Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejen starobylá šlechtická sídla či odlehlé hvozdy skrývají děsivé hrůzy a krvelačná monstra. Jedním z charakteristických žánrů osmdesátých let byly rodinné, potažmo dětské snímky, které zahrnovaly hororové prvky. Vedle dnes ikonických filmů jako Gremlins, Rošťáci nebo Stůj při mně tento trend pronikl i do televize v podobě populárních seriálů jako Příběhy ze záhrobí, Neuvěřitelné příběhy či The Twilight Zone. Zatímco pro většinu známých i dnes již zapomenutých režisérů, kteří dávali těmto snímkům vzniknout, se jednalo o žánrové zakázky, pro jednoho tvůrce se staly ideálním naplněním jeho autorských ambicí. Joe Dante miloval laciné béčkové horory a sci-fi z 50. let, které se vyznačovaly úsměvnými mechanickými efekty, přepjatým herectvím a absurdními premisami. Svou filmařskou kariéru započal příznačně v proslulé továrně na brakové sny New World Pictures vedené Rogerem Cormanem, ale až ve spolupráci se Stevenem Spielbergem, potažmo jeho produkční společností Amblin Entertainment dostala jeho fascinace brakem ideální vyústění v projektech jako Gremlins nebo Vnitřní vesmír. Lidé z předměstí vznikli na konci osmdesátých let, když bohužel pro Danteho móda brakově či hororově rámovaných fantaskních filmů pro celou rodinu ustupovala z diváckého zájmu. Snímek je v zásadě koncipovaný jako delší epizoda seriálů typu Příběhů z hrobky a v hávu osmdesátkové rodinné komedie spojuje slapstickový humor s požitkářskou poctou prvkům starých hororů. Vyprávění o předměstské komunitě, do níž se nastěhuje tajuplná rodina, již starousedlíci podezřívají z nejbizarnějších démonických aktivit, divákům připomíná, že staré naivní horory publikum nejen strašily, ale také bavily. Hlavní role zmatkářského středostavovského tatíka, který se proti své vůli dostává do nepříjemných situací, se skvostně zhostil Tom Hanks. Dnes je znám především jako hvězda oscarových melodramat či distinguovaných romantických komedií, ale jak dokládá mimo jiné i tento film, v osmdesátých letech byl jedním z nejtalentovanějších komediálních herců. Hanksovi skvěle sekundují další dobové hvězdy jako Bruce Dern, Rick Ducommun, Corey Feldman a Carrie Fisherová, která ve zdejší roli racionální manželky dokázala alespoň na chvíli uniknout stínu své role z Hvězdných válek. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (109)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Ani přes solidní procentuální rating na CSFD mě Lidé z předměstí nepřesvědčili, ba možno říct, naopak pro vybuzené naděje na solidní podívanou spíš zklamali. Ze tří žánrových škatulek bych v případě tohohle filmu úplně vyloučil "horor", protože jde výhradně o rodinnou komedii s parodickými rysy, která si dává za úkol oslovit co nejširší okruh diváků, a tím pádem používá vcelku nenáročný a předvídatelný "sitcomový" humor, který není zrovna mým šálkem čaje. Rozhodně nejde pod hranice vkusu ve stylu teenagerských a fekálních komedií, už vzhledem k typovému označení "rodinná", takže mě neuráží, ale zároveň mě ani nerozesmívá a neoslovuje. Střílí si z žánrových klišé snímků o podivných domech a podivných sousedech, jenže ty situace jsou, stejně jako celý příběh, hrozně předvídatelné, postavy až křečovitě přehnané, takže i když bych za jiných okolností podobné práci mohl dát i 4*, protože potenciál tady nesporně byl, zůstanu tentokrát v hodnocení střízlivý, a to přes sympatické obsazení v podobě Toma Hankse a známé Carrie Fisher, která těžila ze své role v kultovní sérii Hvězdné války. Vůbec se dá casting tohohle filmu označit za hvězdný, na druhou polovinu 80. let se v něm objevilo spoustu tehdejších hereckých es. Celkový dojem: 45 %. ()

