Napříč vesmírem

"Každá kapela, která nemá nepřátele, se mi jeví podezřelá."  Tato paradoxní slova z úst mého známého se mi vybavila po zhlédnutí snímku, dalším zbytečně odkládaným. Je dobře, že si pro jednadvacáté století Beatles vzal někdo do parády, pro některé typy se stali už jen kamenným pomníkem. Naopak, byli nadčasoví, surrealističtí, angažovaní a jednoduše nejlepší. Proti filmu hovoří pomalý nástup, který ale nešetří nápady (Liverpool jak z Free As A Bird) a všechny vyprávěcí, hudební i myšlenkové (All You Need Is Love) složky se protnou v závěru, který je silný tak akorát, abychom si všechna fakta zpětně uvědomili. Hodně vděčných 90% a srovnejte prosím s Mamma Mia!, která taky vypovídá o jedné generaci, ale v jejích přesně omezených (popových) mantinelech. (26.11.2013)

Spousta lidí včetně mě čekala druhý Moulin Rouge - a trailery k tomu sváděly. Julie Taymor se bohudík/bohužel vydala poněkud jinou cestou a důležitost příběhu či soudržnosti celku ji přitom zdaleka netrápila. Across the Universe je proto nejsilnější v jednotlivých hudebních číslech, která zaujmou svou jinakostí a výtvarnou stránkou. Kromě závěru se nějak zvlášť silných emocí nedočkáme, ale taková Evan Rachel Wood svým hlasovým projevem a andělským zjevem dokáže zlepšit náladu. Coververze jsou podle mě solidní, heslem dne je přirozenost, což se daří. A ty písničky jsou prostě geniální. (06.01.2008)

Za zlatým pozlátkem, ke kterému kdo ví kde film přišel, skrývá se šeď průměru. Příběh je průhledný jako bílé krajkové prádlo, a nezachraňuje ho nic z toho, co v takovém případě zachraňovat má. Přítomnost Rachel Wood je milá, ale co s tím, když zde platí rovnice, že kdo je zajímavý po herecké stránce, ztrácí ve zpěvu a naopak? Po hudební stránce se jedná o vykradačství skladeb sice krásných, ale na tom film samotný žádné přičinění nemá. A pokouší-li se o písničky vlastní, nesou se v naivně pubertálních verších o modrých očích, blankytném nebi a lásce až za hrob. Já rád sladké, ale občas po něm bolí zuby... Mimochodem, jak by asi mohl dopadnout příběh, jehož hlavní hrdina se jmenuje Jude? P.S: Doplňující otázka. Také si myslíte, že mít děti je narcismus? :-D (26.07.2011)

Muzikál, který vám nasadí do hlavy Brouky ...Julie Taymor roztáčí lásku za časů vietnamské cholery do spirály barev, rentgenových koláží, cirkusových výstupů a vizuálních jisker v rytmu Beatles. Jude a Lucy jsou dokonale zahrané figurky pragmatického hlasu a pacifistických ideálů, evoluce a revoluce. Stejně jako Across the Universe, který rozrušuje pravidla muzikálového žánru, vyprávěcí postup připomíná rozsypaný pytel blech a celé hraní si na povrchnost má v sobě jakýsi zlomyslný antihollywoodský duch. Kontrast strnulé zmraženosti křoví a živelně zpívajích hrdinů, každodenních pohybů namísto tradiční taneční choreografie, používání klišé a subverzivních momentů na ploše jednoho videoklipového střihu může tenhle snímek komerčně pohřbít, protože trailery lákaly na něco mainstreamovějšího. Ve mně ale tenhle rozporuplný snímek probudil melancholii, touhu podupávat a tančit a obdiv k nápaditým, ale surreálným vizuálům, které jsou stejně šílené, jako geniální. Love it or leave it. 80% :-) (12.10.2007)

Jsem na rozpacích. Nápad sestavit příběh podle písniček Beatles se mi moc zamlouval, coververze profláklých hitů se příjemně poslouchaly, na Jima Sturgesse se dobře koukalo, ale proč to nestačilo? Film mě jako celek neoslovil, příběh totiž nedrží pohromadě, jednotlivé dílky puzzle (v tomto případě songy Beatles) ne vždy zapadají, a ta stopáž.... Nicméně některé scény byly opravdu vydařené a jsem si jistá, že třeba takovou "Strawberry Fields Forever" si pustím ještě několikrát. (11.09.2008)