O kominickém učni a dceři cukráře

O komickém učni a dceři cukráře je na první pohled vcelku nenápadný TV film na pomezí sociálního dramatu a vánoční pohádky, který na druhý pohled zaujme právě díky této žánrové hybriditě, ale i díky vizuálnímu pojetí v netradičních odstínech. Hlavní postava Tomáše zakusuje všelijaká úskalí ze strany zlých a závistivých lidí ve svém okolí, nicméně díky své neochvějné povaze a za pomoci de facto "kouzelné babičky" v přesném podání Libuše Havelkové se mu daří vše překonávat. Při projekci jsem Tomáše opravdu litoval a přál jsem mu, aby nakonec vše dobře dopadlo. V neposlední řadě chválím dobře zvolené exteriéry v Jimramově. (26.12.2023)

Zhlédnutím tohoto filmu jsem zažil velmi příjemné překvapení, neboť se přede mnou rozehrál téměř moderní dojemný pohádkový příběh s jasně definovaným zlem a dobrem. Chybí atributy klasické pohádky a i kouzelná babička je "zmodernizovaná", stejně tak jako kamera, navíc výprava je velmi slušivá a exteriéry malého městečka na Vysočině půvabné. Přestože tušíte, jak příběh dopadne, jste napínáni k prasknutí. Maličko mě zamrzel závěr filmu, kdy není příliš jasné, jak bylo potrestáno "zlo", protože já jsem si přál veliké zadostiučinění. (27.12.2014)

Trošku neobvyklý vánoční příběh. Příjemný na nedělní odpoledne. Sirotka Tomáše jsem litovala, protože s ním všichni zacházeli jako s hadrem. Dokonce jsem měla slzy na krajíčku. Kouzelná babička Libuše Havelková mu pomohla. Stylizace příběhu do období první republiky je výborný nápad a málokdy se vidí. Česká televize občas dokáže překvapit, budiž jí to k dobru. (14.12.2008)

Na to, že jde o vánoční film pro děti, se tu mluví dost hrubě (např. "Zmiz, parchante! Chcípneš hlady!"). Hlavní protagonista zažívá až hororové množství příkoří na všech frontách – to by nevydržel ani dospělý, natož dítě (i když ty jsou, pravda, leckdy odolnější...) – a babička Libuška do toho úplně nemístně pronese: "Tady si musíš poradit sám, na zázraky spoléhat nemůžeš." – jako kdyby snad do té doby Tomášovi nějakým kouzlem pomohla. No ale konec dobrý, všechno dobré. (08.01.2023)

Vánočně laděný příběh, v němž si kominický učeň stále stěžuje na zimu. Ale jako divák vnímám spíš slunné obrazy… I když filmaři natáčeli na Novoměstsku, v Jimramově, tak exteriéry nepřipomínají, že by panovaly nějaké holomrazy… A tak to scénáristé Alena Bartošíková a Václav Holanec musí „zachránit“ aspoň dialogem, ve kterém forman a kominík mezi řečí připomenou, že „taková zima bez sněhu dlouho nebyla“. Naštěstí se Štědrým dnem přichází i sněhová nadílka a útrpně se chovající hrdina je odměněn za svou dobrotu. Zajímavý nápad, patrná snaha o poetiku, ale i vtip (gastronomické vložky). Jen ten děj se sune tak nějak slimáčím tempem k očekávanému konci. Herecky průměrné – dětští hrdinové byli lehce zaměnitelní z daší spolupráce s Karlem Jandourkem – z Maharalu. Výpravou příběh připomínal trochu Bylo nás pět. Celkově: méně experimentů je někdy více. Protože tajemný Dům s ledňáčkem byl přirozeně jednoduchý na rozdíl od Domu U Zlatého úsvitu. A navíc – pohádková babička Libuše Havelkové působila věru kouzelně. Hudba: Zbyněk Matějů. (16.01.2010)