golfoxovox1 

všechny recenze uživatele

Přesně takhle si představuji parodii na horory... Kromě nosné myšlenky, která vygraduje v proslovu Toma Hankse, kdo že je vlastně ten "normální" a kdo se chová divně, se jedná o dobrou komedii, která znázorňuje, jak přijímáme podivíni do svého sousedství... Finále se povedlo na jedničku. Stejně tak dokonale komediálně-hororový soundtrack Jerryho Goldsmithe, který nešetřil motivy pro tento film a navíc do jisté míry vyzdvihl práci Ennia Morriconeho... (Scéna, kdy se odhodlali zaklepat) :-) ()

Reklama

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Velice vtipná komedie s povedenou hororovou atmosférou, za kterou by se nemusel stydět ani kdejaký jstrašidelný snímek. Mladý Tom Hanks a jeho parta jsou opravdu k popukání. Dlouho jsem se tak nezasmál jako u tohohle Danteho snímku, který disponuje opět velmi silnou hudbou Jerryho Goldsmithe, jakou bych mohl vychvalovat při každé příležitosti. Jde o velmi sympatickou podívanou ze staré školy. Taková díla se už dnes netočí a já se u toho velmi dobře bavil. ()

Chřástal 

všechny recenze uživatele

Modelové americké předměstí tak, jak ho známe (z filmů...), a vděčná zápletka „divní sousedé“, přifukovaná konspiračními teoriemi a filmovými horory, kterými jsou tu všichni odmala krmeni spolu se Snídaní šampiónů. Každopádně to platí pro hlavní hrdiny Raye a Marka a tahle překvapivá skoro satirická linka vrcholí proslovem na téma, kdo že jsou to tady vlastně ti „nenormální“. Instrukce splnil i Jerry Goldsmith, jehož hudba je hravá, žánrová a parodická stejně jako klišé shlukující se kolem podivné rezidence. Blbé ale je, že kromě Hankse, který je jako obyčejný chlapík odvedle sympatický i vtipný, jsou další hlavní postavy „militaristický magor – veterán z Vietnamu“ a „glosující teenager 80. let“ spíš karikatury, působící často trapně, čemuž moc nepomáhá ani humor typu „pád ze střechy“. Scény jako Hanksova noční můra, přebírání odpadků nebo „Dáte si sardinku?“ jsou ale skvělé. Vlastně příjemná podívaná, která mohla být lepší. A která má paradoxní, možná nostalgické kouzlo v tom, že dneska už každý ví, že lidi, kteří mají někoho ve sklepě, vypadají úplně normálně. Nejspíš jako někdo z hlavních hrdinů. ()

Jino 

všechny recenze uživatele

Spojit dohromady rodinnou komedii s hororem Joe Dante umí. Gremlins jsou toho důkazem a v tomto případě tomu také není jinak. Tato parodie na sousedské vztahy jednoho amerického předměstí se mi hodně líbila. Postavy jsou výborně obsazeny a zábavnou formou dovedeny do extrémních charakterů, následně i situací (ten válečný veterán neměl chybu, i když mi díky Županičově dabingu a hláškám často připomínal Clinta Eastwooda). Vše je navíc podpořeno tradičně působivým soundtrackem Jerryho Goldsmithe. Sečteno a podtrženo: skvělá podívaná, která mi perfektně sedla a já se k ní rád budu vracet i v budoucnu. ()

Galerie (76)

Zajímavosti (20)

  • Tom Hanks si některé scény zahrál po svém, změnil třeba dialog nebo chování. Joe Dante prohlásil, že " Tom vnesl do snímku svého ducha ". (Terva)
  • V obývacím pokoji sledují v televizi Ray a Carol Petersonovi zábavnou hru Jeopardy!, vysílanou od roku 1984. (Stocki)
  • Natáčeno od 19. května do 3. července 1988. (Stocki)

Reklama

Reklama