Denša otoko

Nesedlo mi to. První půlhodinu jsem kouskoval asi do tří dnů, protože mě moc nebavila, hrdina přehrával (kladná postava - looser, ale až moc) a nápad s chatem mě otravoval. Zbytek jsem viděl vcelku, zvedl moje mínění, střední pasáž byla zajímavá, ale celkově mě film nepřesvědčil - pomalé tempo, romantika tak trochu jinak, málo děje a upřímně řečeno nebylo to moc pravděpodobné. Každopádně hodně oceňuju vyznění filmu - člověk má žít život ve skutečnosti a ne prosedět u pc. (30.04.2010)

Denša otoko jistě není žádný zázrak s originálním námětem, ale mě velmi potěšil a přinesl mi krásnou hodinu a půl. Po celou dobu jsem se usmívala nebo se přímo smála, je to totiž tak rozkošný a vtipný film, navíc s příjemným obsazením. Hlavní postavou je mladý muž, co se po léta skrývá doma ve světě počítačových her a svých virtuálních přátel, nepřipraven na reálný život. Jednoho dne se ale zamiluje a je to pro něj skvělá příležitost zapracovat na sobě a naleznout štěstí. A možná, že když jeho virtuální přátelé uvidí, že je možné to dokázat, také se rozhodnou se svým životem něco udělat a pohnout se z místa... Jedná se o krásný snímek, který určitě doporučuji. (27.09.2009)

Tak nečekané, až mě to udivilo. Na první pohled průměrný romantický film o trapném manga šílenci, který nalezne lásku... ovšem, když se na snímek zadíváme více a s tím stydlivým otaku v zelené bundě se sžijeme, tak nás to zkrátka nepustí. Někteří lidé mě teď možná nechápou, ale ten, kdo má zkušenosti s tím, jak může svět počítačů, svět komiksů a manga figurek - celý ten nereálný svět - člověka ovlivnit a uzavřít před realitou, ten to určitě pochopí... A uvidí, jak je v tomto filmu tato skutečnost a zároveň problematika zobrazena věrně a s určitým citem... Pro mě byla snaha Densha-kuna se z toho všeho vymanit opravdu dojemná. Celý film, závěr a konečné obrazy mi přišly najednou tak nádherné, že jsem se z nějakého důvodu cítila "relieved". Nakonec mi nezbylo než se usmívat :) ~(4,8★)~ (24.09.2009)

Velmi roztomilá romantická komedie o tom, že i na japonského otaka někde čeká láska a chce to jen popadnout příležitost za pačesy. Train Man docela pěkně vystihuje skutečnost, že ze "zajetí" světa počítačů může být dlouhá cesta do normálního života. Škoda toho trošku moc natahovaného závěru, jinak spokojenost. (14.10.2006)

Na konci filmu jsem na tom byl podobně jako lidé, kteří Train Mana sledovali online - v duchu (protože vedle mě spaly dcery) jsem na něj řval: "Narovnej se! Přestaň brečet! Narovnej se! Přestaň brečet!" Což je jediná věc, která mi nesedla - extrémní nedostatek sebevědomí u hlavního hrdiny. Možná je to však u lidí žijících za počítačem normální. Vše ostatní ale zvedá film na plnokrevné 4*. Protože. Forma vyprávění, kdy hlavnímu hrdinovi radí skupina spřízněných duší na internetu a konkrétně v druhé polovině scéna na peróně, kterou jsem koukal s otevřenou pusou - to bylo geniální! Také fakt, že ti lidé mají svůj vlastní minipříběh a skutečnost, že někde na webu snad stále je elektronická konverzace, na základě které kniha a posléze film vznikly - palec nahoru! Trochu jsem surfoval a dočetl se zajímavost (ve filmu neuvedenou), že dotyčná dívka si onen první den v metru zapomněla kontaktní čočky, pořádně na něj neviděla, tudíž neodhalila, že je dotyčný "otaku" (v angličtině "nerd" nebo "geek"), jinak, že by o něj nazakopla. A taky, že v době vydání knihy prý byli stále spolu a šťastni. Příjemný film a výborný příběh! ■ Jo a zjistil jsem, že existují nějaké Hermes šálky, pár za 300 až 700 dolarů :). ■ Nejlepší trailer, který jsem našel: http://www.youtube.com/watch?v=NMR_XqgSQcQ (13.06.2013)