Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Tak po přečtení zdejších názorů jsem částečně na pochybách. Práce s loutkami mi osobně nepřišla bůhvíjak parádní, příběh je řidší, než vzduch a záporák, v podobě Jirky Lábuse takový prapodivný. Nehledě na jeho hlášky, které kolikrát mi příjdou, ne moc vhodné pro děti. A odtud i pramení mnoho mých výtek. Snímek "Na půdě", jakoby měl problém s tím, kam se zařadit. Má mnoho prvků typických pro děti, ale na druhou stranu i několik prvků, co pochopí jen dospělí. U Pixarovek jsme na to zvyklí a sedí to u nich jako ***** na hrnec, ale v tomto případě mi tato forma tolik nesedí. Nebo jsem byl možná ve špatném rozpoložení, ale za sebe říkám: NE. (26.12.2009)

Jiří Barta se v minulosti zabýval prakticky výhradně autorskou tvorbou pro dospělé a v případě svého nejnovějšího projektu sáhl k žánru pohádky vlastně z nouze, když není možné získat finance na ryze artovou animovanou tvorbu pro dospělé publikum. Jenže i tak své původní představy o animovaném filmu vtiskl do svého filmu, takže vzniklo něco, co se snad nejvíce podobá Švankmajerovu snímku Něco z Alenky. Poetická podívaná, která je na hony vzdálená běžným rodinným snímkům, které v současnosti chrlí světové společnosti typu Pixar nebo Walt Disney. Děj není podstatný a dá se shrnout do několika řádků, důležitá je atmosféra filmu a zejména jeho výtvarné řešení. Prostor je zaplněn obrovským množstvím předmětů, které lze nalézt na dávno opuštěné půdě, a ty předměty díky režisérovi a animátorům ožívají a vytvářejí bizarní svět, který je ve výsledku přitažlivější pro dospělého diváka než pro malé dítě. Zužovat film Na půdě na žánr pohádky je zavádějící. V kině jsem si všiml, že si ten film vážně vychutná spíš rodič než jeho potomek, byť hlavní hrdinkou je dětská panenka. Při prvním shlédnutí jsem si ani nedokázal vychutnat všechny ty výtvarné detaily a filmařské nápady. Je to typ filmu, který si nejvíc vychutná fajnšmekr animované tvoby, film, který patří do špičky současné tvorby a má šanci zabodovat na některém festivalu. Je jen škoda, že se nepodařilo najít dostatek financí, aby se natočilo i zbývajících 20 minut filmu podle původního Bartova záměru. Barta do svého filmu navíc zabudoval i linii politické satiry, jeho vládce Říše Zla je vlastně taková zapomenutá busta totalitního státníka, který k ovládání svých poddaných používá praktiky typické pro autoritářské státy. Rozkošné jsou např. vládcovy rozhlasové projevy a slovník, který používá. Celkový dojem: 95 %. (06.03.2009)

Krásný skromný animáč, spadající do skupiny "dětských filmů", které si užije stejně dítě jako dospělý, třeba proto, že v něm najde spoustu artefaktů z vlastního dětství před lety, staré věci, které ještě na té půdě kdekdo má, nebo pro vtípky, které ocení i starší. Kouzelné spojení s kreslenou animací nebo animace proudu vody. Ovšem asi tak pět minut po skončení filmu jsem jej zase vypustila z paměti. (04.08.2009)

Neviem, či sa to deťom páčilo, ale mne ta vizáž figúrok prišla nesympatická. Stop-motion technika nie je vôbec zlá, ale ani ničím nová či jedinečná. A príbeh je trochu kopírkou Toy Story...o záchrane hračiek vo svete hračiek, ani ten koniec sa nevydaril. Celkovo to na mňa pôsobilo, ako keby to bolo bohužiaľ urobené o 30 rokov skôr. Hodnotenie: 45% (30.08.2013)

Lepší tři hvězdičky za skvělou animaci a úžasný závan "starých dobrých česk(oslovensk)ých animátorských časů". Zlaté české ručičky, ale nedokáží zakrýt neuvěřitelně plytkou zápletku (lehký odvar z Toy Story..) a nevyváženou dramaturgii příběhu, kdy mnohé motivy jsou jen naznačené a záhy opuštěné, některé zásdní věci pak už vůbec zůstávají zcela nevysvětlené (co to sakra bylo s těmi dvojnicemi??!!). Navíc si říkám, že vlastně nevím, pro jakou cílovou skupinu je film určen, protože rodiče se budou nudit, větší děti ušklíbat a ty menší pravděpodobně místy dost bát (soudím podle malého skučícího chlapečka v řadě přede mnou,s kterým musel tatínek asi v polovině projekce odejít ze sálu...). Jinak ale opravdu solidní kousek v současném českém filmu! Mohl být lepší. (btw, nechápu, kde se bere údaj o 90 minutách; snímek nemá více než osmdesát čistého času) (05.03.2009)