Mrňous a čarodějnice

Jasně, nezapomenutelný verš této pohádky který si vypůjčila i redakce Rádia1, tuším pro upoutávky na své pořady, zněl: "Kdopak to bdííí, kdo to spííí?" "A čím pak tě maminka uspávala když si byl ještě malej"? Co mi to dalo práce než jsem to našel. Tedy ono to to tady vlastně původně vůbec nebylo! Nesmírně ponurá, temná a především hororová pohádka (skřípavé zvuky, temný les, rekvizity) při které jsem se jako malý strašně moc bál a určitě jsem nebyl jako dítě mé generace sám. Žádní jiní Mrňousové, Čarodějovi učni, Palečkové, Maryšky, Statečné Kačenky, Paní Bídy, Perníkové chaloupky nebo Smolíčkové! Tato temná a poinurá pohádka zanechala v malém dětském divákovi, stopy na celý život, síla, děs a hrůza ! Děj a jednotlivé scénky si vybavuji opravdu jen matně po těch dlouhých letech kdy to dávaly naposledy. Komentář k filmečku namluvila geniálně a bezkonkurenčně M. Rosůlková, ale ty postavy co tam vystupovali ty už si skoro vůbec nevybavuji. Až tedy na tu strašlivou téměř hororovou bábu s dlouhým nosem, s dlouhýma pokřivenýma rukama, na tu zapomenout opravdu nelze. Dále si vybavuji, že tam byl nějaký starý plot z dětských lebek a kostí který v noci svítil. Pak tam byli tři nějaké důležité předměty (ve filmu základní) a sice dýka (která rozřezala zem), jehla a mýdlo původně snad v držení té babizny, poté v rukou vězněných dětí, kteří ji věci ukradli. A těmi předměty nakonec nějak bábu snad i přelstili. Ale víc si už si v tuto chvíli nevybavuji, ani kdyby jste mě mučili, ale i přesto musím dát plný počet hvězdiček. Měl jsem z toho tenkrát jako malý kluk docela slušnou depku. A dneska bych si to rád znova vychutnal, zajímalo by mě totiž, jestli bych se bál s odstupem času alespoň stejně jako tenkrát. (09.07.2006)

Nepatřím k těm, které by tato pohádka nějak zvlášť vyděsila. Jakožto pilnému čtenáři Krásy nesmírné mi ani nepřišlo divné využití kosterních pozůstatků při výzdobě interiéru či exteriéru. Patrně to je na východě pro čarodějnice běžný materiál, zatímco na západě to sofistikovaněji zkoušely s perníkem. Jejich setkání s dětskými oběťmi tam ale naopak dopadá mnohem tragičtěji - na rozdíl od východní čarodějnice, která přijde "jen" o kouzelné předměty a v hloubi lesa může čekat na další důvěřivce, ta západní končí v peci. (09.02.2015)

Myslel jsem si celou dobu, že je to rozhlasová hra, když jsem to poprvé potkal, byl jsem strachy bez sebe. To že to bylo z filmováno si vůbec nevybavuji, ale jak jsem to pustil dceři, tak mi došlo, že jsem to viděl (ruce čarodejnice jsou mi povědomé). No je to prostě pecka. Marie byla geniální a když měla chuť, dokázala vše! ''Ten nejmenší ještě nespí!'' (13.01.2022)

Turecká obdoba Perníkové chaloupky. Ale sourozenci jsou tu tři a nechybí ani tři kouzelné předměty, které jim díky nejmenšímu bratříčkovi pomohou ze spárů hrozné (!) čarodějnice. Navíc velice příjemný hlas Marie Rosůlkové, evokující skutečně hodnou babičku... Poučení pro děti: Nikdy sami nechoďte do temného lesa! Zajímavé komentáře: vypravěč, Karlos80, Viktooorka, Aiax. (27.03.2013)

Výtečný horor pro zlobivé děti. Temný les jak ze Sněhurky, zkřivené chřtány stromů natahujících větve proměněné v pařáty, hejno netopýrů a chaloupka obehnaná plotem z dětských kostí. Útěk před hladovou babiznou nebude nijak jednoduchý. Výtvarně působivé, hudba rozjuchaná a strašidelná a k tomu Rosůlková, měnící hlas dle jednotlivých postav. Skřehotavá babice je nejlepší! (03.02.2020)