Wanted

Bekmambetov pokračuje v Hollywoodu tam, kde to v Rusku zabalil. Dějové ‚nic‘ jenom láskyplně zabalil do nařvaného vizuálního obalu, kde místo stuhy použil áčková herecká esa. Morgan mentoruje na setrvačník (nemyšleno zle), Angelina po dlouhé době opět svůdně špulí rty a James směle ukazuje vstupenku do klubu herecké elity své generace. Té anarchie jsem tam zas až tolik nepochytil (zajímal by mě komiks) a to poměřování sil s Matrixem mi od některých taky přijde docela scestné. Přesto rozhodně palce nahoru s tím, že jedno DVD by měl obdržet i Len Wiseman, aby viděl, jak se točí ‚over the top‘ akce, aniž by to zákonitě muselo vypadat hloupě. 4 a ½. (10.08.2008)

Wanted posouvá hranice akčních scén (nikoliv akčního filmu) o řád výše. Akce, kamera to je o co tu jde ... naprostá špička a bomba. Plus perfektní nápady, vtip (z klávesnice jsem nechápal), perfektní vývoj hlavního hrdiny, prostě bomba v oblasti oddechových akčňáků moderní doby. Bohužel herectví, které (ne)předvedla jak Angelina, tak Morgan Freeman je až překvapivě prkenné a slabé, ale prostě jim to odpustím. V kině jako celek opravdu špička. (25.08.2008)

I přes vůbec ne hloupý nápad, který se skrývá v ústřední zápletce, je to právě scénář, který je zřejmě nejslabším místem celého filmu. Jen si to považte, tajemné bratrstvo odpravující s důvěrou pro nepoznané Vyšší Dobro naprosto neznámé lidi. Pro vlastní rozum tu není místo, pochyby jsou hřích, slepá víra v tkalcovský stav je nejvyšší ctnost. Vnímate tu podobu, byť vzdálenou, se Svatou inkvizicí či asasíny Starce z Hory? Maximálně se tkalcovské ctnosti koncentrují v postavě Fox (Angelina Jolie) a tak bych, pravda zpětně, očekával, že Wesley, náš hlavní hrdina, bude protipólem plným pochyb a váhání. Žel i jeho pochyby hned v zápětí odvalí příběh Fox, ač by si snadno mohl říct: "Ále, jedna Prsa povídala..." Takový tam byl potenciál jít do hloubky a nakopnout k přemýšlení. Nu což, Wanted byl přeci natočen jako akční film, ne jako podobenství o víře... Tak jak to tedy s tou akcí je? Vizuálně nápaditě a působivě, rychle, strhujícně, fantasycky magicky... zvláště v počátku a na konci. Prostředek je však poněkud hluchý: výcvikové sekvence s postupně se zlepšujícím cvičencem, který konečně stane na roveň svým učitelům jsou už okoukané, zde snad i odkoukané. Stejně jako proměna Wesleyho z nulovatosti k aroganci pramenící z jeho nově nabyté moci, jež je nám filmem překvapivě vnucována jako nově nabyté sebevědomí, což je změna (prý) skrz naskr pozitivní. Přiznám se k vnímání, že ona změna v sobě přeci jen možná nějakou hloubku skrývá, žel se mi její zpracování tak nějak hnusí - právě pro svůj apel na diváka: "Dělejte to také tak, tak je to dobře.". Ostatně Wesley je pro mně osobně vůbec figura velmi nesympatická, od vzhledu přes hlas až k povaze, figura po hříchu plochá, což je kvalita vlastní i jeho soupeřům a souputníkům... Ale co, tu akci jsem si vcelku užil a být jí film plnější, jistě bych hodnotil lépe, dokonce snad i o dost. Slabší ***. BTW - V 68. minutě lze na nápisech zjistiti, že Američané si neumí nainstalovat do kompu české fonty. (04.02.2009)

