Indočína

Dosť netradičná, ale veľkolepá love story na pozadí búrlivých rokov nástupu komunistických stúpencov v bývalej Indočíne – čiže dnešného Vietnamu. C. Deneuveová je presne ten typ navonok chladnej, ale citlivej, ktorá šéfku biznisu s kaučukom zahrala s prehľadom. Zdá sa, že film v prvej polovici zapadá presne do šablóny romantických filmov, ale od odchodu adoptovanej dcéry za „šťastím“, film naberá dobrodružný nádych a mení sa i dvojica zamilovaných. Mám rád, keď ma vo filme niečo prekvapí a tu ním bolo nečakané prestrelenie hlavy zloducha v prístave, kvôli ktorému dvojicu zamilovaných čakajú ťažké roky. Ich syn to tiež nemá jednoduché, ale ich príbeh sa stáva legendou. Výpravnému filmu veľmi pomáha aj kvalitná hudba P. Doyla a je to aj jeden z mála romantických filmov, ktorý vám dá aj malú lekciu z dejepisu. 80% (03.02.2012)

Klasická výpravná tragická romance, vyprávěná oblíbeným retrospektivním způsobem. Čekal jsem, že půjde o vztah mezi Deneuvovou a Pérezem a tak jsem byl první hodinu poměrně zklamán ( Jejich scény příliš nefungovaly a ani ty dialogy nic moc ). Pak příběh nabral jiný směr a tragický tón, do popředí se dostala neznámá čínská herečka a vše začalo fungovat, tak jak má. Další kvalita tohoto filmu spočívý ve spojení dramatického příběhu s historicko-politickou situací v Indočíně a můžete se kochat i pěknými scenériemi a hudbou Patricka Doyla. (17.02.2005)

"Sakra !! Potřebuje ženskou nebo co ??" Francouzský režisér Régis Wargnier stvořil velmi krásný film stavící na až nepřirozeně vizuálně dokonalých barvitých kompozicích, jež umocňuje uhrančivá hudba Patricka Doyla, i silném příběhu, který se diváka ke konci snaží stůj co stůj přesvědčit, že není jen napudrovanou kýčovitou harlekýnkou s několika, byť i naprosto dech beroucími, okamžiky, což mi však při té šílené stopáži prostě nestačí.. Vincent Perez i jeho postava mi byli krajně nesympatičtí, což mi však částečně Catherine Deneuve i Jean Yanne svým hereckým koncertem dokonale vynahrazují.. Wargnier v sobě nezapře kovaného literáta ani člověka s velmi vytříbeným smyslem pro nejmenší detail, jako základním stavebním kamenem všeho, a tak záleží-li především na detailech, musím zkrátka zmínit detail z nejpodstatnějších, totiž že nezaujme-li vás příběh, s nímž se nedokážete ztotožnit, a který tak prostě nudí, protože Wargnier je zkrátka v důsledku nesmírně špatný vypravěč, vše ostatní jde stranou.. (29.07.2013)

Jediná (půl)hvězdička dolů za to, že se to místama trochu vleče. Jinak ovšem příběh, obraz i hudba jsou super a je fakt radost na to koukat. Super je i to, že žádná postava nebo skupina tu není čistě černá nebo bílá, resp. žlutá. Každý je občas hodný a občas svině, svou roli tu hraje společenská role, tradice, očekávání a tužby. A vizuálně je to celé jak reklama na cestu do Vietnamu. (23.10.2023)

Zvedám hodnocení do plných. V devadesátých letech jsem filmy sice žrala, ale jako mladé tele, nebyla schopna odečíst, o čem všem film vlastně byl. Včera ho uvedla slovenská dvojka v hlavním vysílacím čase, sice s podivně zvoleným dabingem (Gabriela Škrabáková má pěkný hlas, nicméně ne pro tuto roli. Mimochodem precizně školený ženský hlas končí v generaci Magálové, Studénkové a Milky Vášáryové. Mladší slovenské herečky jsou v tomto směru často afektovaná, hysterická bída, čili i zde jsme měli možnost vidět zralou, nádhernou francouzskou ikonu a do toho uši tahal vysoký hlas, který s Deneuve nekorespondoval absolutně ničím.) Indočína je z ranku velkofilmů, jaké se už dávno netočí. Vášnivá romance, silný příběh, na pozadí politických událostí Vietnamu a okolí. V úvodu film lehce působí jako variace Vzpomínek na Afriku, děj se však stočí jiným směrem, však nakonec se k původnímu stylu obloukem vrátí. V mém případě délka 152 minut utekla jako voda, zajímalo mě vše, žasla jsem nad výpravou, komparzem, lokacemi, kostýmy i hudbou. Záběry jako z Nat Geo. Krásný, silný film. Nic pro jelita. Lépe padne divákům s životní zkušeností. (10.01.2022)