Smrt on-line

Nadprůměrná režie, průměrný film. Diane Lane tentokrát hlavní roli neuhrála a zbytek osazenstva nestojí za zmínku, nejlepší asi Joseph Gross. Film je předvídatelný, má spoustu špatných dialogů a aspoň mně se zdál jako slabší kopírka Saw. Naštěstí film nebyl příliš dlouhý, kdyby měl stopáž kolem dvou hodin, bylo by to daleko horší. Průměrný thriller, nič nového nenabídne, ale potěší dobře odvedená práce za kamerou. 5+/10* (23.04.2008)

Donedávna jsem ani nevěděl, že počítače mají svoje IP adresy, takže jestli je skutečně možný to, co ve filmu pomocí kompů provádějí (plus ty pro mě nepochopitelný hlášky computerovskou řečí), absolutně netuším. Děj snímku vychází z temných stránek lidské osobnosti, se kterými tedy počítá i ústřední killer a kterými celé on-lineové peklo končí, čímž máme vyřešenu i otázku vypovídající hodnoty filmu - ano, lidstvo je zvědavé, nenapravitelné, perverzní, úchylné, nepoučitelné. Jo, ale tohle všechno bohužel dávno víme. Samotný film pádí kupředu vcelku slušným tempem, nemůžu říct, že bych se nudil, i když snímek si mě rozhodně kolem prstu neomotal, spíše se mezi námi utvořil prostor vyplněný vakuem. Vybrané postavy jsou umisťovány do poměrně zdařilých a dosti drsných pastí (zejména druhá a třetí), avšak díky onomu vakuu jsem s nimi nemohl empatizovat. Závěr je víceméně odfláknutý. Líbily se mi záběry na město nebo jeho části s temnou hudbou na pozadí. Průměrný Hobit... ehm, Hoblit. 35 miliónů dolarů(rozpočet)/49,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.05.2008)

Další rutinní thriller, bez kterého bychom se obešli!! Nicméně se stačí dneska podívat na internet a člověk záhy pozná, odkud vítr vane!! Společnost se nenávratně změnila, a tak není divu, že se můžeme „kochat“ tím, jak někdo trpí před stylizovanými mordy jako ze série Saw. Přesto Gregory Hoblit, jak už ostatně několikrát, nedokázal přitlačit na PILU. Kdysi stál u zrodu jednoho ze seriálových fenoménů Policie – New York, a náležitě vnesl do daného žánru značnou dávku každodenního civilismu. Tady mu ale leccos schází. Nejsem příznivec jeho režie, je nenáročná, chladně mechanická, nepříliš nápaditá a naprosto zapomenutelná. A ano, největší problém asi tkví v předpověditelném scénáři (připočtěte i směšně doslovný závěr), který je prakticky vystavěn JEN na jedné mrazivé skutečnosti (stejně jako v předešlém dramatu Okamžik zlomu, tam šlo o jednu "dokonalou" vraždu), ale právě tady potřebovali herci (ani jinde maximálně spolehlivá Diane Lane nepotěší) režisérovu pomocnou ruku. Jenže, ouha.. A ať už v suterénu psychopatického mladíka skončil kdokoliv divákovi blízký, emoce se jaksi rozprchly. Colin Hanks mimochodem podruhé v krátké době nad klávesami počítače (vřele doporučuji jeho malý milý psychopatický úlet v thrilleru Alone With Her, 2006)!! Každopádně zbytečně odbytá a odtažitá Smrt on-line zapadne hodně hluboko!! Spíš jen 2 a ½.. (30.04.2008)

Zvláštní agentka FBI Diane Lane, která pracuje v oddělení počítačové kriminality se svým kolegou, pátrá po zvrhlém internetovém vrahovi. Maniak totiž na nezrušitelné internetové stránce v přímém přenosu nechává zabíjet zdánlivě náhodně vybrané lidi. Své oběti vězní v hrůzně rafinovaných pastech, jejichž smrtící mechanismus se zrychluje v přímé závislosti na navyšujícím se počtu anonymních zvědavců, kteří internetové stránky navštíví. Každý z návštěvníků se pak stává spolupachatelem vraždy. Počítačový thriller se zamýšlí nad fenoménem násilí v kyberprostoru. Přiznám se, že to vypadalo slibně, ale výsledek je celkem průměrný, protože veškeré napětí se vytrácí už v okamžiku, kdy známe vrahovu totožnost, a pak nás čeká veskrze podprůměrné finále neohrožená agentka FBI versus vrahounek, ve kterém je vítěz znám již předem. Ani Diane Lane zrovna nevypadá k světu a je znát, že z ní už asi kráska nikdy nebude. Nejzajímavější pak z tohoto thrilleru je způsob, jakým oběti zemřou, jejich vraždy jsou nápadité a velmi působivé, ale to ostatní už taková sláva není. (17.01.2009)

Spolu s Primal Fear najlepší Hoblitov film. V podstate tuctová kriminálka liznutá mäsiarinou a'la Saw, ale celý film som si neustále podvedome spytoval svedomie, či by som sa aj ja pridal k tým milionom popravcom, keby sa ku mne takýto link dostal. A trošku sa poznám a myslím, že zvedavosť by bohužiaľ asi zvíťazila. Každopádne zaujimavé, aj ked namiešané podla receptu, ktorý sa asi už každému pomaly prejedá (09.01.2009)