Ponyo z útesu nad mořem

Asi první slabší animák od Miyazakiho. Ne že by nebyl výborný, ale už to na mě nedýchalo tím kouzlem, kdy jsem nemohla odolat a celý film měla zatajený dech. Každopádně i tak pořád lepší než řada dnešních amerických animáků od Pixaru nebo Walta Disneyho či jiných. Nevím jestli jsem to u některého z doposud viděných filmů od tohoto bravůrního tvůrce psala, ale on má ve filmech vždy tak úchvatnou hudbu, který si vás podmaní a dodává tu pravou atmosféru. (27.08.2012)

Japonský animovaný fantasy film, který napsal a režíroval Hayao Miyazaki pro studio Ghibli. Miyazakiho osmý film ve studiu Ghibli a celkově jeho desátý. Sledujeme dobrodružství zlaté rybky jménem Ponyo (původním kménem Brunhilde), která se spřátelí s pětiletým chlapcem Sosuke a chce se stát lidskou dívkou. Sice je snímek více určen dětskému publiku, ale nezklame i odrostlejší diváky, které vrátí do dětských let. (31.08.2011)

"A tvoje máma?" -"Tu mám ráda! Je velmi děsivá." Mám dojem, že jsem byla připravena o velké finále. Všichni jsme věděli, že přijde. Hrdinové věděli, že za ním putují. Čaroděj nám všem řekl, že bude. Bohyně nám všem řekla, že bude. Matka se bála, co se stane, až přijde. Potom hrdinové doputovali, řeklo se že "už je to tady". A bylo po všem. Mám dojem, že jsem byla připravena o velké finále. (25.11.2012)

Zřejmě začínám zlehka senilnět, ale čím jsem starší, tím více přicházím Mijazakimu na chuť. Není to tak dlouho, co jsem jej nemohl vystát. Tyhle jeho novodobější pohádky s mnohem krásnější animací a ne tolik vnucující se eko agitkou, shledávám ovšem velmi vydařenými. V podstatě tomuto počinu nelze mnoho vytknout. Jen mu v samotném závěru těžce došel dech a zcela ztratil tempo. Každopádně moc hezký příběh o nastolení rovnováhy mezi oceány a pevninou. Kluci z DC by se mohli inspirovat, než se rozhodnou napsat scénář ke druhému Aquamanovi. Bohužel se mi nepodařilo si koupit japonský originál, takže jsem viděl snad první japonské anime s anglickým dabingem a musím dabéry pochválit. Ujali se toho hvězdy jako Cate Blanchett či Liam Neeson. Oba aktéři si vedli opravdu znamenitě. Milé příjemné pohlazení po duši. Lepší tři kousky. (03.04.2019)

Mijazakiho návrat na začátek, konkrétně ke scénáři "Panda! Go, Panda!: Rainy Day Circus" - to znamená k fantastické pohádce pro malé děti. Gejzír nápadů sice rozmělňuje autorova tradiční témata jako ekologie, dospívání či soudržnost rodiny do barvičkami hýřící podívané, ale právě tou má Ponyo být. Namísto objevování nových zákoutí nevídaného světa jako v "Naušice" či "Laputě" a uhrančivého vhledu do prostoru dětské fantazie v "Totorovi" je zde před zraky diváků roztržen pytel s obrazotvorností, která končí za hranicí rámu (ve smyslu, že zde není vytvořený koherentní komplexní svět, pouze ostrůvek ve vzuchoprázdnu). Je to jako listovat knížkou Mijazakiho náčrtků a maleb, kde se mísí fantastické výjevy s obyčejnými věcmi, kterým autorova stylizace dává magický nádech. Ačkoli by v souladu s jedním motivem filmu bylo možné rozvádět jízlivé úvahy stran vlivu pokročilého věku na autorovu vypravěčskou schopnost, "Ponyo" dokládá, že i se sedmdesátkou na krku Mijazaki co do fantazie dalece předčí ostatní tvůrce dětských filmů. Z ohledu vyprávění a obsažených významů se sice může "Ponyo" jevit jako autorovo nejslabší dílo, ale co do obrazotvornosti a hravosti je nejsvobodnější. -- Recenze na Rejže.cz (autor Antonín Tesař) (18.11.2009)