Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Čechách roku 1315 vládne mladičký král Jan Lucemburský (V. Harapes) a jeho žena Eliška Přemyslovna (J. Hlaváčová). Skutečným pánem v zemi je však podkomoří Jindřich z Lipé (M. Macháček). Jeho moc se nelíbí jiným pánům v království. Je trnem v oku i královně, která označí Jindřicha za zrádce. Po jejím obvinění je Jindřich uvězněn i se svým společníkem fráterem Bonaventurou (L. Munzar) na hradě Týřov. Zde ho má v nevlídném sklepení střežit purkrabí Hýta (M. Růžek). Hýta se nechá zlákat příslibem dvaceti hřiven stříbra a nechá pánu z Lipé volnost pohybu po celém hradě. Kvůli nespravedlivému věznění oblíbeného pána však po celé zemi propukají nepokoje. Jednoho dne proto přijede na Týřov posel s královniným návrhem: Jindřich se má pokořit, přiznat vinu a pak bude volný. V opačném případě mu hrozí poprava… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (83)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Normálně mě Daněk a jeho historické příběhy baví, tentokrát se to nějak nepotkalo. Herecky se tomu nedá nic vytknout, zvlášť Macháček se za jednu z mála šancí na velkou roli odvděčil dobrým výkonem. Akorát to tady nějak neutíká a až moc se tu mluví. A to odhlížím od toho, že Jindřich z Lipé rozhodně nebyl nějaký neprávem ukřivděný dobrák, ale jeden z chlapíků, co si během vlády slabého Jana L. zprivatizovali české země. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Pokleknout před králem, přiznat se. Je to tak mnoho, za svobodu?“ - „Sedíš-li v pasti, nemůžeš skoro nic. Jenom jedno jediné. Říct ne.“ Ano nebo ne, to je oč tu v téhle dobovce ze života význačného českého šlechtice Jindřicha z Lipé běží. Čest, morálka, pravda či lež to jsou všechno silné morální veličiny a Daněk je zase skvělý autor dialogů, aby to dokázal náležitě zpracovat. I když tohle není ona typická daňkovská konverzačka, v níž on byl mistr nad mistry. Na historický film výprava spíše minimalistická s mnoha temnými scénami.  Mírnou středověkou poetiku dodává hudba v podaní jednookého flétnisty.  Pokud jde o hereckou stránku nejvíc mě zaujali Miroslav Macháček v roli hlavního protagonisty spolu s Janou Hlaváčovou v roli Elišky Přemyslovny. Ten jejich dialog v závěru, to se nejen hezky poslouchalo, ale taky se na to hezky koukalo. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Komorní historické záležitosti nám vždycky šly a pokud se chopí režie jeden z našich nejlepších beletristů, nemůže to ani špatně dopadnout. O Daňkovi se dá říci, že jak psal, tak točil. A jestliže pozice režiséra nemohla být lépe obsazena, o hereckém obsazení to platí dvojnásob. Duel Macháčka s Hlaváčovou byl úchvatný, stejně tak podal vynikající výkon Luděk Munzar, ale nad všemi čněl Martin Růžek, který zde prokázal, že byl skutečně Pan Herec. 90% ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Existují historické filmy u kterých je sice naprosto jasné, že tak jak je věc zobrazená to zcela určitě nebylo, ale stejně je to celé vlastně jedno, neboť autorova fikce je silnější a podmanivější než historická fakta. Tohle platí nejen o Formanově Amadeovi, ale kupodivu taky o tomhle dosti komorním filmovém dramatu. Vlastně je to konverzačka, byť v ne úplně typických kulisách. Práce s námětem připomene například Dialog s doprovodem děl. I taky Daněk vnáší do děje silné téma, tentokrát otázku pravdy a to navzdory historickým faktům. Paradoxnost celé situace vystoupí o to víc, když si uvědomíme, že nejen interpretace popsané epizody z historie středověkých Čech, ale i kulisy v niž se příběh odehrává jsou vlastně naprosto neadekvátní a v podstatě chybné. Stejně, jako ve sporu Jindřicha z Lipé s Vilémem z Valdeka, a jistě i Janem Lucemburským a Eliškou Přemyslovnou naprosto nešlo o pravdu nýbrž o boj o moc, ani pozdně gotický Švihov v žádném případě nemůže hrát roli raně gotického Týřova. Přesto se Daňkovi podařilo, nejen díky masivně uplatněným kulisám mohutné hradby a brány s několika hřebeny a padacím mostem, ale také díky podmanivě chycené všednodenní realitě středověké společnosti, vytvořit velmi sugestivní a živý obraz středověku. Samozřejmě na tom obrovský podíl má účast skvělých herců, výborná kamera a přesvědčivě vybudovaná psychologie postav. Vedle Vláčilovy Markéty Lazarové je tohle jistě nejsilnější zpřítomnění středověku v naší kinematografii. Celkový dojem: 90% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Zobrazenie stredoveku ako absolútne temnej a krvilačnej doby sa mi mierne zajedalo už pri Markéte Lazarovej. Tu línia ukázania temného predobrazu súčasnosti pokračuje. Lazarová však bola prvá a obrazové i symbolické uchopenie bolo neporovnateľne lepšie.Chápem alegóriu na nečisté politické hry súčasnosti, ale prečo je vždy ukázané toto obdobie len a len ako doba temna, tmárstva desu ako z najkrvavejšieho krváku? Okrem toho Kráľovský omyl ponúka aj kráľovskú porciu zdĺhavej nudy. Jednoduchý príbeh nespravodlivo odsúdeného väzňa, akože komplikujú patetické reči prehrávajúcich hercov (raz krik, inokedy chrapľavý šepot), no v skutočnosti (ako zvyčajne) je možné len jedno z dvoch vyústení konfliktu: oslobodenie alebo odsúdenie. Politické intrigy, hry lásky a snahy o zachovanie čistého štítu vrchnosti tu sú, ale akosi zvláštne polopatisticky (zdanlivo komplikované spôsobom reči), celkove je to tak nejako o ničom - niečo ako menej vydarená esej. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • V příběhu se obchoduje v takzvaných hřivnách. Hřivna je staročeský název pro náhrdelník či nášijník. Používaly se ve středověku jako platidlo převážně mezi Slovany. Později se jako hřivna označuje váhová jednotka cca čtvrt kilogramu, kterou se vážily drahé kovy. Hřivna stříbra se rovnala šedesáti grošům. (sator)
  • Přestože se příběh odehrává na Týřově, natáčelo se na hradě Švihov. Týřov je dnes již zřícenina. (Kulmon)

Reklama

Reklama