Čarovný duben

Sluncem zalitá Itálie a zcela pozitivní film o jednom zcela pozitivním místě, které osvobozuje od každodenního únavného stereotypu a všedních starostí a probouzí zcela pozitivní myšlenky, což může posléze vést ke změně přístupu k životu i k lidem. Proč něčemu na první (ale jen na první a velice povrchní) pohled tak lacinému dát 4* ? Potíž je v tom, že většina z nás by občas takové kouzelné místo potřebovala. A já jsem jen tak seděla a dívala se - a přistihla jsem se, že se usmívám. Tak proto. (19.11.2008)

Román britské spisovatelky Elizabeth von Arnimové, Čarovný duben, byl poprvé zfilmován již v roce 1935 a svou další šanci dostal až touto filmovou úpravou ze začátku devadesátých let minulého století, pod taktovkou Mike Newella. Volba režiséra přijde mnohým jistě správná i vzhledem k pozdější jeho práci na daleko známější románové adaptaci, Márquezově Za časů cholery. Mě osobně jeho styl přišel v obou těchto dílech až chorobně nudný (a přes odstup ve vzniku i podezřele podobný). Obsazení je přitom velmi vhodné, prostředí dokonalé, atmosféra stesku kloubená s novou výzvou nastartovaná, jen ta režie se nějak nezapojuje. Nechci tím říct, že jde úplně o špatný film, jen jsem k němu měl více výhrad než bych dopředu čekal. 60% (08.01.2010)

Žádné drama , žádné příliš vypjaté situace, ale naopak pomalý příjemný romantický film. Možná nabádání k jakékoli změně , protože jak známo právě ona dokáže rozhodit zaběhlý rytmus a i jediná dokáže dát partiturám zcela nový význam. Takže třeba změna deštivého Londýna za rozkvetlou Itálii a rázem se z únavených vztahů stanou opět vztahy láskyplné. Kéžby to tak fungovalo.... (19.11.2008)

Mike Newell má na filmové adaptace literárních předloh šťastnou ruku - prestižní Marquézovu Lásku za časů cholery asi netřeba připomínat, i když se původnímu literárnímu textu příliš nepřiblížila, Čarovným duben Elizabeth von Arnim se mu však podařilo nastartovat svou později tak úspěšnou režijní kariéru. Čarovný duben je zajímavě pojatá romantická story, v níž se prezentuje cosi z geografické sociologie - místo, na němž lidé žijí, ovlivňuje celou společnost. Vyhořelé vztahy odrážející konzervativní společnost počátku 20. století a zrcadlící se v deštivém londýnském počasí, vyhraněné volní jednání několika silných emancipujících se žen, které jsou uvězněné v pavučině dlouhodobého zkostnatělého manželství (Newell příznačně používá symbolické obrazové předěly detailů pavučin, kde je zachycen létavý - jinak volně poletující - hmyz...) a zprvu pudová, jen intuitivní snaha zmizet z tohoto světa, vykořenit se a odjet daleko odtud - to jsou pohnutky jarní (v mnoha významech toho slova) cesty do slunné Itálie, která již světu dala nejednu renesanci... Mike Newell natočil trochu rozvleklý, ale přesto skutečně příjemný, optimistický a milý film... Podobné filmy: Angličan, který vylezl na kopec (a slezl z hory), Láska za časů cholery (18.11.2008)

Čarovné kostýmní plkání... Snad i kvůli zoufalému českému dabingu, spolehlivě i ze sebelepšího filmu udělavšího mělkou televizní inscenaci, kolem mě tenhle filmek trošku prošuměl... Ach jo... . . . Tak mi zase jednou nezbývá, než se těšit někdy na dvd... - - - - - (Poprvé tedy minuto 18.11.2008. na ČT2, komentář zde jako čtvrtý - 18.11.2008) (18.11.2008)