Útěk do divočiny

Dlouhý a příjemný pohled do nitra jednoho muže, který měl více odvahy a důvěry v sebe sama než jsem kdy viděl. Sean Penn si vybral velmi zajímavou látku, které vtiskl svůj rukopis působivými záběry a odpovídající atmosférou, která působí velmi věrohodně. Výběr Emile Hirsche, vycházející hvězdy, byl mistrovský tah, protože on nejen díky své zajímavosti pro kameru a diváka (nevím, jak to jinak říct:)) utáhne s přehledem celý film. Příběh má velkou sílu a hloubku, která možná není na první pohled zřejmá, ale je tam. Pár okamžiků působí až naivně, jak je mohl někdo uskutečnit tak jednoduše, ale to si uvědomíte, až budete na film myslet s menším odstupem a všechny krásné dojmy z vás aspoň lehce opadnou. Osobně jsem neočekával takový konec, možná jsem se ho spíše obával, ale musím smeknout za to, jak dokázal Sean Penn převést na plátno příběh jednoho útěku, o kterém možná sní mnoho lidí a nikdy ho neuskuteční... (11.07.2008)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $18,354,356║Tržby Celosvetovo $56,255,142║Tržby za predaj DVD v USA $15,040,188 //počet predaných kusov 779,449║ Krásny film bez umelých prifarbení o putovaní prírodou a o boji za rozumnú myšlienku nad tým aký je svet ľudí nespravodlivý, rýchly, nevďačný, nesúdržný,... /85%/ (06.11.2008)

Láska k přírodě a ke knihám není nejlepším předpokladem ke sledování tohoto pseudoherojského příběhu. Kde měla být prostá lyrika, je těžký patos, kde mělo být dojetí, ční kýč, kde měl být respekt k přírodě, je pár šouravých kroků kolem zrezivělého autobusu, kde moudrost, pár vytržených citátů, kde psychologická sonda, tam přeludy duševně nemocného člověka. Pennovo flagelanství a chabá konstrukce hlavního hrdiny ve mně bohužel přebilo i místy intenzivní roadshow. 50% si zaslouží vedlejší postavy, na nichž film stojí, hudba a několikero scenérií. Nikoli příběh a jeho vyprávění, které mi svou hloupostí připomíná Pláž. Nikoli Christopher McCandless, jehož příběh z jiného úhlu si můžete přečíst zde: http://nmge.gmu.edu/textandcommunity/2006/Peter_Christian_Response.pdf P.S. Z nadšeného přijetí by měl Don Quijote nepochybně radost. (31.03.2008)

S odstupem jistě jeden ze zásadních filmů své dekády. Silný, poetický příběh odpoutání se od bullshitů domova, kariéry a civilizace směrem k absolutní osobní svobodě a terapii v přírodě, Hirsch v životní roli, Eddie Vedder a jeho srdceryvný soundtrack. Vidím to tak, že si pustím zase za dalších 15 let :) (14.08.2020)

Seane, já smekám. Mistrovské dílo. Námět založen na skutečném příběhu, neuvěřitelná a ohromující režie, kamera a výprava, překrásné záběry s citem pro detail, podmanivá hudba Eddie Veddera a excelentní herecké výkony. Pro mě především Emile Hirsch, Jena Malone a malá, ale příjemná a krásná rolička Kristen Stewart. Při Útěku do divočiny jsem pocítila tu neskonalou volnost, nezkrotnost a nádheru přírody. Její dálky, vůni a možnosti. V ní můžeme být, kým chceme. Volní a nespoutaní, pod nekončícím nebem, mezi stromy a průzračnou vodou, uprostřed klidu a ticha krásy. Dokonale výmluvná je pro mě scéna, v níž se "Supertramp" ocitne ve velkoměstě a zadívá se na vysoké mrakodrapy. Kolem něj proudí davy lidí a nekončící chaos. Dokonale vykreslený kontrast mezi čistou přírodou a špinavým, tíživým, uspěchaným a hlučným městem, které dokáže tak snadno "sežrat" opravdové hodnoty. Zároveň jsem vnímala tu její nezměrnou zranitelnost vůči "technickému", materialisticky skomírajícímu světu a také moci a krutosti lidí. Závěr filmu je zakončen s úctou ke Chrisi McCandlessovi. Vždyť on to přece dokázal. Dokázal žít a přežívat v divočině. Zvládl to a splnil si sen. Teď už může s naplněným srdcem a duší jít... (31.03.2011)