ano, mně se to moc líbilo. Ale plné hodnocení si to u mě nezaslouží z jediného důvodu. Možná to tehdy bylo moderní, ale přehrávající herci mi hrozně vadí. Je rozdíl být na podiu divadla a před kamerou. Jinak fakt kvalitní zpracování... ()

Reklama

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Myslím, že toto je najznámejšie, a zároveň aj najkvalitnejšie, filmové spracovanie historického románu francúzskeho spisovateľa Victora Huga (26.2.1802 - 22.5.1885) "Chrám Matky Božej v Paríži". Romantický príbeh o degenerovanom, mentálne zaostalom zvonárovi Quasimodovi, ktorý sa pudovo zamiluje do krásnej cigánky Esmeraldy, čo prchá pred zákonom. Hlavné úlohy stvárnili dve veľké hviezdy svojej doby, Gina Lollobrigida a Anthony Quinn. "Notre Dame de Paris" - literárna klasika, s ktorej sa časom stalo aj klasické, rešpektované filmové dielo. **** ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Kdo by neznal tuto Hugovu klasiku, a navíc v luxusním balení Jeana Delannoye s Esmeraldou v podání Giny Lollobrigidy na vrcholu svých ženských sil a neodolatelně pokrouceným a hrbáčem Anthony Quinnem, jenž je tu jen těžko k poznání. Absolutní král svého oboru, pozdější adaptace mu nedosahují ani ke kotníkům. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nakoniec predsa len trochu menšie sklamanie vzhľadom na vysoké očakávania ďalšej nesmrteľnej klasiky a potenciálneho sa vracania k milovanej ždímačke sĺz. Vlastne je všetko presne na svojom mieste, lenže táto adaptácia už značne trpí zubom času, pričom som očakával presne opačný efekt. Film obsahuje zopár nechcene vtipných scén, napríklad pri zhadzovaní tehál z katedrály sa im bohvie prečo nikto nechce uhýbať a náhly strih zo strechy na prebiehajúci dej pri bráne pôsobí až parodicky. Zvonár tak vyvoláva viac dojem rozprávky ako realistickej historickej drámy. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (9)

  • Vo filmoch predtým bola francúzština Giny Lollobrigidy vždy predabovaná (Claire Guibert). Ide o prvý film, kde herečka hovorí svoje repliky vo francúzštine (so silným talianskym prízvukom). (Arsenal83)
  • Scéna Quasimodovy (Anthony Quinn) korunovace byla pro každou verzi filmu natočena dvakrát. Pro původní francouzskou verzi je korunován jako „papež bláznů“ tak jako v románu a nosí falešnou papežskou čelenku. Pro anglickou verzi je korunován „král bláznů“ a nosí královskou korunu. Bylo to proto, že americký Haysův zákoník zakazoval zesměšňovat duchovenstvo. (sator)

Reklama

Reklama