V křesle režiséra

Rastrem nezávislého filmu odlehčené sociální drama o odvrácené tváři Hollywoodu a posedlosti filmem v zemi s velmi neutěšeným sociálním systémem. Mně dosud neznámý a obecně dosti nevýrazný režisér Michael Schroeder natočil překvapivě kompaktní film o tak odtažitých věcech a hodně nenásilně se mu podařilo spojit nejen Hollywood s domovy důchodců, ale i transgeneračně konstatovat, že západní civilizace neguje své základní hodnoty. Musím popravdě přiznat, že (dle komentářů nejen mně) hodně rušilo používání experimentálních výrazových prostředků (občasné rozjíždění obrazu, prolínání záběrů a dynamika střihu), které si tvůrci vypůjčili snad z videoklipů, ale ve stylizovaném a spíše komorním dramatu mi scházelo jejich umělecké opodstatnění, přišlo mi to příliš samoúčelné. Jinak je tomu ale s hereckým potenciálem jednotlivých, dosud spíše neznámých herců, z nichž jednoznačně vyčnívá herecký um nestora americké kinematografie Christophera Plummera. Jeho přeměna z zahořklého notorika v entuziastického tvůrce na odpočinku byla skvostná. Tím, jak skutečný muž v křesle režiséra zabalil sociální kritiku do vícevrstevnatého příběhu začínajícího a končícího filmaře, ponechává ve svém filmu všechny podstatné ingredience. Film o filmu, který nevyhrál, ale právě proto má svou cenu... (25.07.2011)

Mistrný koncert Christophera PLUMMERA, který nám předvádí, jak krutý je sen všech umělců HOLLYWOOD pro umělce, kteří zestárnou. Jedná se hlavně o umělce typu :kameramani, osvětlovači, scriptky, kostýmeři atd., tedy ti, kteří v zákulisí pomáhají hercům a režisérům k dokonalosti vytvořit umělecké filmové dílo. Jedná se o citlivý komorní film, téměř baladického ražení, kdy si člověk položí otázku : " Když zestárnou, tak takhle žiji ? Je to vůbec možné ?" Je to obžaloba lidské lhostejnosti a bezcitnosti k lidem, kteří toho za svého života tolik udělali pro společnost, pro kasy magnátů a pro tučná konta herců. Vynikající film ! Díky pane Michaeli SCHROEDERE, ŽE JSTE SE DO TOHO NEBÁL JÍT. ( Film má mnoha ocenění.) (29.03.2010)

Príjemný film, ktorý poteší aj znalcov starej dobrej filmovej školy svojimi viacerými odkazmi. Cynik vo mne si vravel, že je to miestami poriadne naivné, no podobne sympatických filmov by som vlastne chcel viac, rovnako aj toho pozitivizmu a angažovanosti. Christopher Plummer je druhý najlepší frflajúci dedo, akého si pamätám (Clint rules!!!) a má charizmu aj vo svojich cca sto rokoch. Nepochopil som tie farebné rozmazané strihy, pôsobili ako päsť na oko, ale nič zásadne negatívne. Skrátka, pohodový a sympatický film. (22.04.2014)

Určitě jde o ušlechtilý pokus jak upozornit na smutnou realitu života seniorů a v každém případě něco jako hladová zeď pro odstavené herce. Do jaké míry jde o lítostivý kalkul nechci hodnotit, Plummer si vážnou charakterní roli i v pokročilém věku určitě zaslouží, mladý Angarano se zase sympaticky snaží o různorodou kariéru, nechápu jen proč režisér považoval za nutné děj neustále prokládat obrazovými machinacemi (dynamický prostředek, který ale po svém neustálém výskytu začíná lehce otravovat). Jakoby klučina ve svém volnu nesledoval nic jiného než seriály CSI. Proč je potom film označován jako komedie, je pro mne další záhadou. Hudba: Laura Karpman. 55% (18.01.2009)

Film o filmu aneb jak se točí studentský kraťas o zanedbaných důchodcích (tuhle část jsem v traileru nějak minul), kde řeka sentimentu a nostalgie teče plným proudem. V podstatě se jedná o one man show Mr. Flashe (Plummer), který je zde skvělý, leč to je asi to jediné, co lze chválit. Scénář je prostě chudý, celé se to jen pomalu potácí ke zdárnému konci bez výraznějších momentů a vizuální kreace nemají ve svých místech většího opodstatnění. Za vidění to ale stálo a i když jsem čekal od filmu něco trochu jiného, nedá se říct, že by mě výrazně zklamal, protože když už nic, tak alespoň má srdce na správném místě. (6/10) (17.02.2009)