Zelená míle

Další a další minuty rozplétají atmosférické a hluboce lidské dílo, které skrývá kus filmařiny. Zelená míle nikam nespěchá, přepečlivě buduje atmosféru, seznamuje nás s postavami. Hodina je pryč, my jsme se zahřáli a vlastně nás všechno podstatné teprve čeká. Ale to vůbec nevadí. I tak je právě víc než tříhodinová délka tím největším problémem snímku. Když jsme ovšem v tak vybrané společnosti (kameraman Tattersall, skladatel Thomas Newman, herci Hanks, Duncan, Morse, Cromwell, Sinise, Jeter, Rockwell, Pepper a nad nimi mistr Darabont), tolik to nevadí. (07.12.2005)

Nejsem si jistý, že je film skutečně tak předvídatelný, jak se často píše. Každý podvědomě očekává, že to dopadne tak jako ve filmu vždycky a divák je pak následně možná i zklamán, že děj probíhá, tak jak lze vlastně očekávat v životě. A to je na něm právě to nečekaného... :) Jinak pro mě je to nejdojemnější a emocionálně nejsilnější film, co jsem kdy viděl. Vím, že na to tlačí, stejně tomu vždy podlehnu. Jedná se o fantasy, takže je trochu divné, že tu ten žánr není uveden. Ale u Bible taky většinou nebývá žánr fantasy uveden. Johna jsem chápal jako dalšího božího syna. Pokud by tady ony "fantasy" prvky nebyly, Zelená míle by ztratila 90 % ze své síly, dojemnosti i působivosti, jelikož by se jednalo pouze o obyčejného nevinného muže odsouzeného na smrt. (21.07.2005)

Jelikož jsem četl knihu, čekal jsem, že film, jak už to tak bývá, nebude knize sahat ani po kolena. Jak hodně jsem se však mýlil. Darabont vytvořil znovu filmovou perlu z vězeňského prostředí se skvělým Hanksem a Duncanem, který zahrál Johna Coffeyho přesně tak, jak jsem si ho představoval pří čtení knihy. I když jsem věděl, jak Coffey dopadne, film mě tak pohltil, že jsem na knihu úplně zapomněl. (26.08.2009)

Nejsem moc velkým přítelem Shawshanku, ale tahle "druhá vězeňská kingovka" mě vzala. Knihu jsem četl ještě předtím než byla zfilmována, a vůbec se mi nelíbila. Darabont z ní ale vytáhl to podstatné, a přetavil ten materiál do snad nejlepší možné podoby. Všechna čest. Opravdu, po zklamání z knihy, pro mě velice příjemné překvapení! Míval jsem před lety podobné problémy jako Hanksův dozorce (ano, ty s močením), a stejně jako on jsem z nouze vzal podobně hnusnou práci, takže tady jsem byl okamžitě v obraze. Také doba, kdy se Zelená míle odehrává, má v sobě určitou nostalgickou příchuť "starých dobrých časů". A to já můžu. Příběhem jsem se nechal dojmout bez nejmenšího problému, a rád se na tuhle mimořádně povedenou kingovskou adaptaci kdykoliv znovu podívám. (31.05.2007)

Řeknu to na plnou hubu. Z žádnýho filmu se mi nechtělo zvracet a brečet dohromady (když opomenu Děsnej doják, tam měl ale brekot úplně jinej význam). Když posadili jednoho z vězňů na elektrický křeslo a ta svině dozorcká mu nedala na hlavu mokrou houbu, udělalo se hodně špatně. M.C. Duncana mi ale bylo nehorázně líto. V tu chvíli jsem byl rád, že sem v místnosti sám. Takhle klít a křičet scestně na televizi: Vždyť on to neuděla!!" se mi už dlouho nestalo. (29.12.2006)