Moje borůvkové noci

Hongkongský filmař Wong Kar Wai mezinárodně proslul jako autor osobitých romancí prodchnutých melancholií. Již v jeho hongkongských filmech účinkovaly největší filmové i pěvecké hvězdy čínských teritorií, a tak není divu, že v jeho první anglicky mluveném filmu účinkují Jude Law, David Strathairn, Natalie Portman a Rachel Weisz, ale také zde dostala první hereckou příležitost americká písničkářka Norah Jones (podobně jako Faye Wong v Chungking Express). Jak je pro Wongovy dřívější snímky typické, i jeho filmová pouť napříč Amerikou je složená z epizodních sekvencí, jež ukazují rozličné podoby nešťastné lásky a tíhy osamělosti. Sugestivní kamera se opájí tvářemi fotogenických představitelů zalitými sytě barevnou září neonů a barového osvětlení, čímž spolu se střídmým vedením herců vykresluje hutnou melancholickou atmosféru. Vyprávění, ukazující, jak hrdinům na pozadí hektického světa barů, restaurací a casin plyne čas mezi prsty, pak skládá expresivní pohled na osamělé duše, které ve svém nitru schovávají velké city. Ovšem zatímco Wongovy hongkongské filmy byly konzevy zeitgestu z Hongkongu, nad nímž visela oprátka v podobě neodvratného předání Číně, což jim dodávalo osudovost, roadmovie po Americe odhaluje ryze popový základ Wongovy tvorby. (24.02.2013)

Ach! Nevím čím začít. Tento film se mi líbí, svým poetickým názvem počínaje a tím nejkrásnějším filmových polibkem konče. Sledovat Elizabeth při její malé cestě životem a po státech, se mi tolik líbilo, že slovy to říci prostě neumím. V každém kousku tohoto filmu na mě dýchala jakási hřejivost a laskavost. Doplňovala to neskutečně nádherná hudba Norah Jones a Cat power. Na scénu, kdy mává Natalie ze svého auta Norah a hraje k tomu píseň Gustava Santaolalla se mi vtiskla, pokud ne na celý život, tak na hodně dlouho rozhodně ano (po dvanácti letech apdejtuji a můžu s čistým svědomím říct, že tuto scénu si pořád pamatuji, jako kdybych film poprvé viděla včera). Dear Jeremy, in the last few days, I´ve been learning to not trust people and I´m glad I failed. Sometimes we depend on other people as mirror to define us and tell us who we are. And each reflection makes me like myself a little more. Elizabeth (10.05.2009)

Veľmi nezvyčajne spracovaný film, s peknou myšlienkou a akoby som to vytrhla z jednej pesničky, bol to film o tom, že všetci niekedy musíme ,,Move along". Okrem naozaj, prekvapivo príjemnej hereckej zostavy na nás čakal aj perfektný soundtrack. aby som sa ale vrátila k hercom, bol to prvý a zatiaľ možno jediný film, v ktorom som si postavu Judea Lawa naozaj obľúbila. Hral tak uvoľnene ako som ho ešte nevidela. Ostatní ma neprekvapili, Norah Jones bola príjemná, ale nemyslím si, že potrebovala veľa na to aby sa zhostila úlohy. Väčšinu povahy hlavnej postavy nám poskytol režisér a scenárista, takže podľa mňa sa jej hralo veľmi dobre.Tak som premýšľala, čo by som tomuto dielku dala. Napriek tomu, že mám obrovskú chuť na borievkový koláč a že hneď po dopozeraní neviem vysloviť žiadnu podstatnú chybu, môžem dať len 80%, mám pocit, že to mu niečo chýbalo. Keď raz prídem na to čo, napíšem to sem. (21.04.2010)

DOKONALÉ VÍTĚZSTVÍ FORMY NAD OBSAHEM. Výtečná vizuální stránka v kontrastu s " chatrným " příběhem, který nevytáhli ani mí oblíbenci Jude Law, Natalie Portman či Rachel Weisz. Kdo mě nejvíce potěšil, to byl David Strathairn. Příběh na pozdní večer.... neurazí a pokud se naladíte na jeho pomalé tempo nebudete zklamáni, přesto vzhledem k tématu a hereckému obsazení pro mě osobně menší zklamání. Rychle vyšumí a druhý den ráno už si na něj ani nevzpomenete..... (29.09.2009)

"There's nothing's wrong with the blueberry pie." Taky bych chtěl někomu ukrást auto a za odměnu ho dostat přepsané na sebe.. Je to asi velká frajeřina, napálit to do zdi v autě přesně v místech, kde jsem se seznámil se svojí tehdy sedmnáctiletou ženou. A ještě větší ztřeštěnost je pak na tom místě nad smrtí nenáviděného chotě ronit krokodýlí slzy.. Jude Law a několik krásných žen. V Borůvkových nocích si ale Law zahrál jen takový štěk, na svoje poměry, a krásné ženy tak měly víc prostoru se předvést. Mně se ovšem nejvíc líbil policista Arnie resp. způsob, jakým si ho zahrál David Strathairn - "I am the king of the white chip." Natalia Portman je nechutná když je opilá, a je nechutná, když lže. Z čehož vyplývá, že je dobrá herečka. - "They said your dad's there. And they said he's dying"----- "Son of a bitch. That man... always dying" Ze všech žen byla ale jednoznačně nejhezčí Katya Blumenberg (příznivci Natalie- promiňte). Nemůžu vynechat ani Norah Jones, jejíž Elizabeth celý příběh spojuje, nebo přesněji, slepuje. Rachel Weisz alias Sue Lynne jsem si naférovku spletl s Natalií Portman, tak podobná mi přišla (až informace odtud mi pomohly tuto politováníhodnou ...., ke které dochází maximálně... a tak dál). Jako leitmotiv pomyslný závod koláčů, kdo bude dřív snězen= detail, a perfektní. Ale nic se nemá přehánět a už ta sklenice s nejrůznějšíma klíčema naznačovala, že scénárista (a režisér v jedné osobě) má dost bujnou fantazii a neví, jak dál. Aby si barman pamatoval tolik, tak dlouho a tak precizně? Snad ano, ale to by se pak jistě neživil jako barman.. Záběr na roztékající se zmrzlinu zalévající ovoce, to je naprostá zbytečnost, scéna jak z reklamy na jogurt s extra velkými kousky ovoce. A co měla proboha znamenat ta bezpečnostní kamera? Nejdřív s pomalou frekvencí snímků a po zázračné Jeremyho opravě (kouzelný to šroubovák, kterým tam zašťoural) záběry jak ze studia na Kavčích horách. Taky nemám rád, když se děje příliš mnoho náhod (synchronizované krvácení z nosu, zkousnutí rtů po polibku). Ani zpomalovací záběry mě nenadchly, s výjimkou okamžiku, kdy se Leslie po dobrodružství v autobazaru vydala svou cestou, tam se to moc hodilo. Celkové summary - něco jako Arnieho účet - každý den stejné - nuda, nuda a vaření z nepříliš osolené vody. Jo, a dobrá, uklidňující hudba. (20.06.2008)