Ve znamení Tyrkysové hory

Nějak jsem to nepobral. Velmi příjemný byl narativní rámec, který se snažil vyhnout konvenční přímočarosti. Dalším plusem byla bezesporu mongolská krajina. Toť asi vše. Herecké postavy a výkony? Schématické a nicneříkající. Děj byl nezajímavý a chvílemi vysloveně nudil. To co je pozoruhodné je fakt, že takovéto práce čeští inženýři skutečně podnikali. Proč, ale autoři utopili snímek v takové kaši neutrality a zpackaného dabingu netuším. Nedá se ani říct, že je snímek tendenční. Plán zde není nadevše a strana není zákon. Individualismus je zde zdůrazňován jako silný prvek a přesto, vůbec to nefunguje. (14.07.2014)

Českí geológovia v Mongolsku, pokúšajúci sa nájsť farebné kovy kombináciou vedeckých postupov s ľudovou slovesnosťou. Na jednu stranu si pozvoľnou cestou koňmo užívajú prírodné scenérie u nás nevídané, na druhú stranu kancelárske vedenie prostredníctvom súdruha Větrovca tlačí na výsledky. "Já už dělal v Lýbii a v Íránu, ale nikdo mě nikdy nehlídal!" Stepou a horami podporený dobrodružný individualizmus nakoniec vyhrá nad suchopárnym dodržiavaním vedeckých pravidiel a prinesie výsledky. Nad jednoduchým príbehom dominuje vizuálna zložka, či už malebné zábery prírodné alebo tie na rozrastajúce sa panelákové sídliská Ulanbátaru, kde sa špacírujúci obyvatelia snažia parazólmi redukovať osmahlosť pleti. Zložku humornú zabezpečujú pivozásobné výjazdy súdružky Budínovej na ambasádu, škodovka v mongolských uliciach a pády do vody. Takže nejaký extra filmový zážitok sa nekoná, ale za pozretie zo zvedavosti táto kuriozitka stojí. Za tri stretnutia s Arkadijom "pajédem v mjéste" Ivanovičom. "Uvědomte si prosím, že to není jenom věc naše nebo mongolské strany, ale celé RVHP!"  (31.03.2024)

Film je hmatatelným důkazem, že se dá natočit 84 minut naprosto o ničem. Prakticky nulový děj se nekonečně vleče. Občasné dialogy jsou prokládány nekonečným putováním odnikud nikam. Buď Československo do Mongolska dodávalo i telefonní přístroje a elektrické vypínače anebo byly záběry natočeny v Československu a na Mongolsko si jen hrají. (05.07.2014)

Pravda je, že se toho ve filmu moc neděje. Spíž než dobrodružný je film cestopisný. A vystupuje tam i několik českých herců, kteři si udělali výlet do dalekého Mongolska. Příroda tam vypadá nádherně. A Slávka Budínová se tam konečně asi v 52 letech vdala za režiséra filmu Ivo Nováka. No a nakonec musím pochválit záběr na legendární Škodu 120, jak ujíždí bez řidiče ullanbátarskou ulicí. V tom je něco magicky krásného... :-)))) (06.11.2010)

Další koprodukční sedmdesátková "lahůdka", vyrobená ve stylu přijedeme tam a něco už tam natočíme. V okamžicích, kdy kamera krouží po jistě nádherné mongolské přírodě se film ještě dá tak tak vydržet. Pokud se ale přesuneme do Ulánu (jak zde familiérně nazývají hl. město Mongolska) a zejména do interiérů, začíná to pravé peklo. Především dialogy s. Větrovce s Mongoly jsou hodně za hranicí snesitelnosti. Otřesný zážitek, který můžu doporučit pouze těm největším masochistům nebo členům klubu česko-mongolského přátelství. (13.12.2010)