Warcraft: První střet

V podstatě by se dalo říct, že je to poměrně adekvátně natočené absolutní fantasy se vším všudy. Takže žádné Tolkienovské více history, než-li fantasy a nebo něco ve stylu Hry o trůny, kde si vlastně až na konci první série uvědomíte, že to není úplně seriál ze středověku, ale že v něm jsou také trošku prvky fantasy. Tady Vám to je jasné hned první digitální postavou orka, který se v první scéně objeví. V tu ránu mi došlo, že to vlastně ani jinak natočit nešlo, protože celý svět Warcraftu je založený hlavně na národech jako jsou elfové, orkové, skřeti, trpaslíci nebo nemrtví a lidé jsou zde spíše jen tak na okraj. Respektive mají také své místo, ale srovnatelné se všemi ostatními. Tudíž mi tedy celou půlku filmu trvalo, než jsem si na tento filmový svět zvykl. Barevné to bylo až běda, digitalisti také odvedli hodně velký kus práce a hledat na tomto filmu kus reálného světa by bylo stejně tak těžké, jako hledat dobré pivko mezi basou Staráče. Druhý filmový poločas mě ale dokázal zvednout ze židle a ačkoliv jsem původně myslel, že to možná ani nedokoukám, nakonec mě závěrečná válečná scéna víceméně uspokojila. Pokračování bych sice nevyhledával, ale na druhou stranu musím uznat, že si to Blizzard pohlídal. Fanoušek Wowek nebo Doty tady pravděpodobně vyteče blahem. (03.10.2016)

Prokletí hollywoodských adaptací počítačových her v mých očích víceméně trvá. Respektive do noci nehraju, nic jsem neočekával a dostal sic trikově vypiplanou záležitost, která mě ale emocionálně úplně minula. Syn nedávno zesnulé legendy Davida Bowieho Duncan Jones už víckrát dokázal, že na režisérské židli jen nezavazí, dějově mě ovšem nestrhl, navíc se obávám, že postav a dějů je pro diváka neznalého herní předlohy docela hodně. Chybí osudovost, chybí krvavost, prostě erkový rating a víc scén bez kompromisů. Ale chápu, že své fanoušky si to snadno najde. (01.07.2016)

Jakožto oddaný fanoušek herní předlohy jsem byl pochopitelně zvědav, jak si Duncan Jones poradí s jejím převedením na filmové plátno. Avšak vzhledem k faktu, že on sám má za sebou nepříliš povedený Moon a že drtivá většina podobných předělávek skončí naprostým fiaskem, jsem ke snímku Warcraft přistupoval značně skepticky. A jak se také později ukázalo, má skepse byla zcela oprávněná. Warcraft již od první minuty bohužel představuje zcela nezáživnou podívanou. Postavy nedisponují potřebným charismatem, jejich psychologické vykreslení je nedostatečné a tím pádem tedy ani není s kým sympatizovat. CGI po kvalitativní stránce spíše průměrné, po kvantitativní zbytečně nadměrné. Navíc příběh ani dialogy mnoho náročnosti nepobraly, takže Warcraft ve výsledku nemá náročnému divákovi absolutně co nabídnout. Není tedy divu, že jsem si z projekce raději na pár minut odskočil portálem do světa snění, aby mě dočista neovládl fel nudy. Vyzdvihnout lze pouze hudební stránku snímku, která tak zachránila Warcraft před odpadem. (06.07.2016)

První střet bude u mě zcela určitě i posledním. Bezduchá třenice mezi Shreky, co to přehánějí s nandrolonem a aliancí ztepilých šermířů a kouzlících bankovních úředníků byla jen dvěma hodinami mrhání času (co je to ovšem proti týdnům, co na hře strávili rudooký pařani). Dojímaní, strach, ohromení, zábava, plastické postavy, nic z toho tam není. Všimli jste si stále častějšího jevu, že ve filmech podobného ražení není nikdo nad padesát? Kde byl někdo jako hrdý král Théoden? Kde byl někdo, jako jsou členové řádu Istari? Vždyť hromy blesky metající Foster jako Gandalf Rezavý a Saruman Zelený byl spíše k politování. Duncan Jones se snažil vyrovnat trilogiím Jacksona, ale ten si ho maže na lembas ve všech ohledech.. (08.10.2018)

Nebavilo ma to. Alebo som tomu nerozumel a tak ma to nebavilo, alebo som tomu miestami aj rozumel, ale ani tak ma to nebavilo. Postavy nezaujímavé (páčil sa mi len aragornovský Travis Fimmel). Univerzum síce paradoxne napriek slabým postavám a nezaujímavým hercom MÁ potenciál na sériu a niektoré vizuálne nápady fajn (napriek tomu je snímka po trikovej stránke miestami značne podozrivá). (27.11.2016)