Režie:
Clint EastwoodKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrají:
Ryan Phillippe, Jesse Bradford, Adam Beach, John Slattery, Barry Pepper, Jamie Bell, Paul Walker, Robert Patrick, Neal McDonough, Melanie Lynskey (více)VOD (3)
Obsahy(1)
John Bradley skončí po záchvatu v nemocnici a jeho syn James začne pátrat, co má otec společného se slavnou fotografií šestice vojáků, která vztyčila nad ostrovem Iwodžima americkou vlajku. Vyprávění pamětníků před ním pomalu odkrývá otcovo tajemství. Byl totiž jedním z příslušníků jednotky, která se vylodila na ostrově, na němž japonští vojáci bojovali o každý metr, za který Američané platili krvavou daň. Byl také jedním z těch, kteří byli vysláni na horu Suribači, aby tu po dobytí ostrova vlajku vztyčili. Nikdo v tu chvíli netušil, že fotografie vyjde ve všech světových novinách a stane se jedním z nejslavnějších okamžiků války v Tichomoří. Krátce poté se John Bradley, Ira Hayes a René Gagnon, kteří z šestice přežili, dozvědí, že se mají kvůli fotografii vrátit domů. Jsou pro vlast hrdiny a mají být vyznamenáni. Zároveň se však mají stát součástí velkolepé propagandistické akce, která má povzbudit Ameriku v dalším boji. Zatímco pohledný Gagnon je ve svém živlu, Irovi a Dougovi se vystupování na stadionech a náměstích vůbec nelíbí. Vzpomínají na padlé kamarády, na boje o ostrov i samotný úkol a každý z nich se s frustrací, narůstající s každým vstoupením, pokouší vyrovnat po svém. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (368)
Nejsem uplně zklamaný, minimálně po technické stránce je to dobrý film. Ale ten námět by vydal spíš na nějaký hodinový dokument než přes dvě hodiny dlouhý celovečerní film. V podstatě jedinou zajímavou postavou je Ira Hayes v podání Adama Beache. Film není nijak napínavý, ani vás nezajímá co se stane v další scéně, popřípadě jak to celé dopadne. Kdybych se na to díval v televizi a ne v kině, určitě bych usnul. ()
Eastwoodovi je dost často vyčítána starosvětstkost. Jenomže on je starosvětský = poctivý jen ve zpsobu vyprávění. Samotné poselství filmu není nijak konzervativní = klasicky proamerické. A film, mimo jiné, přišel ve velmi vhodnou dobu, a je možné chápat jej jako velmi přínosnou uměleckou polemiku přesvědčeného Republikána s kroky vlády reprezentující tradiční hodnoty. Od liberála by takový film vyzněl mnohem hůře a méně přesvědčivě. (Složitější varianta je asi ta, že jde o výsledek dialogu mezi režisérem Eastwoodem a scenáristou Paulem Haggisem...) ()
Zklamání. První polovina působí zmateně, roztříštěně, nesrozumitelně, aniž to má důvod v režisérově záměru. Hlavní postavy jsou si podobné, ve stejných vojenských mundúrech se pletou. V závěru film malinko přidává na dramatičnosti, jenže to už si divák sakra uvědomuje, jak je to všechno zbytečně dlouhé. ()
Clint Eastwood ukázal ,že vie aj Vojnovú tému.A zvládol ju celkom dobre.Akcie boli dobré a vizuálne dobré spracované ale malo to jeden háčik - vadilo my ,že to bolo strihané vojna/oslavy vojnových hrdinov.Keby bolo viac priestoru pre vojnu bola by to pecka.Ale nestalo sa.Nie že by ta súčasnosť kde oslavovali hrdinov bola zlá ale myslím ,že by bolo lepšie ukázať viac z vojny.Malo by to lepšiu atmosféru.Úvodná scéna vylodenia a koniec (posledné minútky pred titulkami) boli ale zvládnuté skvelo.Je to jeden s tých lepších vojnových filmov.Je s toho cítiť smútok a hlavne emócie. 80% - 4* ()
První část válečného dvojfilmu, který nabízí dva pohledy na jednu bitvu i když americký pohled se zabývá spíše jejími důsledky v obecné i osobní rovině než samotnou bitvou. A přestože dokáže fungovat jako inspirace pro další úvahy na předložená témata, není bohužel žádným výjimečně vydařeným dílem, Prožitek bitvy nedosahuje „ryanovské“ intenzity a opravdovosti, příběh samotný drhne a jednotlivé postavy jsou natolik nevýrazné, že jsem se v nich po celou dobu příliš neorientoval a nevytvořil si k nim žádný vztah. Zarámování současností, které celý film mění v retrospektivu, je zbytečné, poněkud chaotické a filmu ani příběhu nic nedávají. Na druhou stranu se mi líbilo důsledné oddělení obou stran, takže Japonce v podstatě neuvidíte. Jsou víceméně jen anonymními hlavněmi kulometů, děl a pušek chrlících smrt odněkud z krytů. Kladem je také kontrast válkou traumatizovaných pěšáků, zneužitých navíc propagandou k naplnění státní kasy, s Amerikou, která na jedné straně touží po senzacích a hrdinech, na druhou stranu odmítá přijmout navrátilce změněné prožitými hrůzami. Za pozornost stojí i mechanismus, který se z obyčejné fotky stává symbol. ()
Galerie (33)
Photo © DreamWorks Pictures
Zajímavosti (22)
- Mike Strank, ktorého vo filme stvárnil Barry Pepper, bol rodák zo Slovenska (Jarabina, okres Stará Ľubovňa), ktorý sa ako 6-ročný presťahoval s rodičmi do USA. (pistik.r)
- Režisér Clint Eastwood v době vzniku filmu reflektoval vlastní zkušenosti s armádou a celkový úmysl snímku: "Jako mladý jsem byl taky v armádě, mimochodem nedobrovolně. Eisenhower kandidoval na prezidenta a slíbil, že když bude zvolen, vyřeší konflikt v Koreji. Byl jsem mladý, idealistický a věřil jsem mu. Pak jsme šli do korejské války, která ale jak známo skončila velmi neuspokojivě. Ale proč to říkám: když probíhala bitva o Iwo Jimu, bylo mi patnáct let a neexistovalo žádné vyčerpávající mediální zpravodajství, jaké je běžné dneska. Kdo ví, co bychom si o té válce bývali mysleli, kdybychom už tehdy měli informační zdroje, kterými disponujeme dnes. V tu chvíli se mi zdálo, že se štveme z jednoho bojiště na druhé, ale jakmile se do hry dostaly idealismus a náboženské aspekty, věci se víc a víc komplikovaly. Nenatočil jsem tenhle film, abych vyprávěl válečný příběh. Těch je dost. Některé jsou dobré, jiné jsou jenom čirá propaganda. Vlajky našich otců jsou film o tom, jak tyhle mladé muže jejich vlastní vláda využila. Proto pro nás bylo důležité, abychom příběh vyprávěli tak pečlivě, jak jen to bylo možné." (NIRO)
- Ve filmu si zahrál i syn režiséra filmu Clinta Eastwooda, Scott Eastwood. (Duoscop)
Reklama