Čím je Wanted zajímavý? Je zajímavý tím, že přestože jde lineárně z bodu A do bodu B, nabízí několikeré čtení. 1, Scenáristické čtení: McAvoy totiž není jen onen profláknutý symbol nudného života. McAvoy zde zastupuje samotného scénáristu (autora komiksu), který napsal film v podobné kancelářské kóji, i jemu zahýbala holka, i on vedl totálně loserovskou a všední existenci. A skrze scénář to všem natřel. Je to čisté autorství. 2, Politické čtení: Politicky jde Wanted z neo-konzervativních hodnot k liberalitě, ovšem nepokračuje k anarchii, ale naopak zpět k fašismu. Hrdina se sice těsně před koncem filmu dotýká Frankfurtské školy Nové levice, kdy odmítá jakoukoliv moc (protože na levici a pravici nezáleží, moc jako moc, establishment jako establishment), ale v závěru se vrací k extrémní pravici, protože McAvoy je v jistých scénách bezprecedentním záporákem, sic filmem líčen jako klaďas. 3, Sociologické čtení: Wanted je filmem o typické frustrovanosti a klidně by mohl skončit jako evropský art. Jenže hollywoodská stylizovanost ho povýšila a „evropské“ hrdiny zasadila do fiktivního světa, rozpustila je v něm a nakonec jim dovolila, aby ho ovládli. Můžeme mluvit o tendenci „supermanů z lidu", viz třeba Neo, Kulhánkův Noční klub, Michael Angarano ze Zakázaného království nebo Shia z Transformerů. 4, Ideologické čtení: McAvoy jako Nietzscheho nadčlověk nám říká něco ve stylu: Vemte osud do svých rukou, přičemž neustále rozbíjená zrcadla značí ono rozhraní mezi společností a geny. Ideologické vyznění a poselství filmu je tedy dost problematické a nelze ho brát na lehkou váhu. 5, Sémantické čtení: Spoilerovský zvrat Wanted dovoluje číst všechny znaky před tímto zvratem jinak, dovoluje na ně přikládat druhou (a tentokráte správnou) kódovou mřížku. A i to je důvod, proč Wanted, byť hollywoodsky čitelný spektákl, dovoluje, ba dokonce vyžaduje, dvojité zhlédnutí. 6, Etické čtení: Zatímco mrav či obyčej dovoluje rozlišit, kdo je vychovaný a kdo nevychovaný, v morálce už jde o rozlišení vážnější, totiž individuální: co je správné a co je špatné. Mrav vyžaduje, abych něco dělal nebo nedělal, ale neptá se proč. V morálce se tomuto rozlišení vyhnout nelze. Proto i McAvoy musí řešit, zda má právo zabíjet. 7, Noetické čtení: Neboli filozofie poznání, tedy zjištění a nahlédnutí pravého stavu věcí. Ovšem spíše než otázku apriorního rozumu a aposteriorní zkušenosti („zahýbající kulky") tematizuje film skryté hranice člověka. ____ P:S. Hlavní kameraman pracoval na MI3, Mizerové, Bourne, Piráti z Karibiku a v prvé řadě on dokázal zachránit nižší rozpočet. ____ P:S.S. Předloha od Marka Millara je mnohem komiksovější, drsnější, motherfuckerovější a obsáhlejší než film, který celou řadu věcí změnil a pominul. Doporučuji ji. (31.07.2008)

Wanted je jako obří lesklá bublina, která poutá pozornost a funguje jako pouťová atrakce, jenže její životnost je strašně krátká a nezůstává po ní nic hodnotného. Efektní akční scény nemůžou zastřít, že myšlenkově je film strašně plytký a nevytváří žádný funkční fantasy svět, který by diváka pohltil. O to víc pak vyniknou hlouposti typu zahýbajících kulek nebo superzabijáků skákajících z jednoho mrakodrapu na druhý. Ne, že by se v současné kinematografii zejména to druhé v hojné míře nevyskytovalo, ale tady je všechno podřízené vizuálu a akci, takže ve výsledku se to u mě míjí účinkem. Celkový dojem: 15 %. Je to přesně ten druh akčního filmu, který mě velkým obloukem míjí a v praxi spíš vadí, protože obrovské množství energie a finančních prostředků by se dalo ve filmové branži využít smysluplněji... (25.03.2011)