Cesta

Kde jen mám začít? Podle mého skromného názoru má Cesta náběh na velice kvalitní film, ale bohužel se někde něco zvrtlo. Tíživá postapokalyptická atmosféra ztvárněná v několika odstínech šedi a zahalená strachem z neznáma a nejistoty, která jim daná situace nabízí, mě nutila se krčit pod peřinou a zhluboka dýchat. Pomalu ale jistě jsem začala chápat, že takovýto svět začne lidi měnit, ale hlavně dělit na dvě skupiny – kořist vs. predátor. A nejenže Vám z tohoto faktu začne být zle, nutí Vás přemýšlet, do které skupiny byste se zařadili Vy. Kromě celého surového začátku začnete litovat hlavní hrdiny, hlavně syna, z toho důvodu, že nepoznal nic jiného. Celé jeho dětství spočívá ve hře na schovávanou a kruté reality show „Kdo přežije“! Jenže celý tenhle skvělý začátek má jeden velký problém, a to je právě ta zmiňovaná Cesta. Jste sice smíření stejně jako hlavní postavy, že cesta nebude skýtat žádný východisko, ale doufáte, že při putování dostanete to, po čem toužíte. A nějak si nejsem jistá, jestli toho dosáhli hrdinové, divák určitě ne. Bohužel stále bojuji s názorem, zda je výhodou či záporem, že film nemá žádné vysvětlení a je jen na Vás, jak se k tématu postavíte. A samozřejmě největším mínusem filmu je konec (jestli se tomu dá říkat konec). SPOILER Když pominu smrt Vigga, kterou jsem opět nepochopila, bohužel nejsem lékař a nevím co všechno stačí k tomu, aby Vás tenhle svět zabil, tak mě dozajista naštval ten happy end? Sice pro chlapce nenašel svět plný jídla, ale zajistil mu novou rodinu a naději, hurá!! Kousek mého asi zlého já stále doufalo, že ta poslední kulka bude použita. A tak teď bohužel nemůžu použít připravovanou závěrečnou větu: „Viggo měl jsi poslechnout svou ženu a skončit to hned na začátku, svět Vás stejně dostal!“ KONEC SPOILERU Nemůžu si pomoc, ale film slibující nezapomenutelný zážitek se ztratil někde v půlce cesty. (06.05.2010)

Neuvěřitelně atmosférický snímek. Film začne a hned se dostáváme do víru všelijakých událostí. Budování napětí, atmosféry a vztah otce se synem - to jsou stěžejní body tohoto skvělého filmu. I když, pár věcí mě na tomto trochu naštvaly. SPOILERY! Kdybych si nepřečetl obsah (který by se měl aktualizovat, mimochodem) tak bych pořád nevěděl, co se vlastně stalo, protože ve filmu to není ani jednou zmíněno. Na jednu stranu je to takhle dobře - divák si může tvořit vlastní teorie a není mu nic vnucováno, na druhou ovšem je celkem blbé, když celý film čekáte na vysvětlení, nebo alespoň na drobný náznak, a ono nic. Taky mi přišla natahována smrt Vigga, ale to je jen taková drobnost, filmu to nijak výrazně neubližuje. Konec SPOILERŮ. Pokud chcete jít na film, tak vám ho můžu doporučit všemi deseti, o tom žádná. Ale připravte se na hodně depresivní film, těžkou atmosféru a na fakt, že se nemusí vše vysvětlit. A i když jsem ve spoilerech uvedl, že se mi pár věcí nelíbilo, křivdil bych tomuto filmu a lhal bych sám sobě, kdybych tu nedal absolutorium. P. S. Myslím, že je zde film dost podceněn (ostatně na IMDb to má 7,7/10 při 16 000 hlasech). (28.02.2010)

Postapokalyptický snímek nejvyšší kvality, nasáklý tou nejponuřejší atmosférou a zabalený v temné šedi z výparů umírající planety. Nevíme přesně proč, nevíme jak, ale na tom nezáleží. To na čem záleží je přežití. Najíst se a nenechat sníst sebe. Viggo Mortensen podává strhující výkon a jeho malý sekundat Kodi Smit-McPhee ho skvěle doplňuje. Tihle dva, pod pevným režisérským vedením Johna Hillcoata, strkají filmový vozík vpřed pomalým a přemýšlivým tempem k závěru, který není nijak strhující avšak poměrně logický. Takhle nějak by to vypadalo. (19.03.2010)

V mezích možností citlivá a adekvátní adaptace novely Cormaca McCarthyho. Pravdou je, že to, co v předloze odkazovalo kamsi do nepostižitelných výšin "božství", "soucitu" a "humanity" se ve filmu logicky drží bláta a prachu. Ale podle mého to o moc lépe a syrověji natočit nešlo – pouze větší sevřenost by nepochybně nezaškodila. (24.04.2010)

„Prestaň plakať. Musíme ísť.“ Neviem, či mi to proste len v to pochmúrne zimné ráno sadlo, alebo je to dobrý film. Asi oboje. Pritom má Cesta dve hodiny, deje sa v nej relatívne málo vecí (takže o to viac sa do popredia vynára robustná stopáž) a tie, čo sa dejú, sú až nepríjemné (nervytrhajúce strety s ľuďmi, nechutná, ale logická hororová pasáž so „zombies“). K tomu depresívna výprava „večnej jesene“, kde so strašidelným praskotom samé od seba padajú stromy a kde sa potulujú skupinky kanibalov, ale je to už iba ich posledný výkrik do tmy, o pár rokov sa raz v noci požerú navzájom a zostane len ticho a meluzína v komínoch rozpadnutých domov. A do toho múdry, ale možno až príliš bojazlivý (ale čo by ste na jeho mieste robili vy?) Viggo Mortensen. Chudý a vystresovaný Aragorn to drží (napriek kašľu) pevne v rukách. Myslím, že ak by sa to na pláži skončilo inak, nepáčilo by sa mi to. Takto mi to pripadalo fér. (05.05.2011)