Sherlock Holmes a případ hedvábné punčochy

K této adaptaci jsem přistupoval velice skepticky - kdysi dávno jsem kus zahlédl a pamatoval jsem si z ní pouze to, že mě nebavila. A krom toho spojení Everett - Holmes ve mě na papíře nevzbuzovalo žádnou velkou důvěru (ačkoliv mám oba rád). Nuda to nebyla, naopak. Tenhle Holmesův příběh je zručně natočeným televizním filmem s tradičně precizní dobovou atmosférou, obsazení je vynikající (Fassbender, Dudgeon, Hurd-Wood) a i ten Rupert se Sherlockem si docela sedli a já možná ještě budu litovat toho, že si ho nestřihnul víckrát. Ani po stránce detektivní a příběhové to není vůbec špatné, zaujalo mě to a nepustilo až do konce. Je tu ale jiný problém - ta druhá polovina filmu mi už přišla docela dost sci-fi. Holmes si to tady vydedukoval tak nějak z ničeho a náhodou se trefil, o existenci skutečného pachatele jsme se dozvěděli až téměř na konci. To mi tam moc nesedlo, je to škoda, přijde mi, jako by autoři nemohli (nebo nechtěli) přijít s něčím nápaditějším, což se by právě k Sherlocku Holmesovi docela hodilo, a o tomto filmu to platí tak nějak dvojnásob. K mému velkému překvapení jsem ale s výsledkem velmi spokojen. A pokud někdy budu mít nouzi o adaptace, klidně se na to znovu podívám. Solidní ukázka poctivého britského řemesla. 75%. (23.08.2017)

Nevím, zda se dá u filmu uplatnit úsloví o rybě páchnoucí od hlavy a říct, že film páchne od hlavního představitele, ale prostým faktem je, že sice mám ráda Ruperta Everetta i Sherlocka Holmese, ale jejich vzájemná kombinace na mě zapůsobila jako opulentní večeře na podrážděný žlučník. Everett se na Holmese nehodí ani zjevem, ani chováním předepsaným scénářem, jehož autor patrně jméno Arthur Conan Doyle v životě neslyšel, protože to je jediné vysvětlení, proč je za Sherlocka Holmese vydáván utajený potomek Foxe Muldera a Clarice Starlingové, jenž se z nějakého záhadného důvodu (zřejmě za tím bude mimozemské spiknutí) prochází po Londýně 19. století. Liška podšitá navíc předstírá nepřátelství k Watsonově snoubence, kterou přitom musel přitáhnout z budoucnosti s sebou, protože žena-psychiatrička, konverzující u večeře o sexuálních deviacích, působí ve viktoriánské Anglii asi tak přirozeně jako podvazky na australopithekovi. Zatímco tedy Holmes využívá psychologického profilování pachatele a daktyloskopii a usvědčuje tím FBI z plagiátorství a historiky kriminalistiky z trestuhodné nedbalosti (když se tito odvažují tvrdit, že první daktyloskopická laboratoř v Británii byla založena roku 1903), sleduje oběti a vrahy v opiových vizích (ano, ten Holmes, který si něčeho šlehnul, když nebyl žádný případ na obzoru a potřeboval si zaměstnat mozek) a rozjímá nad svou samotou a misogynstvím, přičemž se od ženy (!) nechá oslovovat křestním jménem, snaží se nás příběh nalákat odkrýváním stop záludného vraha počestných dcer z urozených rodin (kéž by byly aspoň trochu nepočestné, třeba by se pak tempo rozjelo) a nabídne nám pointu, která zasadí páteru Knoxovi hned dvě rány do vazu. Kupodivu se tentokrát autor předlohy v hrobě obracet dost možná nebude, Doyle totiž časem začal Sherlocka srdečně nenávidět, ale i on by snad uznal jednoduchý fakt, že pouliční holka zůstane pouliční holkou, i když ji obléknete do hedvábných punčoch a vydáváte za vévodkyni. Elementary, dear Watson. (08.01.2008)

