Setkání v Praze

Christopher ( Mads Mikkelsen ) přilétá se svou ženou Majou ( Stine Stengade ) do Prahy, rozloučit se se svým otcem ( kterého od svých 12- ti resp. 15-ti let neviděl ), vyřídit pozůstalosti a převést jeho tělo s rakví do rodinné hrobky v Dánsku. Přitom se začíná krůček po krůčku odkrývat dávná minulost a paralelně s tím jsme svědky hroutícího se vztahu mezi Christopherem a Majou. Přiznávám, že tento evropský ( dánský ) pohled na toto téma je mi nesmírně blízký. Nejsme svědky žádného útočení na divákovi city či laciného sentimentu. Setkání v Praze to je " pouze " citlivě převyprávěný příběh syna ( jehož opustil v dětství otec ) a bilancování vztahu dvou partnerů, kteří se ( možná ) stále milují, ale spíše již pouze zraňují. Ten roztříštění vztah jednoduše již nelze " slepit " dohromady. Oba si to víceméně uvědomují , pouze přiznat si to je těžké. Na výsledné podobě snímku mají bezesporu lví podíl oba hlavní představitelé ( naprosto přirozené, nenucené, civilní herecké výkony ), volně plynoucí režie a přiznávám, že na mě zapůsobila i ta melancholická atmosféra prostupující celým snímkem. V neposlední řadě musím říct, že to putování uličkami a místami Prahy ( kde se více či méně běžně pohybuju ) má rozhodně své kouzlo. Mezi nejsilnější momenty snímku bezesporu patří poslouchání kazety, kde se otec loučí se synem ( věcné, ale výstižné ), či následný rozhovor mezi Christopherem a Alenou ( Jana Plodková ). Ano, ten 12-ti letý chlapec se skutečně vždy bude obviňovat z toho, že je otec opustil, ať už důvody byly jakékoliv. Třetím hodně silným momentem je potom popis Maji, co cítí ve vyhasínajícím vztahu. Co říci závěrem? Ty mnohými již zmiňované narážky na Čechy si tvůrci jistě mohli odpustit, na druhou stranu buďme rádi, že si nás nevzali do parády Eli Roth či Jeff Schaffer. Chudáci Slováci by mohli vyprávět. Oproti nim vycházíme jako hodně inteligentní národ :o) Především ALE, o tom tento snímek rozhodně není a v neposlední řadě, kamera Jorgena Johanssona volně těkající po pražských uličkách a zákoutích, udělala Praze reklamu jako málokterý český snímek či cestovka. 85% (30.10.2010)

Po shlédnutí fakt nevím, co si o tomhle filmu myslet. Hlavně teda vidím západní, tentokrát Dánský pohled na zem východního bloku a její hlavní město. Režisér se Prahu snažil natočit opravdu hezky a docela se mu to podařilo, ale pár scén jsem fakt nedokázal jako rodilý Čech pochopit, a to třeba pravdu o nás, že je zvykem chodit se koukat na mrtvolu před vložením do rakve? Nebo že do krematoria chodíme zásadně oknem, protože většinou jsou hlavní dveře zavřené, dále je tu pravda, že v restauracích se klasický guláš podává pouze v úterý a že si při objednání čehokoliv pitného dočkáte vždy jen piva. A to je asi tak všechno, jinak se to docela dalo snýst. Čekal jsem i horší věci. Furt to nebyla cikánská Bratislava natočená u nás, co se týče třeba Hostelu. Tenhle příběh alespoň dokázal zaujmout a i když si asi cizinec neřekne, fuj tam je to hnusný, po shlédnutí tohodle filmu si spíš řekne, tyjo to je divnej národ a sklapne, protože jinak tu vlastně ani představováni nejsme. Ale popravdě to furt zachraňují ty pěkné obrázky Prahy, které rozhodně neuškodí.Myslím, a bál jsem se toho, že by to mohlo dopadnou i hůře, a nakonec nedopadlo, což mě docela i těší. (07.07.2009)

V samotném scénáři síla není(absolutně neoriginální), pražské exteriéry jsou natočeny s úctou a grácií, česká povaha už ostrouhala poněkud více, ale budiž, pohled západního diváka už asi nikdy nebude jiný. Hnacím motorem celého filmu je však perfektní herectví Madse Mikkelsena (on hraje i pohledem!) a paradoxně ještě více můžeme vidět jak je skvělý vedle nevýrazné (a dle mého mínění špatné) herečky Stine Stengade. Bál jsem se, aby nám neudělali ostudu čeští herci, ale naštěstí se tak nestalo. Bořivoj Navrátil byl perfektní (i po boku Madse) a spolu se stejně výtečnou Janou Plodkovou dostali ve filmu nezvykle velký prostor (narozdíl od ostatních zahraničních filmů, kde hrají české hvězdy pouze jednovětné štěky, někdy ani to ne). Tři je málo, čtyři moc - ale vzhledem k velmi nízkému procentuálnímu hodnocení dávám dnes za čtyři. (22.01.2014)

Hořké romantické drama z mrazivého Dánska, které je situované do naší metropole, má své klady i zápory, a v celku jde o tuctovou vztahovou záležitost zabývající se partnerskou krizí mezi dvěma lidmi. Během filmu se nedalo nepostřehnout několik ošklivých narážek na Prahu - viz okno místo dveří, guláš v úterý, pivo místo kávy atd. Naši tuzemští herci zrovna nereprezentovali naší vlast v tom nejlepším světle, a ještě že Plodková nemluvila až zas tolik anglicky. Zkrátka průměrný film, ve kterém je pár dobrých peripetií a záběrů na Prahu, ale z hlavy vyšumí pár hodin po zhlédnutí. (14.07.2011)

Ještě nikdy mi Madse nebylo tak líto! Zpočátku poměrně slibně se rozvíjející děj s jednoduchým, ale příjemným hudebním podkladem, celkem obstojnou atmosférou a pěknými záběry známých pražských lokalit se pomalu přetavuje v nepříliš hodnotný výtvor se střídavě slušným, klišovitým a příšerným scénářem a párkrát se dokonce zvrhne v tak trapně nemístnou polofrašku, až se tomu skoro ani nechce věřit (právníkovo "vyznání", zpívání v baru,...). Navíc Navrátil se do své role naprosto neuvěřitelně nehodí! A chudák Mads táhne celý tenhle podivně nevyrovnaný snímek úplně sám, přičemž působí podobně jako výstavní bejk, za kterýho zapřáhli valník hnoje. Takže právě a pouze díky jako vždy výbornému Madsovi ze zpočátku zamýšlených 4* neklesnu ještě níž. Každopádně hrozná škoda. (22.04.2008)