Poslední kat

Aj obesiť človeka je umenie, to nie je len tak! Všetko treba dôkladne prepočítať, aby náhodou ten zločinec netrpel. Remeslo ako každé iné dnes žiaľ už vymiera, uplatnenie sa dá hľadať už len tak v Iráne alebo Číne, málo kde sa dáva ešte oprátka. Inak zaujímavý film, kde sú aj archívne zábery z frankfurtského procesu o Osvienčime, nakoľko pán Pierrepoint medzi svojimi 608 obeťami popravil aj nacistickú beštiu - Irmu Grese. (06.11.2018)

nečekaně zajímavá podívaná, která se vyloupla z jinak každodenně blbého televizního programu. Hlavní hrdina, nenápadný mužík, který na krátkých nožkách včas přihopne, otočí vás správným směrem, trochu popostrčí a najednou šup, houpete se na špagátu a říkáte si, kde se asi stala chyba:-))) Doporučuji (03.02.2014)

Trochu krejčí, trochu funebrák, občas neproplacené cesťáky. Zdá se to jako normální povolání, ale to zatáhnutí za páku dělá z jeho řemesla psychicky náročný unikát. Klientela prosí o pomoc, naříká, mlčí, modlí se, vyžaduje rychlost a Albert Pierrepoint ve své profesionální chladnokrevnosti tlačí časy dolů jak mechanici od Ferrari, jenže.., i když se tomu snaží usilovně vyhnout, jeho duše je na místě exekuce i s tělem mistra popravčího.. Nesedla mi mrazivá strojovost obsahu (i když chápu, že nejlépe vyjádřila podstatu katova zaměstnání spojeného s nepřipouštěním si možnosti justičního omylu) a abych pravdu řekl, jisté pochyby budilo i Mydlářovo přesvědčení, že okamžikem smrti jsou odsouzení nevinní. Nikdy je totiž nelze stavět na stejnou úroveň s obětí, už kvůli té možnosti volby, co činu předcházela.. Nicméně Timothy Spall je ve své roli (i díky vizáži uzenáře od vedle) zcela přesvědčivý. (05.02.2014)

Chválit herecké výkony je asi zbytečné, kdo "Posledního kata viděl", musí (nejen) T. Spalla obdivovat. Jak ve svém komentáři správně připomíná Tahit, o celé řadě názorů A. Pierrepointa se z filmu nedozvíme takřka nic, ale toho co nám snímek přiblíží rozhodně není málo a je o čem přemýšlet. Pro upřesnění - film se věnuje období 1933 -1956, kdy se měl A. P. účastnit popravy v Manchesteru, která se díky milosti odsouzenému nakonec nekonala a tudíž nebyla popravčímu ani uhrazena. Několik zajímavostí: Timothy Evans, který ve filmu zoufale přesvědčuje kata o své nevinně byl posmrtně skutečně shledán nevinným - jeho dceru patrně zavraždil jeho soused John Christie, později odhalený jako sériový vrah. Blondýnka oběšená v závěru filmu, Ruth Ellisová, byla poslední ženou popravenou ve Velké Británii (1955) a o její kauze vypráví tento http://www.csfd.cz/film/13278-tanec-s-cizincem/ snímek. Britský systém oběšení zvaný "Long Drop", vypočítaný přesně dle fyzických parametrů odsouzených, způsobí okamžitou smrt, neboť se zakládá nikoliv na udušení, ale na zlomení vazu a je tak patrně nejrychlejší a "nejhumánnější" metodou popravy v celé historii hrdelního trestu. (08.02.2012)

Snímok stojí hlavne na výraznej a výborne zahranej hlavnej postave v podaní T. Spalla. Všetko mimo neho bavilo menej, ale všetky scény s ním zase stoja za to. Nestačím sa čudovať, v čom všetkom je možné dosiahnuť rekord. Na druhú stranu, film sa nevyhol istej jednotvárnosti. V zásade to ale na nadpriemer stačí. 70/100 (05.08.2015)