Vsudepritomna mlha.Dr. Watson probouzi sveho sveho pritele ze zajeti opijatu za pomoci zajimaveho pripadu. Velice neobvykle vybrani hercu pro hlavni hrdiny Sherlocka Holmese a Dr.Watsona,ktere se mi z kraje zdalo byti velice nevhodne, avsak skvele rezirovani a herecke umeni obou protagonistu mne vtahlo do deje jako uz dlouho ne.Sherlock se mi zdal prilis mlady a mily Dr. malo vousaty,avsak kdo doopravdy zna jejich pravou podobu.Skvele dialogy, dovolim si pripomenout setkani Sherlocka s Dr. snoubenkou, famozne odehrane s dobrou Holmesovou odpovedi na otazku snoubenky zdali hodne cestuje "Je nejlepsi kdyz nikam nejedu,zpusobuje to nezdrave oziveni v zlocineckych vrstvach". Sherlock - Rupert Everett ma predpoklady pro roli upira,velice verohodneho upira. (08.01.2008)

Vždycky jsem si říkala, proč vlastně onen dobrý páter Ronald Arbuthnot Knox své desatero (viz např. zde nebo zde: www.youtube.com/watch?v=sgcqsSHbHa4) sepsal. Včera se mi dostalo odpovědi. Zřejmě tohle taky viděl... ;-) Nesouhlasím s Faidrou v tom, že byly porušeny jen dvě přikázání, podle mě byly porušeny hned tři. Zápletka byla doslova a do písmene neuvěřitelná stejně jako odhalený motiv sériového vraha (ten snad musel být míněn jako žert, ale ten by se zas do značně ponuré atmosféry a pověstných londýnských mlh nehodil). Možná tedy bylo lepší motiv neuvádět, vždyť psychopat (a co jiného sériový vrah dívek je) mít motiv nemusí. Stačí pouze, že je psychopat. Ale zpět k filmu. I kdybych pro tu dobu akceptovala daktyloskopii jako běžnou metodu policejní práce (poprvé byla použita roku 1877 a vůbec ne v kriminalistice, ale při ověřování totožnosti osob, které v Indii pobíraly vojenskou penzi), tak měla svá pravidla a na počátku byla soudem přijímána jen s velkou nedůvěrou (mnozí si jistě vzpomenou na Dobrodružství kriminalistiky). A taky mám výhradu k tomu, že odtajnění pachatele proběhlo cca dvacet minut před koncem, což by se v detektivce, která není natočena jako psychologický náhled do nitra vraha, asi stát taky nemělo. Pokus o přechod od Poirota k Sherlocku Holmesovi se tedy značně nepovedl, takže příště už zase raději zůstanu u svého „belgického čmuchala“ nebo budu alespoň lépe vybírat zpracování... (24.01.2012)

Toto je anglický film? Kým som nespoznala Iana Harta, mala som ho za americký a potom mi z neho bolo ešte viac smutno. Toto nemá s poctivým Sherlockom Holmesom nič spoločné. Nehovoriac o tom, že predloha pochádza od nejakého televízneho scenáristu. Celý film vyzerá skôr ako návod na pochopenie "čo je ten Sherlock zač" pre amerických divákov (ako keď sa pokúsili o amerického Červeného trpaslíka). Rupert Everett sa za Sherlocka absolútne nehodí, aj keď sa ho snažil zahrať dôstojne, no podlhovastá tvár nestačí, aby sa vtelil do Holmesa a nepôsobil smiešne. Ale najhoršie sú scény ako vystrihnuté z hollywoodskych krimináliek - scény, kde "Rupert" Holmes orlím zrakom blýska po izbách obetí a hľadá stopy, vševedúcim hlasom poučuje Lestrada a všetci sa idú pretrhnúť aby ho poslúchli, alebo keď sa inšpektor Lestrade nervózne prechádza medzi podriadenými počas porady... a čo robí preboha u Sherlocka nástenka s fotkami obetí??? Obávam sa, že scenárista i režisér sa príliš často dívali na Mlčanie jahniat a nikdy nečítali Conana Doyla. (05.04.2006)