Pidihajzlík

Wayansovi dokáží natočit perfektní parodii, když se pustí ze řetězu a nechají svou úchylnost pěkně vybublat, což dokázali ve Scary Moovie. Tady ten šklebící se liliput spíš ukázal, že pokud se nesnaží přiživit na parodování známých scén, tak sami nejsou schopni udělat humor. Ne, že bych se občas nesmál, ale jednoduše už to nemá ty koule, co Scary Moovie. Ta představa malého hajzlíka, co se převleče za děcko a nikdo ho neodhalí je tak blbá, že by se slušelo udělat to spíše do rodinného hávu pro malé blbé děti, které nad tím nebudou moc přemýšlet. (06.01.2017)

Sledovat padesáticentimetrového Marlona Wayanse, kterak se pere s Robem Schneiderem v dinoosauřím kostýmu... to je etraodrdinérní, bizarní, nezapomenutelný zážitek. Jeden z mnoha! Krásná guilty pleasure a jeden z nejdementnějších filmů všech dob, který je tak blbý, až se mu daří rozesmívat "na účet podniku". A zvrhle bavit. S trávou a přáteli předpokládám ideální. (15.02.2007)

Já prostě Wayans brothers miluju. Sedí mi jejich smysl pro humor, uchcávám smíchy pokaždé, když si dělají sebeironickou prdel z černochů (snad právě proto, že jimi sami jsou, je to tak směšné) a při každém jejich filmu neustále (marně a bezvýsledně) přemýšlím, jestli mě baví více Marlon nebo Shawn. Jako v jiných jejich filmech, i zde jsou skvělé a humorné postavy: prodavačka v klenotnictví je naprosto úchvatná, stejně tak dědeček z Detroitu (John Witherspoon) a podstata mateřství/otcovství vyřčená z úst kojící matky (Alex Borstein) je tak geniální, prostá a přesvědčující (a hlavně pravdivá), že bych z fleku šel do dalšího dítěte. (21.11.2010)

Nemám čo dodať.. jednoducho SENZÁCIA.. už dlho som sa tak dobre nepobavil ikeď ten koniec bol trosku prehnaný. Avšak páčil sa mi ten nápad a dej, celkovo to bolo také iné od všetkých komédii. Ponechalo si to tu pravú a nefalšovanú komediálnosť, ale zároveň tento film nič nekopíroval. Bolo to fakt originálne. (19.01.2010)

Příznivci groteskních, sympaticky zmagořilých komedií mají pré. Náročný divák se odvrátí zhnusen, jen co uslyší, že dílo pochází z dílny bří Wayansových, ale pro něj film s neotřelým námětem určen není. Vše se točí kolem zakrslého zlodějíčka Calvina, který jen co vylezl z lochu, má spadeno na vzácný diamant, na jehož krádež byl se svým zabedněným parťákem najat obávaným mafiánem. Pidimužík skutečně diamant zcizí, ale ten vlivem nešťastných okolností skončí v kabelce mladého manželského páru, jenž netuší, jaké bohatství si s sebou přinesl domů. Nezbývá než se do přízně manželů toužících po dítěti vetřít velmi rafinovanou fintou. Manželé jednoho dne na zápraží svého domu najdou opuštěné nemluvně. Oblíbí si ho, aniž by tušili, že se ve skutečnosti jedná o dospělého muže s kriminální minulostí, který přišel "vyčmuchat" do jejich domu svůj lup. Na diváka se od chvíle, co vstoupil s Marlonem Wayansem do domu "pěstounů", valí jeden zhovadilý a originální gag za druhým, a to v podstatě neustane až se závěrečnými titulky. Gagů je na skladě opravdu hodně. Drtivá většina z nich však vychází z toho, že manželé ani v nejmenším netuší, že nejde o dítě a jejich nový nájemník na ně stále něco šije a zneužívá jejich bezbřehé důvěry, aby se dostal k ledabyle povalujícímu se diamantu a pláchl s ním. Jediný, kdo má drobný stín podezření, je tatínek z manželovy strany. Celá zápletka je postavená na jednoduchém, ale neohraném nápadu. Film si komplikuje život tím, že nemá z hlediska propracovanosti scénáře moc co nabídnout. Diamant by se dal desetkrát nepozorovaně odnést z domu a film by hned skončil. To, co bylo nějakou dobu vtipné, začne být po hodině už jen opakující se smyčkou gagů, jež z nápaditých sfér vtipnosti postupně přejde do trapných a natahovaných sekvencí. Film se docela obratně vyhnul slzopudnému dojáku, ve kterém by své možné místo zaujaly nesmírně klišoidní rodinné a morální hodnoty a spolu s nimi i nezbytné morální ponaučení na závěr. Calvin je totiž sirotek, který svoji rodinu nikdy neměl, a tak ho občas dojímá rodičovská péče, která je ve zvýšené míře věnována jeho osobě. Asi budete nevěřícně koukat na malé tělíčko, na kterém je digitálně (a ne moc kvalitně) "přichycená" hlava Marlona Wayanse. Trio bratří Wayansů si vyprodukovalo komedii, která se za sebe nestydí a pobaví. Nebylo jistě záměrem tvůrců, aby byl divák jejím zhlédnutím pohoršen. U Wayansových si však nikdo nemůže být ničím stoprocentně jistý. 60% (31.07.2015)