Biyeolhan geori

Korejci si hráli na Itálii respektive Malou Itálii, ale na rozdíl od Divokého západu jim to vůbec nevyšlo. Problém je hlavně v tom, že ačkoliv se snažili udělat gangsterku se vším všudy, neodpustili si některé věci, které jsou pro jejich filmy tohoto žánru tolik typické. Jinak si neumím vysvětlit, proč snad ve všech snímcím z té hrstky, kterou jsem měl možnost vidět, mají mafiáni potřebu vyřizovat si účty ručně, baseballovými pálkami nebo v nejlepším případě noži (tady jako bonus kropáčem pomrkali na Husity). Tvůrci zde tohle absurdno navíc umocňují lokacemi, kdy se jedna z těchto (davových!) bitek odehrává někde pod mostem, takže rádoby drsné mafiánské praktiky daleko spíš připomínají potyčky mezi znesvářenými hooligans. Zatímco v Americe se hraje poker a všichni zúčastnění při něm celou dobu vypadají opravdu nebezpečně, Asiati pojídají koláčky na čas a svou sounáležitost s Rodinou vyjadřují večerní dávkou karaoke. Na chvilku bych se rád zastavil u hudby - u přistěhovaleckých Siciliánů totiž působí svižné motivy jejich rodné zěmě přirozeně, Korejcům to ovšem bylo málo a k Itálii přibalili i Balkán, což občas vytváří dojem špatně vykradeného Bregoviče. A nakonec, mladý In-seong Jo rozhodně není ani Pacino, ani De Niro, a překvapivě ani Pesci. (12.11.2011)

Je to jako když stojíte v zoo před klecí plné roztomilých opiček. Něco hezkého si o nich předem přečtete, na základě toho si jednu z nich oblíbíte a se zájmem ji začínáte pozorovat. Potom však nějaký debil bouchne před klecí petardu a opičky se během okamžiku s vřeštěním mezi sebou promísí, začnou se chovat jako idioti a vy v tom maglajzu marně přemýšlíte, která to vlastně měla byla ta vaše oblíbená. "Drsné" války jihokorejských gangů o moč, kdy nejbrutálnější z brutálních hledí jen na to, aby náhodou, proboha!, někoho nezabili a pauzy mezi bitkami si vyplňují ryze "chlapskými" jízdami v podobě karaoke párty ve slipech, to je opravdu skoro to nejsyrovější, co jsem v životě viděl. Tedy hned po dokumentu o pářících rituálech kočkodanů na National Geographic. A srovnávat tuto ťamanskou sračku se Scorsesem zní jako prohlášení nezletilého gaye, že Hery Potrat je úplně skoro jako Barbar Conan. (29.06.2011)

Dobrý film, akurát že vďaka príbehu neskutočne naivný. V podstate by sa k žánrom krimi, thriller, akčný, mohla priradiť aj "komédia". Potom by to totiž veľa vysvetľovalo. Nie som sklamaný, no od tých 140 minút a tunajšieho 80% hodnotenia som čakal viac, ako len frašku. Po dlhej dobe z kórejskej strany "mierne" sklamanie. (26.10.2015)

Asi spíše zklamání.. Čekal jsem něco na styl jako je Ajjeossi či Dalkomhan Insaeng a ono je to spíše Gangsterské dráma téměř bez akce, jelikož hlavní hrdina se prát moc neuměl,i přesto jsem se nenudil,poněvadž film má poutavý příběh a slušné dialogy, ale kdo vyhledává akci jako já, klidně by to mohl vynechat. (27.05.2013)

Dirty Carnival je díky silnému příběhu a atmosféře tak husté, že by se dala krájet, opravdu výbornou Jihokorejskou gangsterkou, možná se jedná o kýč, ale na tomto druhu filmu korejské produkce jsem hrozně závislý. A díky výborně napsané ústřední postavě Byung-doo a díky scénáři a režii, který si na nic nehraje a servíruje věci tak, jak se mají. Neuvěřitelná reálnost na mě dýchala po celou dobu a konec jen přidal na celkovém zážitku. 90% (13.12.2009)