Podivuhodný případ Benjamina Buttona

„Our lives are defined by opportunities; even the ones we miss.“ Jistě, bere si to všemožné z Forresta Gumpa (od občas šestákového filozofování až po poletování pírka/kolibříka), ale v Benjaminu Buttonovi jsou ta kola osudu mnohem méně ovladatelná a drtí pod sebou lidskou pomíjivost. Troufám si tvrdit, že míra vašich životních zkušeností bude korespondovat s mírou vaší účasti. Lépe třeba pochopíte, že začínat od konce obklopen smrtelností je zároveň darem i prokletím.. Můžete nadávat, proklínat osud, ale když to dojde ke svýmu konci, musíte uznat, že Fincher umí (i v ratingu PG-13).. (19.06.2017)

Fincher i s přehnaně "gumpovským" scénářem dokazuje, že je mistrem filmového pásu. Pouť "starého mladíka" Benjamina Buttona je plná silných okamžiků, které chtějí diváka převálcovat, vyždímat do poslední slzičky a pak ho poslat do kavárny před kinem, aby si to přebral. Musím se přiznat, že té trochu násilné vlezlosti jsem se neubránil a může za to Fincherovo puntíčkářství, které každý záběr žene za roh jeho možností, doslovný voice-over i přiměřené (nikoliv geniální) herecké výkony ústřední dvojice. Ten film je dlouhý a není rychlý, ale když vám "sedne", budete s očima přibitýma na plátno hltat každou další minutu a doufat, že to nikdy neskončí. V tu chvíli dokonce začne být jedno, že se postavy jaksi "tenčí" a kvantita jejich zážitků přebírá moc nad kvalitou. Z velkého příběhu se tak vlastně stane velká podívaná... s odstupem času (tři týdny od zhlédnutí) si tu jemnou hranici začínám uvědomovat, ale i tak pořád věřím, že tahle oscarová těžká váha si poklonu zaslouží. A její režisér dvojnásob. Možná to není tvůj nejlepší film, Davide, ale tleskám ti... za odvahu nechat Brada stárnout pozpátku, za snahu vycepovat každou maličkost v každém záběru a úspěch, který se na tebe teď snáší. Po komorním Zodiacovi jistě zasloužená pozornost celého světa. Člověk se ale neubrání dojmu, že právě ten by si všechnu tu slávu zasloužil víc. (23.01.2009)

Nemít volné lístky do kina, na Podivuhodný případ Benjamina Buttona by mě asi nikdo nedostal. A věděla jsem proč. Ne, není pochyb o tom, že je Benjamin Button skvěle natočený, zajímavý, že má řadu výborných momentů (hodinář, vojáci běžící pozpátku, muž vyprávějící své příhody s blesky), jenže jako celek tento film zrovna moc nefunguje. Jaká byla vlastně pointa? Proč to ve mně nezanechalo žádnou stopu? Proč mi to připadalo zdlouhavé? Proč jsem si chvílemi myslela, že sleduji Amélii nebo Forresta Gumpa? (06.03.2009)

Čekal jsem pětihvězdičkovou palbu abych pravdu řek, ale jak se film ze začátku slibně rozjede, tak v půlce propadl do průměrnosti a v závěru nebylo pořádně o co stát. Pravda je, že David Fincher točit umí, takže je to veskrze solidní dílo, které určitě nezklame, ale furt mi příjde, že ten příběh nemá v sobě tolik chvil, abych se po něm na konci mohl zhroutit, ačkoliv na to má. Jak to ze začátku bylo solidně našláplé tak to šlo a já si to užíval, ale později mi to nemělo pořádně co nabídnout. Hudba je k tomu pěkná, i když nejhezčí je stejnak ta skladba z traileru, a je vlastně podobná jako samotný film. Nostalgická, mírumilovně příjemná, něžná, ale trošku prázdná a k ničemu. Život Benjamina Buttona bych popravdě viděl ještě trošičku delší, ta délka mi na tom vůbec nevadila, ale čekal jsem v něm trošku více citů, a i když je film samotný hodně příjemný není v něm to patřičné kouzlo a ačkoliv jsem se těšil celý film na samotný konec s tím jak to nakonec dopadne, tak nějak v půlce mě radost omrzela a já se těšit přestal. Po pravdě, nevím, jestli by se z toho dalo vydřít více, ten příběh je tak trošku jednotvárný, a občas má pár hluchých scén, které se děsně prodlužují, ale přesevšecko je to hlavně film, který náladu určitě zlepší. Neobvyklý, zvláštní, jediný svého druhu a to zřejmě napořád (snad), stejně jako je Benjamin Button...jediný svého druhu. (18.01.2009)

Překrásný film. Už několik let nebyl v kině film, ze kterého bych byl nadšený tak jako z Benjamina Buttona. David Fincher je prostě génius a tady to opět potvrdil. Jen trochu nerozumím častým výrokům, že filmu chybí emoce. Už hodně dlouho mě žádný film na konci tak nedojal. Film skončil a já jsem stále seděl a zíral na plátno. Na film jsem musel stále myslet po celou cestu domů. Jeden z těch vzácných případů, kdy se objeví film, který člověku změní život. (06.02.2009)