Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve bratrův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (288)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Česká tvorba 90. rokov aspoň na tej vyššej úrovni, kde sa rozdávali České lvi, bola až nezdravo akademická. Všichni moji blízcí sú tak nalešteným dokonalým filmom, až sa im nedá veriť. Postavy sú skôr konštruktami na odriekavanie dialógov, ktoré k tématike neprinášajú nič nové. Výnimkou je Bartoška, kde scenár ide viac do hĺbky a bude to aj hercovou zásluhou. Určite je moja kritika zapríčinená aj tým, že od premiéry ubehlo 17 rokov a odvtedy sme o téme videli ďalšie množstvo filmov. V 90. rokoch na našom území tento film síce právom zarezonoval, ale prihliadať k tomu pri hodnotení už nedokážem. Hrajú tu skoro všetci naši dôležití herci, lebo mali pocit, že sa točí veľké umenie. Ani v castingu tak necítiť túžbu po nejakej inovácii. Film mal ale nakoniec na mňa emotívny dopad, vrchovatou mierou je to ale zapríčinené záverečným doku-príspevkom. ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Popis idylického života rozvětvené židovské rodiny sice nemusí úplně zaujmout (a malilinko nudí), ale poslední třetina filmu zážitek bohatě znásobí a závěrečná dokumentární pětiminutovka mě až dohnala k slzám. Pan Winton byl zkrátka kabrňák a Mináčovi budiž ke cti, že se tomuto opravdovému hrdinovi ve svých dílech tolik věnuje. Výborní Bartoška, Abrhám a Labuda. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Dovolím si odcitovat Gudaulinův komentář: "...protože Všichni moji blízcí spadají do kategorie pietních snímků určených primárně k odvysílání v televizi při příležitosti příslušných výročí." Něco tak výstižného již prakticky nelze doplnit. Jen tolik, že i přes tu pietnost jde o docela civilně pojatý film, který se nesnaží citovými výlevy dohánět k slzám podle hollywoodského vzoru, přestože téma k tomu jednoznačně vybízí. Zmínku si zasloží to, že jde o jeden z mála porevolučních filmů, kde naše herecká elita dostala příležitost k charakternímu herectví. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

V tuhle chvíli, když píšu komentář, nevím, jestli dát silné tři nebo slabé čtyři. Ten film je dobře natočený, jenže vyprávění příběhu je takové zvláštní. Celkem dlouho trvá, než přijde nějaký zvrat, Nicholas Winton ve většině filmu není ani zmíněný a první polovina filmu je vyprávěná poněkud zdlouhavě. Závěr dost silný, ale pro mě musí být nějak zajímavé i to před tím, jako tomu bylo ve Spalovači mrtvol. Je fajn, že se to ze začátku snažil Mináč občas odlehčit, protože tam ještě nešlo do tuhého. A zatímco první polovina je strašně v pohodě a fajn, druhá polovina je zase depresivní. Zmatek žánrů. Někteří herci dobří, jiní přehrávají. Takže nakonec dávám silné tři. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (19)

  • U všech záběrů na pražském Hlavním nádraží si je možné všimnout novodobého trakčního vedení, které vzhledem k ději filmu nedává smysl. Nádraží sice bylo elektrifikováno v průběhu 20. a 30. let 20. století, ale jeho vzhled musel být zcela jiný. (tommahol)
  • Výchozím momentem filmu byl příběh Nicholase Wintona, který jako třicetiletý makléř přijel v roce 1938 do Prahy a v roce 1939 za neuvěřitelných okolností zorganizoval několik vlakových transportů židovských dětí do ciziny. Jeho stěží docenitelný čin však vyšel najevo až po téměř padesáti letech. (Taninaca)
  • Cena publika na Washingtonském festivalu židovského filmu (2000). (džanik)

Reklama

Reklama