Režie:
Zdeněk Podskalský st.Scénář:
Karel MichalKamera:
František ValertHudba:
Evžen IllínHrají:
Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Irena Kačírková, Jiřina Bohdalová, Josef Bek, Čestmír Řanda st., Václav Voska, Vlasta Chramostová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Sličná strašidla v podobě nejrůznějších Percht a Bílých paní mají u nás předlouhou tradici. Vždyť hodná Bílá paní mohla nasytit chudé lidi a ztrestat naduté pány či dráby. V polovině šedesátých let se k těmto legendám vrátil spisovatel Karel Michal ve sbírce Bubáci pro všední den. Bílá paní – Perchta z Borštejna – v jeho pojetí pokračovala ve svém bohulibém poslání i v době socialismu. Perchta musela suplovat arogantní netečnost těch, kdož měli pečovat o blaho lidu a zatím pečovali jen o své vyhřáté pelíšky. Její trestuhodná aktivita vzbudila pozornost orgánů všech stupňů a byla velmi, velmi nežádoucí. Stejně nežádoucím se posléze stal i film, natočený podle této povídky režisérem Zdeňkem Podskalským v roce 1965. Aby snímek neprovokoval k nepříjemným otázkám, odpočíval přes dvacet let v trezoru. V satirické – tak trochu duchařské – komedii se setkáte s Jiřinou Bohdalovou, Milošem Kopeckým, Vlastimilem Brodským, Irenou Kačírkovou a Rudolfem Hrušínským. (Česká televize)
(více)Recenze (310)
Hele, Bílá paní! Váš občanský průkaz! To vypadá na rejdy Vatikánu a imperialistických rozvědek! V kontextu doby rozhodně plný počet, jelikož s nadhledem a humorem je popsáno to, co v tragické rovině předvedly filmy Ucho, Smuteční slavnost nebo Všichni dobří rodáci. A poněvadž těch blbů nahoře máme stále dost, tak tenhle film vůbec nestárne. Všichni ti rudí, dnes modří, se vysmívají pravdě stále a myslí, že nad ní zvítězí. Jak bláhové a pošetilé....Jinak si dovolím polemizovat s názorem, že jde o roztomilou protikomunistickou blbůstku. Nejde, páč jinak by a) neskončila v trezoru, b) nehodila by se tak neskutečně na dnešní dobu. Závěrem snad dodat, že dnešní scénáristé, režiséři i herci by se mohli na tomto filmu učit, alespoň by neplodili ty současné příšernosti. ()
Počáteční komunální satira přerůstá v blasfemickou dekonstrukci "lidovědemokratického" zřízení reálného socialismu a vrcholí vymknuta v šílené scéně přechodu mostu. Naruby obráceno je tento film - přes pevnou ukotvenost ve své době nadčasovou - příručkou na téma Jak si udržet moc. "Přechodem mostu" je toto téma završeno a současně překročeno, ačkoli manipulovatelnost lidu se ukazuje už průběžně. Filmu by slušelo tímto obrazem končit. Ale ani to ještě tvůrcům nestačilo: končí tedy teprve tím, že Bílá paní za noci vychází do ulic hlavního města Prahy. Dobré ráno, soudruzi. Jo a v komonické hospodě visí Práce a Berliner Zeitung. ()
Nádherná věc, u které jsem (obdivně) nechápal, jak se tam podařilo dostat tolik narážek na dobové poměry a jak odvážně daleko tvůrci zašli v jejich zesměšnění - takový film musel zákonitě skončit v trezoru. Navíc je to neuvěřitelně vtipné, takže to zabaví i současného diváka, byť jsem u toho hodně přemýšlel, nakolik se nejmladší generace bude chytat ohledně toho, do čeho se ten film vlastně trefuje. ()
Odhodlaní, kupředu kráčející (zpátky ni krok), budovatelští realisté, mají jasné instrukce a odpověď v podstatě na každou otázku. Dokáží cokoli. To, co JE, není, a to, co není, JE! Stačí se jen správně dívat. Tím třídním směrem. Herecké obsazení tohoto nekompromisně satirického snímku, kterým režisér opravdu výrazně vybočuje ze svých uhlazených, filmových kolejí, je více než skvostné a každý zúčastněný se své role zhostil v podstatě dokonale. Ovšem Rudla je opět geniální a tím pro mě převyšuje všechny své vynikající kolegy. Závěrečná a poslední věta z úst Vlasty, která opravdu věděla komu a co říká, je ona společenská facka, udělená Z. Podskalským dobovému divákovi. Dnešní divák může s respektem sledovat a královsky se bavit. Také si může uvědomit, že v dnešním politickém systému už by nepomohla snad ani síla nadpřirozených bytostí. ()
Bílá paní komonická, patrně neznalá moderních vědeckých poznatků, vystupuje v Komonicích z obrazu a páchá dobro pro blaho místních občanů. Zatímco se předseda s tajemníkem MNV snaží Bílou paní zapojit do budování socialismu, tak ministerská komise se snaží na celou věc podívat z širšího úhlu pohledu a popírat nepopíratelné. Zábavný je psychiatr MUDr. Bouchal se svou autodiagnózou, při níž hodnotí rozhovor s falešnou Bílou paní slovy "Snová halucinace navozená prostředím a rozhovorem před spánkem s neobvykle konkrétním sluchovým vjemem", výtečný kádrovák Kudrna, který hodnotí vcucnutí Dr. Tomečka do obrazu větou:"Soudruhu doktore, zanechte nemístných skopičin!", ale nezapomenutelné hlášky vypouštějí z dutiny ústní prakticky všichni. Tento snímek ještě přinesl řadu plamenných hesel: "S fortelem na silážní jámy! Vždy suché boty pro stavbaře! Dobrý odchov - zdravé tele!" a vědomí, že překroutit se dá opravdu cokoli. ()
Galerie (16)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (7)
- Pieseň “Na hradě Okoři", ktorá odznela vo filme, bola nápadom jedného komparzistu a režisér Zdeněk Podskalský st. mu zaň vyplatil honorár 400 korún. (Raccoon.city)
- Na svoju dobu dostali komparzisti celkom slušne zaplatené. Za jeden deň nakrúcania zhrabli 120, za deň, kedy sa netočilo 70 a za zmočenie vlastných nohavíc dostali 180 korún. (Raccoon.city)
- Katelán (Vlastimil Brodský) si bere v 16. minutě filmu při noční procházce zámkem halapartnu s plnou čepelí, o chvíli později drží ale v ruce halapartnu s čepelí proděravělou vzorem. (rakovnik)
Reklama