Vražední ptáci

Taliansky horor nesúci honosný, no nezmyselný názov Vražední vtáci, je v skutočnosti zombie brakom z dielne nechvalne známeho režiséra Joea D'Amata. Dôvod výskytu zombíkov v tejto snímke som vôbec nepochopil (čo pri D'Amatových výtvoroch nie je nič neobvyklé), triková stránka filmu nesie otrasne nízkorozpočtový rukopis. (27.05.2010)

Už první tóny hudby s umělými bicími, v mizerné kvalitě nasnímaný náklaďák a z něj vylézající voják s nožem u pasu dávají tušit, že tohle bude hodně špatné béčko. A taky že jo. Není tu o čem mluvit, není tu co vyzdvihnout. Špatná zápletka, špatné efekty (které jsou navíc překvapivě málo brutální, nedejte se zmást krvavým obrázkem na obalu), špatní herci, špatná hudba, předvídatelná pointa, nulová atmosféra. Všechno špatně. Ale co filmu zazlívám nejvíc - není tak blbý, že by se aspoň divák mohl pobavit na účet tvůrců a hlavně - nikdo z hlavních protagonistů (/stek) se nesvlékl. Jak trapné. (25.07.2009)

Snímek by se klidně mohl jmenovat Dům, ve kterém straší. Ptáci se zde jen mihnou, v úvodu jeden z dravců vyrve Fredu Brownovi oko. Pak se vše točí okolo zkoumání ptáků a dravci se vracejí až v závěru. Typický představitel italského mysteriózního hororu má pomalé zombie, co svoji oběť vždy doženou, a pěkné vraždy, kdy vede několikeré podříznutí a utržení hlavy (scéna v autě je jedna z nejlepších). Jeden by nevěřil, jak je takový generátor efektivní vraždící stroj. Nejenom že vám utrhne prsty, ale i hlavu. Působivá je snová scéna s jednou z dívek, která je ukřižovaná na zdi. Jako u podobných filmů není děj nijak překotný, po většinu času zkoumají studenti opuštěný dům v džungli, jenž ukrývá hrůzné tajemství. Výborná je hudba, která neustále vytváří napětí. Skvělý obraz je u Italů samozřejmostí. Po letech tomuhle příjemně halucinogennímu snímku jednu hvězdu přidávám. Ocení žánroví fanoušci. (22.08.2021)

Pornoguru D´Amato se pochlapil, tohle je vyjímečně oproštěno od nelogismů a logických lapsů, a i laciné nahoty tady chlapec šetřil. Pomo měl asi slabší chvilku, protože nic pohoršujícího, nechutného, zde není, pokud člověk je zvyklý na osmdesátkovou brutalitu italské kinematografie. Zcela neznámí mlaďoši byli v pohodě, holky to zahrály fajn, věřil jsem jim každý záchvěv strachu, násilí bylo decentně dávkované, ve druhé půli i s příjemně skličující atmosférou.  Jenom ten název – „Killing Birds“ je nesmyslný, ale takhle prostě Taloši v 80.letech prodávali svoje filmy, no. (21.08.2021)

Abych pravdu řekl, jsem trochu na vážkách a z celého filmu mám hrozně rozporuplné pocity. Vražední ptáci mají strašně hloupý a velmi slabý scénář. Jednotlivé úseky filmu jako by spolu občas ani nijak nesouvisely, logika dostává hodně často na prdel a tu a tam se přistihnete při myšlence, jestli to má vůbec nějaký děj, který se někam posouvá a nebo je prostě opravdu jen zmatený. Jednotlivé postavy jsou dost podivné, v tom negativním smyslu, herecké výkony snad ještě podivnější, pokud se výkony vůbec dají nazvat. Když už to vypadá, že je nejhezčí postava ukáže, nestane se tak. Film má ale i své silné stránky. Úvodní velmi výborná scéna (byl by z toho krásný němý kraťas) by mohla být skvělou potitulkovou scénou prvního Ramba aneb Rambův návrat domů :-). Jak je u mnohých italských kousků zvykem, oplývá vynikající hudbou. Když už konečně, po hodně dlouhé době, dojde na zombíky, chrochtal jsem blahem, jejich nástupy, zjev a chůze jsou parádní, PARÁDNÍ!!!!! Jenže to je všechno a i když se snažím v tom vidět velké plus filmu, prostě to nestačí. (10.11.2012)