Zelená míle

až budete bloudit v temnotách, modlete se, aby jste potkali Johna Coffyho. jmenuje se jako kafe, jen se to jinak píše. určitě ho poznáte, protože žádnej jinej obrovskej černoch, který se boji tmy a občas v noci pláče vám z tý tmy nepomůže. možná vám cestou řekne něco jako ,,nešlo to vrátit šéfe", ale vy strach mít nemusíte, pokuď zrovna nejste zlí lidé. možná taky vzpomene na paula edgecomba, jak mu splnil poslední přání a taky jak byl v kině. jen stěmi, kteří mu veřili. myslím, že o posledních slovech, která slyšel s vámi mluvit nebude. stejně by vám poloha 1, poloha 2 , asi nic neřekli. ale když se mu podíváte upřímně do očí, jistě zahlédnete pana Jinglese, tedy naději. pro nás, pro všechny. a až vás vyvede zpět, pronese svojí typickou omluvu ,, teď si potřebuji odpočinout. jsem hrozně utahanej šéfe. jako pes". a vy buďte rádi, že to šlo vrátit! a poděkujte. i za mě. (04.02.2006)

Vlezlý patos, zázraky, popravy, pochcánek Percy... Hodně emocionální film, ať už to znamená cokoli. Hlavní postavy meh, zato takový zkoušeč elektrického křesla ("už to nikdy neudělám, to je jistý"), dozorce jak obrázek Barry Pepper:3, obrázek#2 Gary Sinise, ALE HLAVNĚ Divokej Bill aneb skvostný magor Sam Rockwell zachraňuje ochotu projít si tím martyriem někdy znovu. (15.02.2007)

:::::::::::::::::::::::: Ano. Byl to tento film, co mě poprvé rozbrečel před televizní obrazovkou, a já nevěděl, co s tím mám dělat. Bylo mi i trošku z toho trapně, je-likož mě viděli brečet rodiče a já rázem nevěděl, jak se mám před nimi zachovat, protože si o mě vždy mysleli, že jsem velký tvrďák. Z prvu si mysleli, že to myslím sarkasticky a že zesměšnuji tu krásnou a hlavně velmi smutnou, dojemnou scénu, když se "peče" John Coffey (čte se kofi, ale píše se jinak ,-D) na elektrickém křesle, ale bohužel tomu opravdu tak nebylo. Velký tvrďák "TheMaker", se před svými rodiči rozplakal jako miminko, a jak jsem psal už výše, najednou nevěděl co s tím ! :-00. Zvedl jsem zadek ze sedačky a dobelhal jsem se do svého pokoje. Tam jsem si lehl na svou postel a zavřel oči. Ješte jednou jsem si přemítl celý film, hlavně ty nejsilnější momenty. Pak jsem usnul. Druhý den jsem se probudil něco kolem 13. hodiny. Vstal jsem z postele a šel na WCéčko, spláchnul jsem (jako kažý den ,-D) a šel k zrcadlu. Pomalu, ale jistě jsem se podíval na svou unavenou tvář. Dlohu jsem se díval do svých očí, než jsem to celé pochopil. Ano. Ano. Ano. Tohle je ten film. Tohle je ten nejsilnější film na světě ! Prosím. Prosím. Chtěl bych alespoň na mallilinkatičkou chvíli projít se po Zelené míli ! :::::::::::::::::::::::::::: (08.05.2009)

85% - Poslední věta filmu by se dala ironicky dát do souvislosti s více, než tříhodinovou délkou tohoto díla. Konec legrace… Zelená míle je velice působivá podívaná s ohromujícími hereckými výkony, pěknou atmosferickou hudbou Thomase Newmana, a režisér Darabont prostě umí dělat emotivně silné filmy. Na pět hvězdiček tento krásný film nedosáhl z jediného důvodu: Konec nezvládl vysoko nasazenou laťku. Měl překvapivě bagatelizující a jednoduchou pointu. Uznávám, že se může jednat o vadu Kingovy předlohy, kterou jsem nečetl, ale scénář je holt součást filmu. Po celý film mi totiž vrtaly hlavou zajímavé otázky spojené s dějem a hlavními postavami, a místo toho, aby mi jeho konec dal prostor nad nimi přemýšlet, pokusil se mi na ně odpovědět kýčem. (31.12.2006)

Paul je citlivým dozorcem ve věznici,odkud zločinci chodí na smrt. Jeho životem pohne vězeň John,který údajně zabil dvě děti.Vypadá jako nelítostný hromotluk,ale ve skutečnosti je to čistá duše.Nelze uvěřit,že by zabil nevinné mladé dívenky a zasloužil si trest smrti...Krásný dojemný film se smutným koncem,který dostane snad každého.A především také psí oči M.C.Duncana.Je to určitě nadprůměrný film,ale u mě to je "jen"za lepší 3*. (27.11.2011)