Tajemství Lesní země

"Výpravná pohádka Česká televize", psalo se v televizním programu... tak což o to, výpravné to v zásadě je, značná část děje se odehrává v exteriérech, kostýmy vypadají velmi pěkně... ale synťáková hudba, byť by byla od Oty Balage, by se neměla v tomhle "žánru" připouštět. A minimálně od poloviny se počet osob vyskytujících se na plátně, omezí na max. čtyři, takže to s tou výpravností zase tak žhavé není;) Což ale není největší problém lesáckého čarodění. Tím je totiž to, že přes kratičkých sedmdesát minut stopáže je bohužel tato pohádka dějově naprosté WTF. Když se kouzelná studánka "vypíná" jako televizní obrazovka, je to možná vtipné, ale přání "chci pod nohama pevnou zem" tady znamená "teleportuju se před bránu hradu, kam se potřebuju dostat", a pokud jde o rozuzlení celého příběhu, tak to je naprosto k smíchu - u pohádky asi není potřeba hrát si na spoilery, pokud jde o konec, takže vězte, že hlavní kladný hrdina úplnou haluzí pozře osmózou ze vzduchu rozhodující informaci, a dojde k "peckové" pointě jako z Harryho Pottera 1 nebo 4... Takže je mi líto, ale takovéhle pohádkování je naprostá ztráta času... 50% za ty hezké velké celky lesnatých kopců, jinak by to byla typická provarová čtyřicítka;) (01.01.2015)

Ostravské studio České televize natočilo docela rozporuplnou pohádku. Na jedné straně jsou velice hezké exteriéry, slušná hudba, bezproblémové triky. Na druhé straně je poněkud temnější námět, nic moc herecké výkony a neustále vyjukaný pohled prince Braňo Holičeka. I ten závěr je poměrně nepohádkově nedotažený, radující se král s královnou by jistě potěšili. Taková ta zvláštní česká pohádka, která zůstala někde na půl cestě. Natáčelo se na Státním zámku Náchod, NPÚ ÚOP v Pardubicích, Novém hradu u Adamova, v oboře zámku Opočno, v Oboře Žehušice, na Býčí skále a v CHKO Broumovsko. Hudba: Ota Balage (01.08.2014)

Nízkonákladová splachovací telepohádka, která sází na přírodě blízké a dřevorubci nezvelebené exteriéry, ovšem mimo ně také nemá co nabídnout, jelikož scénář je slaboduchý i na desetiminutový večerníček a herecký výkvět předvádí s vypětím všech sil minimalistické výkony na maximálním prostoru. Ale pro ty, co rádi u telky usínají a bojí se, že o něco přijdou, vřele doporučuji! (03.01.2015)

Scénář je hodně zmatený a disproporční. Zbytečně mnoho času se věnuje rozjezdu, takže hrdinové se k dospělosti, lásce a boji se zlým záporákem dostanou až v polovině filmu. Pak to autoři naopak vezmou hákem, takže divák si hrdiny ani nemá čas oblíbit. K tomu připočtěme ten tradiční pohádkový pseudohumor a zbytečně expresivní režijní pojetí a zkáza je dokonána. (02.01.2007)

Tak to je psycho. Omlouvám se svým dětem, že jsem jim tuhle slátaninu omylem pustila. Celý štáb očividně svištěl na houbičkách od začátku do konce. Protože scénárista ani režisér nevěděli, jak se točí film, obsadili vypravěče, aby divákům vysvětlil, kam a proč právě postavy jedou, co si myslí a podobně. Pointu s jantarovou hůlkou nepochopil nikdo z naší rodiny. A když producentovi došly prachy (nebo trpělivost), místo velkolepého závěru míří dvě postavičky k opuštěnému zámku za komentáře: "Za chvíli vyběhnou ze zámku král s královnou, oběma princi a se vším služebnictvem, ale to my neuvidíme, protože..." (ne, nebudu spoilovat) (kecám, neslyšela jsem jistě opodstatněné zdůvodnění, protože někdo doma zařval: to už si dělaj...!). Jednou jsme byli na letním táboře, kde studenti točili se 40 dětmi a jejich rodiči amatérský film, jehož scénář vznikal kolektivně ze dne na den. Myslím, že vzniklo výrazně kvalitnější dílo než tahle pitomina. Jedna hvězda za myceliárnost. A exteriéry. (04.08.2017)