Poslední plavky

Petr Čtvrtníček a Josef Polášek u mě nepatří mezi nudné patrony. Ale sluší jim spíše hraní v divadle nebo jiné komediální kousky. Velká snaha o nezávaznou komedii se opravdu netrefila do mého smyslu pro humor. Nebaví mě sledovat životy ztroskotanců v českých filmech, jelikož ony samotné jsou už tak trochu tvrdý oříšek. Tento film teda rozhodně nebude patřit mezi mé favority na českém bitevním poli filmu. (17.06.2014)

Už dle hereckého obsazení je jisté, že film svým humorem zaujme pouze některého diváka. Bohužel bych řekl, že si to spoustu lidí uvědomuje a nedovedu se zbavit dojmu, že spousta uživatelů snímek prostě shlédla s odhodláním nekompromisně snímek odsoudit a napsat, že se jedná o dno české kinematografie. Když to zjednoduším - stačí si pustit Kinobox nebo jakýkoliv záznam Českého lva a divák ví, do čeho jde. Poslední plavky se prostě odvíjí v duchu tohoto typu humoru. Jak tento druh humoru přiblížit? Ve snímku je spoustu trapných a nevtipných momentů, které mi ovšem svou naivitou a trapností přišly vtipné. Už před projekcí je jasné, že se nebude jednat o geníální dílo, nýbrž o sled krátkých epizod, které jednoduše buď vtipné jsou nebo nejsou. Jak jednoduché. Nesnaží se o nějakou výpověď nebo skryté poselství. Vše závisí na ústřední dvojici Čtvrtníček - Polášek. A že snímek postrádá jakýkoliv nástin děje? To mi nevadí, klidně mě kamenujte, já se totiž pobavím u scény, kdy rybář používá jako návnadu na sumce cizího psa a opakovaný vtípek s probíjející pípou taky není k zahození. Poslední plavky jsou filmem na jedno použití. Docela jsem se bavil:-) (07.01.2008)

S Petrem Čtvrtníčkem, Jiřím Lábusem, Josefem Poláškem a Magdalénou Sidonovou je u vody docela legrace a ta řádka povedených scén Posledních plavek se povedla jen díky nim. Nicméně opravdový film to zkrátka moc nepřipomíná (natožpak dobrou komedii) a čím blíže je konec, tím silnější má divák pocit, že se může stát úplně cokoliv a bude to jedno. (17.07.2016)

Nějak takhle by vypadaly Čelisti, kdyby Spielberg v pětasedmdesátém kouřil hašiš z kartuše od montážní pěny.. Patálie kolem latexového Holdegróna možná měly navodit ospalou letní náladu a člověk se snad mohl i párkrát pousmát (především u Čtvrtníčka, co to trousí o římská CVI), ale zároveň je tam spousta pasáží, co jsou hlušší, než Beethoven na sklonku kariéry, či by mohly z fleku vyučovat trapnost na univerzitě. Dva drobné poznatky. Polášek se ze škatulky s cedulkou „Trotl“ vymaňuje evidentně nerad a hudba Krafta tomu v crazy-komediálních situacích dodává nádech Kusturicy, ale je to asi takový nádech, jako když si při ostravské inverzi pustíte do plic pana Mittala. Přežít se to dá ovšem v klidu - bahnité dno české kinematografie je totiž ještě hloub.. Traduje se, že se nedávno mezi Lábusem a Čtvrtníčkem odehrál tenhle rozhovor: Jirka: „Volal mi Krajňák.“ - Petr: „Krajňák, jo? Čůrák. A co chtěl?“ - Jirka: „Abychom šli podruhé do plavek.“ - Petr: „A cos mu na to řek?“ - Jirka: „Nic.“ - Petr: „Tak tos mu řek dobře.“ (26.03.2013)

Možná, že za určitých okolností se z tohohle dalo něco vytěžit. Líbila se mi krajina i některé detailnější záběry. Hudba hrozná, dialogy plytké. Mrzí mě, že se skuteční páni Herci typu Rudolfa Hrušinského (nebo i Jirka Lábus) zabíjejí v takových sračkách, jako je Ulice nebo třeba tahle ptákovina. Celkově velká slabota, i když Čtvrtníček občas zahlásil slušně. (20.03.2008)